Jako válka či pandemie. Vědci spočítali, že konec USAID by mohl stát 14 milionů životů

Nahrávám video

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit většinu amerického financování humanitární pomoci v zahraničí by do roku 2030 mohlo způsobit více než 14 milionů nadbytečných úmrtí. Třetina z nich by se přitom týkala dětí. Popsali to vědci v nové studii, která vyšla v lékařském časopise The Lancet.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v březnu uvedl, že Trumpova administrativa zrušila asi osmdesát procent programů Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID).

Spoluautor studie Davide Rasella v této souvislosti poznamenal, že dopad těchto škrtů v chudých zemích a zemích se středními příjmy by byl srovnatelný s dopadem pandemie nebo rozsáhlého ozbrojeného konfliktu. Škrty ve financování „mohou náhle zastavit – a dokonce zvrátit – dvacet let pokroku v oblasti zdraví u zranitelných skupin obyvatelstva“, uvedl Rasella, který působí v barcelonském Institutu pro globální zdraví (ISGlobal).

Studie vyšla při příležitosti konference OSN o humanitární pomoci, která je největší svého druhu za posledních deset let a koná se tento týden ve španělské Seville.

Jak vědci počítali potenciální úmrtí

Na základě analýzy údajů ze 133 států výzkumný tým odhadl, že pomoc od USAID v rozvojových zemích mezi lety 2001 až 2021 zabránila úmrtí 91 milionů lidí. Pomocí modelování pak vědci odhadli, jak by snížení financování o 83 procenta, což je číslo oznámené americkou vládou začátkem letošního roku, mohlo ovlivnit úmrtnost.

Na základě predikcí dospěli k závěru, že do roku 2030 by došlo ke 14 milionům úmrtí, kterým by se bez škrtů dalo zabránit. Údaj by zahrnoval smrt asi 4,5 milionu dětí mladších pěti let.

Tato studie byla financována z peněz španělského ministerstva pro vědu a inovace, Rady pro lékařský výzkum Spojeného království a programu EU Horizon Europe.

USA poskytovaly nejvíc zahraniční pomoci

Spojené státy jsou největším poskytovatelem humanitární pomoci ve světě, přičemž takto působily ve více než šedesáti zemích, převážně prostřednictvím externích dodavatelů, poznamenává BBC.

Na činnost USAID se ale za Trumpovy administrativy zaměřila skupina pro zefektivnění státní správy (DOGE). Vláda zároveň agenturu viní z podpory levicových projektů. Trump chce, aby na rozvojové programy ve světě přispívaly i jiné země než Spojené státy.

Podle ministra zahraničí Rubia bude nadále fungovat přibližně tisíc programů USAID, které budou „efektivněji“ spravovány prostřednictvím ministerstva zahraničí a ve spolupráci s Kongresem.

Situace v terénu se však podle pracovníků OSN dosud nezlepšila. Představitel OSN minulý měsíc BBC řekl, že lidé v uprchlických táborech v Keni „pomalu umírají hlady“ poté, co v důsledku amerických škrtů v humanitární pomoci byly potravinové dávky sníženy na dosud nejnižší úroveň. V nemocnici v Kakumě na severozápadě Keni BBC viděla dítě, které se sotva pohybovalo a vykazovalo známky podvýživy, včetně zvrásněné a loupající se kůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.