Jako válka či pandemie. Vědci spočítali, že konec USAID by mohl stát 14 milionů životů

Nahrávám video

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit většinu amerického financování humanitární pomoci v zahraničí by do roku 2030 mohlo způsobit více než 14 milionů nadbytečných úmrtí. Třetina z nich by se přitom týkala dětí. Popsali to vědci v nové studii, která vyšla v lékařském časopise The Lancet.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v březnu uvedl, že Trumpova administrativa zrušila asi osmdesát procent programů Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID).

Spoluautor studie Davide Rasella v této souvislosti poznamenal, že dopad těchto škrtů v chudých zemích a zemích se středními příjmy by byl srovnatelný s dopadem pandemie nebo rozsáhlého ozbrojeného konfliktu. Škrty ve financování „mohou náhle zastavit – a dokonce zvrátit – dvacet let pokroku v oblasti zdraví u zranitelných skupin obyvatelstva“, uvedl Rasella, který působí v barcelonském Institutu pro globální zdraví (ISGlobal).

Studie vyšla při příležitosti konference OSN o humanitární pomoci, která je největší svého druhu za posledních deset let a koná se tento týden ve španělské Seville.

Jak vědci počítali potenciální úmrtí

Na základě analýzy údajů ze 133 států výzkumný tým odhadl, že pomoc od USAID v rozvojových zemích mezi lety 2001 až 2021 zabránila úmrtí 91 milionů lidí. Pomocí modelování pak vědci odhadli, jak by snížení financování o 83 procenta, což je číslo oznámené americkou vládou začátkem letošního roku, mohlo ovlivnit úmrtnost.

Na základě predikcí dospěli k závěru, že do roku 2030 by došlo ke 14 milionům úmrtí, kterým by se bez škrtů dalo zabránit. Údaj by zahrnoval smrt asi 4,5 milionu dětí mladších pěti let.

Tato studie byla financována z peněz španělského ministerstva pro vědu a inovace, Rady pro lékařský výzkum Spojeného království a programu EU Horizon Europe.

USA poskytovaly nejvíc zahraniční pomoci

Spojené státy jsou největším poskytovatelem humanitární pomoci ve světě, přičemž takto působily ve více než šedesáti zemích, převážně prostřednictvím externích dodavatelů, poznamenává BBC.

Na činnost USAID se ale za Trumpovy administrativy zaměřila skupina pro zefektivnění státní správy (DOGE). Vláda zároveň agenturu viní z podpory levicových projektů. Trump chce, aby na rozvojové programy ve světě přispívaly i jiné země než Spojené státy.

Podle ministra zahraničí Rubia bude nadále fungovat přibližně tisíc programů USAID, které budou „efektivněji“ spravovány prostřednictvím ministerstva zahraničí a ve spolupráci s Kongresem.

Situace v terénu se však podle pracovníků OSN dosud nezlepšila. Představitel OSN minulý měsíc BBC řekl, že lidé v uprchlických táborech v Keni „pomalu umírají hlady“ poté, co v důsledku amerických škrtů v humanitární pomoci byly potravinové dávky sníženy na dosud nejnižší úroveň. V nemocnici v Kakumě na severozápadě Keni BBC viděla dítě, které se sotva pohybovalo a vykazovalo známky podvýživy, včetně zvrásněné a loupající se kůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 13 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 18 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...