Češi zpřísnění hraničních kontrol v Bavorsku pocítí, uvedla policie

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.

Nový německý ministr vnitra Dobrindt ve středu rozhodl, že napříště mohou být na pozemních hranicích odmítáni i migranti, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Zároveň oznámil, že zvýší počet spolkových policistů na hranicích. Německá média píší až o tisících policistů navíc. Výjimkou při odmítání na hranicích mají být podle Dobrindta nyní jen „zranitelné skupiny“, jakou jsou děti a těhotné ženy.

Podle mluvčího spolkové policie v Bavorsku, které sousedí s Českem a Rakouskem, cestující nová opatření pocítí. „Dbáme na to, aby omezení byla co možná nejmenší,“ prohlásil. „Ale samozřejmě budeme více kontrolovat a to cestující pocítí,“ dodal. Tamní premiér Markus Söder označil rozhodnutí ministra vnitra za „obrat v azylové politice“. „Vrátili jsme se zase ke stavu jako před rokem 2015,“ sdělil. Před deseti lety vrcholila v Německu takzvaná migrační krize, při níž do země putovaly statisíce uprchlíků, především Syřanů.

Česko kromě Bavorska sousedí také se Saskem, které už podle lokálních médií také kontroly zpřísnilo. Podle mluvčího spolkové policie v Pirně je pro ostrahu hranice s Českem i Polskem k dispozici více policistů. Jejich počet ale neupřesnil. Saský ministr vnitra Armin Schuster už ve středu zpřísnění kontrol uvítal jako dobrou zprávu pro spolkovou zemi a „krok, který byl už dlouho potřeba“.

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu na síti X uvedl, že opatření proti nelegální migraci nebudou mít na Česko a jeho občany „zásadní dopad“. Dodal, že o německém postupu už o víkendu s Dobrindtem telefonicky jednal. Premiér Fiala rovněž ve středu v rozhovoru se CNN Prima News uvedl, že pokud by se ukázalo, že opatření budou znamenat zpřísnění a komplikace pro tuzemské občany, jeho vláda to bude dál řešit.

Kritika německých podnikatelů

Kritiku si zpřísnění opatření na hranicích vysloužilo u zástupců německých podnikatelů. Podle zástupce Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Volkera Treiera omezí hospodářský růst. „Už koronavirová krize ukázala, že omezení provozu na hranicích má negativní dopad na konjunkturu,“ sdělil listu Handelsblatt. Varoval před dopady zpřísněných opatření především na dopravu zboží, pendlery a cestovní ruch.

Předseda Spolkového svazu velkoobchodu, zahraničního obchodu a služeb (BGA) Dirk Jandura vyzval, aby politici kontroly časově omezili. „Pokud jsou zpřísněné kontroly nutné pro ochranu obyvatel, samozřejmě je přijmeme,“ řekl. „Ale tato omezení by měla být přechodná,“ upozornil.

Reakce sousedních států

Německo kvůli nelegální migraci kontroluje už od roku 2015 hranice s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září se spolková policie objevila také na hranicích s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem, a kontroluje tak více či méně intenzivně celou pozemní hranici. Německo je přitom členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, v němž by na vnitřních hranicích kontroly být neměly. Současné kontroly jsou nahlášené u Evropské komise do 15. září.

Dobrindtovo oznámení si vysloužilo kritiku také u některých sousedních zemí. „Švýcarsko lituje, že Německo toto opatření přijalo bez předchozí dohody,“ uvedlo švýcarské ministerstvo spravedlnosti a vnitra. „Systematické odmítání na hranicích je z pohledu Švýcarska v rozporu s platným právem,“ dodalo.

Kriticky se k opatření postavil také polský premiér Donald Tusk, kterého ve středu ve Varšavě navštívil nový kancléř Friedrich Merz. Tusk řekl, že s německými partnery toho bude mít hodně k projednání, aby náhodou „nevznikl dojem, že kdokoliv, včetně Německa, bude chtít posílat do Polska skupiny migrantů“. Dodal, že Polsko na to nepřistoupí.

Naopak rakouská vláda zpřísnění německé migrační politiky uvítala. „Sázíme na úzkou a důvěrnou spolupráci s německou spolkovou vládou,“ uvedlo vídeňské ministerstvo vnitra.

V koaliční smlouvě CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které vytvořily novou německou vládu, stojí, že bude Německo migranty na hranicích odmítat v koordinaci s evropskými sousedy. Zatímco SPD si ale představuje, že bude nutný souhlas sousedních zemí, CDU/CSU uvádí, že v případě nutnosti bude podporovat odmítání migrantů na hranici i proti vůli sousedních zemí. Merz už před nástupem do funkce jednal kvůli plánu odmítání na hranicích s představiteli sousedních zemí včetně Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 12 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...