Jako válka či pandemie. Vědci spočítali, že konec USAID by mohl stát 14 milionů životů

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dopady zastavení USAID
Zdroj: ČT24

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit většinu amerického financování humanitární pomoci v zahraničí by do roku 2030 mohlo způsobit více než 14 milionů nadbytečných úmrtí. Třetina z nich by se přitom týkala dětí. Popsali to vědci v nové studii, která vyšla v lékařském časopise The Lancet.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v březnu uvedl, že Trumpova administrativa zrušila asi osmdesát procent programů Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID).

Spoluautor studie Davide Rasella v této souvislosti poznamenal, že dopad těchto škrtů v chudých zemích a zemích se středními příjmy by byl srovnatelný s dopadem pandemie nebo rozsáhlého ozbrojeného konfliktu. Škrty ve financování „mohou náhle zastavit – a dokonce zvrátit – dvacet let pokroku v oblasti zdraví u zranitelných skupin obyvatelstva“, uvedl Rasella, který působí v barcelonském Institutu pro globální zdraví (ISGlobal).

Studie vyšla při příležitosti konference OSN o humanitární pomoci, která je největší svého druhu za posledních deset let a koná se tento týden ve španělské Seville.

Jak vědci počítali potenciální úmrtí

Na základě analýzy údajů ze 133 států výzkumný tým odhadl, že pomoc od USAID v rozvojových zemích mezi lety 2001 až 2021 zabránila úmrtí 91 milionů lidí. Pomocí modelování pak vědci odhadli, jak by snížení financování o 83 procenta, což je číslo oznámené americkou vládou začátkem letošního roku, mohlo ovlivnit úmrtnost.

Na základě predikcí dospěli k závěru, že do roku 2030 by došlo ke 14 milionům úmrtí, kterým by se bez škrtů dalo zabránit. Údaj by zahrnoval smrt asi 4,5 milionu dětí mladších pěti let.

Tato studie byla financována z peněz španělského ministerstva pro vědu a inovace, Rady pro lékařský výzkum Spojeného království a programu EU Horizon Europe.

USA poskytovaly nejvíc zahraniční pomoci

Spojené státy jsou největším poskytovatelem humanitární pomoci ve světě, přičemž takto působily ve více než šedesáti zemích, převážně prostřednictvím externích dodavatelů, poznamenává BBC.

Na činnost USAID se ale za Trumpovy administrativy zaměřila skupina pro zefektivnění státní správy (DOGE). Vláda zároveň agenturu viní z podpory levicových projektů. Trump chce, aby na rozvojové programy ve světě přispívaly i jiné země než Spojené státy.

Podle ministra zahraničí Rubia bude nadále fungovat přibližně tisíc programů USAID, které budou „efektivněji“ spravovány prostřednictvím ministerstva zahraničí a ve spolupráci s Kongresem.

Situace v terénu se však podle pracovníků OSN dosud nezlepšila. Představitel OSN minulý měsíc BBC řekl, že lidé v uprchlických táborech v Keni „pomalu umírají hlady“ poté, co v důsledku amerických škrtů v humanitární pomoci byly potravinové dávky sníženy na dosud nejnižší úroveň. V nemocnici v Kakumě na severozápadě Keni BBC viděla dítě, které se sotva pohybovalo a vykazovalo známky podvýživy, včetně zvrásněné a loupající se kůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 13 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...