Mluvčí nové německé vlády ve čtvrtek pozdě odpoledne dementoval, že by kancléř Friedrich Merz vyhlásil národní nouzový stav v migračních a azylových otázkách. Takovou informaci předtím přinesl deník Die Welt s odvoláním na své zdroje. Cílem opatření podle listu mělo být pozastavení platnosti takzvané dublinské dohody, která mimo jiné stanoví, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první. To by se dotklo také Česka, které s Německem sdílí hranici dlouhou 817 kilometrů.
Mluvčí německé vlády popřel, že by Merz vyhlásil nouzový stav kvůli migraci
„Spolkový kancléř nevyhlásil žádný národní nouzový stav,“ uvedl na dotaz deníku Bild mluvčí kabinetu Stefan Kornelius. Informaci popřel také na dotaz agentury Reuters. Zatímco deník Die Welt píše ve svém článku o „národní nouzové situaci“ (Notlage), vládní mluvčí popřel vyhlášení „nouzového stavu“ (Notstand). Deník Welt před 19. hodinou informaci o vyhlášení nouzové situace ze svého webu nestáhl, jen ji doplnil o dementi vládního mluvčího.
Die Welt ve svém článku napsal, že se Merz rozhodl vyhlásit nouzovou situaci, aby mohl aktivovat článek 72 Smlouvy o fungování Evropské unie, která umožňuje členským zemím odklonit se od některých pravidel v zájmu „udržení veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti“. Zda je takový postup v souladu s unijním právem, není jasné. Předchozí vláda vedená sociální demokracií (SPD) tvrdila, že nikoliv. SPD je nyní součástí nové koaliční vlády s Merzovou konzervativní unií CDU/CSU.
Merz, který se stal v úterý desátým kancléřem spolkové republiky, dlouhodobě upozorňoval, že jeho kabinet okamžitě po nástupu do funkce zpřísní boj proti nelegální migraci. Už ve středu ministr vnitra Alexander Dobrindt rozhodl, že napříště mohou být na pozemních hranicích odmítáni i migranti, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Zároveň oznámil, že zvýší počet spolkových policistů na hranicích.
Dobrindt podle svých slov zrušil ústní příkaz z roku 2015, který odmítání žadatelů o azyl přímo na hranicích neumožňoval. Tehdy se Německo potýkalo s migrační krizí, kdy do země po takzvané balkánské stezce přicházely stovky tisíc migrantů, převážně Syřanů prchajících před válkou ve své zemi.
Zpřísnění opatření na hranicích ohlášená Dobrindtem ve středu se podle německých médií začala projevovat už ve čtvrtek, a to včetně česko-saského a česko-bavorského pomezí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude tuzemská vláda řešit. „Německo postupuje podle svého zákona o azylu. Připravované změny jsou podobné těm, které navrhujeme,“ komentoval situaci následně ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Změny zákonů prosazované českou vládou mají podle ní mimo jiné zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a nelegálních migrantů.
Berlín kvůli nelegální migraci kontroluje už od roku 2015 hranice s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září se spolková policie objevila také na hranicích s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem, a kontroluje tak více či méně intenzivně celou pozemní hranici.
Německo je přitom členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, v němž by na vnitřních hranicích kontroly být neměly. Současné kontroly jsou nahlášené u Evropské komise do 15. září.