Jako válka či pandemie. Vědci spočítali, že konec USAID by mohl stát 14 milionů životů

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dopady zastavení USAID
Zdroj: ČT24

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit většinu amerického financování humanitární pomoci v zahraničí by do roku 2030 mohlo způsobit více než 14 milionů nadbytečných úmrtí. Třetina z nich by se přitom týkala dětí. Popsali to vědci v nové studii, která vyšla v lékařském časopise The Lancet.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v březnu uvedl, že Trumpova administrativa zrušila asi osmdesát procent programů Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID).

Spoluautor studie Davide Rasella v této souvislosti poznamenal, že dopad těchto škrtů v chudých zemích a zemích se středními příjmy by byl srovnatelný s dopadem pandemie nebo rozsáhlého ozbrojeného konfliktu. Škrty ve financování „mohou náhle zastavit – a dokonce zvrátit – dvacet let pokroku v oblasti zdraví u zranitelných skupin obyvatelstva“, uvedl Rasella, který působí v barcelonském Institutu pro globální zdraví (ISGlobal).

Studie vyšla při příležitosti konference OSN o humanitární pomoci, která je největší svého druhu za posledních deset let a koná se tento týden ve španělské Seville.

Jak vědci počítali potenciální úmrtí

Na základě analýzy údajů ze 133 států výzkumný tým odhadl, že pomoc od USAID v rozvojových zemích mezi lety 2001 až 2021 zabránila úmrtí 91 milionů lidí. Pomocí modelování pak vědci odhadli, jak by snížení financování o 83 procenta, což je číslo oznámené americkou vládou začátkem letošního roku, mohlo ovlivnit úmrtnost.

Na základě predikcí dospěli k závěru, že do roku 2030 by došlo ke 14 milionům úmrtí, kterým by se bez škrtů dalo zabránit. Údaj by zahrnoval smrt asi 4,5 milionu dětí mladších pěti let.

Tato studie byla financována z peněz španělského ministerstva pro vědu a inovace, Rady pro lékařský výzkum Spojeného království a programu EU Horizon Europe.

USA poskytovaly nejvíc zahraniční pomoci

Spojené státy jsou největším poskytovatelem humanitární pomoci ve světě, přičemž takto působily ve více než šedesáti zemích, převážně prostřednictvím externích dodavatelů, poznamenává BBC.

Na činnost USAID se ale za Trumpovy administrativy zaměřila skupina pro zefektivnění státní správy (DOGE). Vláda zároveň agenturu viní z podpory levicových projektů. Trump chce, aby na rozvojové programy ve světě přispívaly i jiné země než Spojené státy.

Podle ministra zahraničí Rubia bude nadále fungovat přibližně tisíc programů USAID, které budou „efektivněji“ spravovány prostřednictvím ministerstva zahraničí a ve spolupráci s Kongresem.

Situace v terénu se však podle pracovníků OSN dosud nezlepšila. Představitel OSN minulý měsíc BBC řekl, že lidé v uprchlických táborech v Keni „pomalu umírají hlady“ poté, co v důsledku amerických škrtů v humanitární pomoci byly potravinové dávky sníženy na dosud nejnižší úroveň. V nemocnici v Kakumě na severozápadě Keni BBC viděla dítě, které se sotva pohybovalo a vykazovalo známky podvýživy, včetně zvrásněné a loupající se kůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 1 hhodinou

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 4 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 6 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
včera v 09:03

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...