Jako válka či pandemie. Vědci spočítali, že konec USAID by mohl stát 14 milionů životů

Nahrávám video

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit většinu amerického financování humanitární pomoci v zahraničí by do roku 2030 mohlo způsobit více než 14 milionů nadbytečných úmrtí. Třetina z nich by se přitom týkala dětí. Popsali to vědci v nové studii, která vyšla v lékařském časopise The Lancet.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v březnu uvedl, že Trumpova administrativa zrušila asi osmdesát procent programů Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID).

Spoluautor studie Davide Rasella v této souvislosti poznamenal, že dopad těchto škrtů v chudých zemích a zemích se středními příjmy by byl srovnatelný s dopadem pandemie nebo rozsáhlého ozbrojeného konfliktu. Škrty ve financování „mohou náhle zastavit – a dokonce zvrátit – dvacet let pokroku v oblasti zdraví u zranitelných skupin obyvatelstva“, uvedl Rasella, který působí v barcelonském Institutu pro globální zdraví (ISGlobal).

Studie vyšla při příležitosti konference OSN o humanitární pomoci, která je největší svého druhu za posledních deset let a koná se tento týden ve španělské Seville.

Jak vědci počítali potenciální úmrtí

Na základě analýzy údajů ze 133 států výzkumný tým odhadl, že pomoc od USAID v rozvojových zemích mezi lety 2001 až 2021 zabránila úmrtí 91 milionů lidí. Pomocí modelování pak vědci odhadli, jak by snížení financování o 83 procenta, což je číslo oznámené americkou vládou začátkem letošního roku, mohlo ovlivnit úmrtnost.

Na základě predikcí dospěli k závěru, že do roku 2030 by došlo ke 14 milionům úmrtí, kterým by se bez škrtů dalo zabránit. Údaj by zahrnoval smrt asi 4,5 milionu dětí mladších pěti let.

Tato studie byla financována z peněz španělského ministerstva pro vědu a inovace, Rady pro lékařský výzkum Spojeného království a programu EU Horizon Europe.

USA poskytovaly nejvíc zahraniční pomoci

Spojené státy jsou největším poskytovatelem humanitární pomoci ve světě, přičemž takto působily ve více než šedesáti zemích, převážně prostřednictvím externích dodavatelů, poznamenává BBC.

Na činnost USAID se ale za Trumpovy administrativy zaměřila skupina pro zefektivnění státní správy (DOGE). Vláda zároveň agenturu viní z podpory levicových projektů. Trump chce, aby na rozvojové programy ve světě přispívaly i jiné země než Spojené státy.

Podle ministra zahraničí Rubia bude nadále fungovat přibližně tisíc programů USAID, které budou „efektivněji“ spravovány prostřednictvím ministerstva zahraničí a ve spolupráci s Kongresem.

Situace v terénu se však podle pracovníků OSN dosud nezlepšila. Představitel OSN minulý měsíc BBC řekl, že lidé v uprchlických táborech v Keni „pomalu umírají hlady“ poté, co v důsledku amerických škrtů v humanitární pomoci byly potravinové dávky sníženy na dosud nejnižší úroveň. V nemocnici v Kakumě na severozápadě Keni BBC viděla dítě, které se sotva pohybovalo a vykazovalo známky podvýživy, včetně zvrásněné a loupající se kůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 1 hhodinou

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 16 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 19 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 21 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 21 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 21 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 23 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...