Politici kritikou migračního paktu odvádějí pozornost od úkolů, které nesplnili, míní Nejedlová ze Strany zelených

Nahrávám video
Lídryně kandidátky Strany zelených Johanna Nejedlová k volbám do Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Strana zelených Johanna Nejedlová (nestr.) si klade za cíl ochranu klimatu, případně adaptaci na klimatickou změnu. Zmínila, že důležitá je rovněž ochrana lidských práv. „Roste počet extremistů, kteří nám práva chtějí brát,“ říká. Podle ní by se také EU měla rozšířit nejen o Ukrajinu, ale i o státy Balkánu, avšak musejí splnit daná kritéria. Zmínila, že pro migrační pakt by nehlasovala, protože neřeší problémy, které tu jsou. Dodala, že v Česku někteří politici debatami o paktu odvádějí pozornost od úkolů, které měli splnit, ale neučinili tak.

Jak po dvaceti letech hodnotíte členství Česka v Evropské unii?

Já jsem s Evropskou unií už vyrůstala a jsem moc vděčná našim rodičům a prarodičům, že nás do Evropské unie přivedli, ale je čas se teď podívat na to, jak je ten projekt reflektovaný v Česku a posunout ho dopředu. Evropa byla vždy místem, kde spíše padaly zdi, kde padaly bariéry mezi lidmi a teď bohužel roste počet politiků, různých populistů, kteří chtějí tyto věci bořit a chtějí, aby se na hranicích Evropy stavěly zdi a ploty. Chtějí ten projekt nabourávat a myslím si, že to není správné a že se musíme pokusit udělat všechno možné pro to, aby se to nestalo.

Jsem přesvědčena o tom, že odpovědí na otázky, kterým čelíme, není méně Evropy, ale více Evropy, protože když budeme spolupracovat, tak toho dokážeme víc a dokážeme to i třeba levněji, než kdybychom to dělali jako jednotlivé státy.

Když to přetavíme do momentu tady a teď, co jsou z tohoto úhlu pohledu tři největší priority nebo otázky, témata těchto evropských voleb?

My jsme Zelení, tudíž pro nás to nejdůležitější téma, ale nejenom pro nás, v podstatě i pro celý svět je řešení klimatické změny a ochrany klimatu nebo i adaptace na ni. Zelená témata – jako je ochrana přírody, krajiny, ale i zelená transformace naší ekonomiky – neměla být nikdy okrajovými tématy a vidíme to dnes a denně. Vidíme to na tom, že českým ovocnářům zmrzla úroda a bohužel se jim nic neurodí a bude stát spoustu peněz nahradit jim tyto ztráty. A bude se to, bohužel, pokud nezačneme rychle něco dělat, dít častěji. Takže jednou z priorit je pořádně pohnout se zelenou transformací tak, abychom nezaostávali za Čínou a Spojenými státy, které se do toho pustily a investují do toho spoustu peněz.

Potom jsou to témata spojená s lidskými právy, svobodami v Evropě. My vidíme, že roste počet extremistů a populistů, kteří nám chtějí ta práva brát. Vidíme, že i v České republice se bohužel nedaří prosazovat některá narovnání práv jako třeba manželství pro všechny nebo třeba ochrana žen před násilím v případě nepřijetí Istanbulské úmluvy. Tohle je něco, co můžeme řešit společně v Evropě a snažit se o to, abychom práv a svobod měli nejen v Česku, ale v celé Evropě více.

A pak bohužel v Evropě je válka a my musíme dělat všechno pro to, abychom odstrašili (Vladimira, pozn. red.) Putina a zamezili dalším konfliktům. Jedno z témat, které musím pořád připomínat, je to, že jsme závislí na fosilních palivech a i díky tomu pořád financujeme Putinovu válku vůči Ukrajině. Cestou je třeba investovat do obnovitelných zdrojů energie tak, abychom se závislosti zbavili.

Když jste zmiňovala ta zelená témata – myslím tím témata adaptace na klimatickou změnu připustíte, že příliš velké tempo může být kontraproduktivní s ohledem na to, že část veřejnosti ty změny nepřijímá, a i také s ohledem na to, že to může narušit konkurenceschopnost evropského průmyslu?


Já zásadně nesouhlasím s tím, že bychom měli jakýmkoliv způsobem zpomalovat a strkat před těmi problémy hlavu do písku. Bohužel, vědci stále ukazují, že klimatická změna akceleruje, že teplota narůstá a my teď nejsme v situaci, kdy můžeme říkat: „Ne, musíme brzdit.“ To je podle mě populismus a je to přehlížení reálných problémů. A vidíme i u Číny a Spojených států, které to vidí a investují masivní částky peněz do toho, aby se transformovaly.

My před tím nesmíme zavírat oči, jinak nám ujede vlak. Bohužel to od politiků slýchám a já si myslím, že to není fér k české veřejnosti. Zároveň třeba španělští zemědělci demonstrují také kvůli Green Dealu, ale ne kvůli tomu, že by se jim zdál přehnaný, ale protože se jim zdá málo ambiciózní. Protože jim usychá úroda a mají tam takové problémy, že potřebují, abychom byli ambicióznější v téhle politice. Brzy se bohužel může stát i v Česku, že budeme čelit podobným problémům.

Pojďme k dalším tématům. Měla by se Evropská unie rozšiřovat a pokud ano, tak o koho?

Evropská unie by se měla rozšiřovat. Máme tady státy, které na to čekají. Určitě bychom měli přijmout nejen Ukrajinu, ale i třeba státy z Balkánu. Ale je potřeba, aby splnily všechna kritéria, která mají splnit. Je také potřeba, aby Evropská unie udělala nějaké změny v rámci svého vlastního fungování. Jedna z nich je třeba to, že nemůžeme dál fungovat jen v rámci jednomyslnosti. Musíme se pobavit o tom, ve kterých oblastech je možné právo veta omezit tak, abychom byli stále akceschopní a aby se nestalo třeba to, že se necháme dál vydírat (Viktorem, pozn. red.) Orbánem – ale může se to stát i u jiných států – jako například naposledy při vyjednávání o rozpočtu, kdy nechtěl dovolit, abychom přispěli finančně Ukrajině, aby se mohla dál bránit.

Jak hodnotíte schválené změny v azylové a migrační politice Evropské unie? Je to také velké téma a bude to také do určité míry téma těchto voleb. Jaký je tedy ten schválený migrační pakt z vašeho pohledu?

Já chápu obavy lidí z migrace, ale upřímně si myslím, že je velká škoda, že se tím tématem evropských voleb v Česku stává debata o migračním paktu, který už byl schválený. Česko i Evropa mají mnohem podstatnější problémy. My tady v Česku máme neuvěřitelně drahé bydlení, máme vysoké ceny za energie a máme tady problém s blížící se klimatickou krizí a místo toho diskutujeme o migračním paktu. A já si myslím, že je to odvádění pozornosti od těch domácích úkolů, které měli splnit politici tak, aby se tady lidem žilo líp, a neudělali je.

Jsem přesvědčena o tom, že lidé v Česku chtějí žít v úspěšné, moderní zemi, ale to rozhodně nepůjde, pokud budeme dál volit a poslouchat politiky, kteří svoje selhání zakrývají tím, že rozdmýchávají nenávist vůči lidem, kteří utíkají ze svých zemí.

Pojďme se na to podívat jednoduše – jsou tady lidé, kteří mají právo na azyl – ty bychom měli přijmout. Lidi, kteří nemají právo na azyl, musíme poslat zpět a pojďme se podívat na to, aby integrační proces dobře fungoval. To je podle mě všechno, co je potřeba k tomu říct.

Dokáže schválený migrační pakt lépe rozlišit mezi těmi, kdo mají právo na mezinárodní ochranu, a těmi, kdo právo na mezinárodní ochranu nemají? A urychlí vracení těch, kteří to právo nemají?

Ne, my bychom pro tento migrační pakt nehlasovali – tak jako celá zelená frakce v Evropském parlamentu. A ne z toho důvodu, že bychom nechtěli přijmout lidi, kteří mají právo na azyl, ale protože si myslíme, že ten migrační pakt reálně neřeší ty problémy, které máme. Myslíme si, že je potřeba se na to podívat úplně jinak, například pomoci lidem k tomu, aby mohli žádat o humanitární víza v zemích, ze kterých utíkají, a zamezit tak tomu příšernému systému s pašováním a s nebezpečnou cestou, kdy lidé zbytečně umírají.

A potřebujeme třeba to, aby proces byl rychlejší. U migračního paktu skutečně hrozí to, že to jednání o tom, jestli tady budou moci zůstat, se může natahovat až na roky a z toho nebenefituje nikdo. To je nehumánní vůči lidem, kteří sem přišli a je to drahé pro nás. My bychom to měli mnohem lépe zrychlovat.

Jednou větou – euro v Česku ano, nebo ne?

Jedním slovem ano, ale pojďme se podívat na to, že třeba tahle vláda mohla dělat kroky pro to, abychom euro přijímali, a nedělá to, přestože většina stran vládní koalice proklamuje, že pro euro je. Mně to přijde jako velká škoda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová preferuje zrychlené firemní odpisy před snížením korporátní daně

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 33 mminutami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 4 hhodinami

Policie ukončila ohledání požářiště zbrojovky v Pardubicích

Kriminalisté v neděli ráno v Pardubicích ukončili ohledání v pátek shořelé haly a požárem zasažené budovy zbrojařské společnosti LPP Holding, informoval mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Objekt vyšetřovatelé předali zpět majiteli. Původně policie předpokládala, že ohledání místa činu zabere několik dní. Strážci zákona požár prověřují pro podezření na teroristický útok. Pracují se čtyřmi verzemi, ve všech s podezřením na úmyslné zapálení.
12:40Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 7 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 12 hhodinami

Nedostatek řemeslníků prodražuje opravy a protahuje lhůty. A nahrává podvodníkům

S příchodem jarních teplot začala sezona oprav domů a bytů. Firmy i jednotlivci ale znovu narážejí na nedostatek kvalitních řemeslníků, sehnat je je letos těžší než loni. Podle Hospodářské komory chybějí pracovníci v 60 procentech stavebních firem. Nedostatek kvalifikovaných lidí zdražuje řemeslné práce a prodlužuje čekací lhůty, které už teď dosahují i několika měsíců. A přibývá i podvodných nabídek.
před 13 hhodinami
Načítání...