Politici kritikou migračního paktu odvádějí pozornost od úkolů, které nesplnili, míní Nejedlová ze Strany zelených

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Strana zelených Johanna Nejedlová (nestr.) si klade za cíl ochranu klimatu, případně adaptaci na klimatickou změnu. Zmínila, že důležitá je rovněž ochrana lidských práv. „Roste počet extremistů, kteří nám práva chtějí brát,“ říká. Podle ní by se také EU měla rozšířit nejen o Ukrajinu, ale i o státy Balkánu, avšak musejí splnit daná kritéria. Zmínila, že pro migrační pakt by nehlasovala, protože neřeší problémy, které tu jsou. Dodala, že v Česku někteří politici debatami o paktu odvádějí pozornost od úkolů, které měli splnit, ale neučinili tak.

Jak po dvaceti letech hodnotíte členství Česka v Evropské unii?

Já jsem s Evropskou unií už vyrůstala a jsem moc vděčná našim rodičům a prarodičům, že nás do Evropské unie přivedli, ale je čas se teď podívat na to, jak je ten projekt reflektovaný v Česku a posunout ho dopředu. Evropa byla vždy místem, kde spíše padaly zdi, kde padaly bariéry mezi lidmi a teď bohužel roste počet politiků, různých populistů, kteří chtějí tyto věci bořit a chtějí, aby se na hranicích Evropy stavěly zdi a ploty. Chtějí ten projekt nabourávat a myslím si, že to není správné a že se musíme pokusit udělat všechno možné pro to, aby se to nestalo.

Jsem přesvědčena o tom, že odpovědí na otázky, kterým čelíme, není méně Evropy, ale více Evropy, protože když budeme spolupracovat, tak toho dokážeme víc a dokážeme to i třeba levněji, než kdybychom to dělali jako jednotlivé státy.

Když to přetavíme do momentu tady a teď, co jsou z tohoto úhlu pohledu tři největší priority nebo otázky, témata těchto evropských voleb?

My jsme Zelení, tudíž pro nás to nejdůležitější téma, ale nejenom pro nás, v podstatě i pro celý svět je řešení klimatické změny a ochrany klimatu nebo i adaptace na ni. Zelená témata – jako je ochrana přírody, krajiny, ale i zelená transformace naší ekonomiky – neměla být nikdy okrajovými tématy a vidíme to dnes a denně. Vidíme to na tom, že českým ovocnářům zmrzla úroda a bohužel se jim nic neurodí a bude stát spoustu peněz nahradit jim tyto ztráty. A bude se to, bohužel, pokud nezačneme rychle něco dělat, dít častěji. Takže jednou z priorit je pořádně pohnout se zelenou transformací tak, abychom nezaostávali za Čínou a Spojenými státy, které se do toho pustily a investují do toho spoustu peněz.

Potom jsou to témata spojená s lidskými právy, svobodami v Evropě. My vidíme, že roste počet extremistů a populistů, kteří nám chtějí ta práva brát. Vidíme, že i v České republice se bohužel nedaří prosazovat některá narovnání práv jako třeba manželství pro všechny nebo třeba ochrana žen před násilím v případě nepřijetí Istanbulské úmluvy. Tohle je něco, co můžeme řešit společně v Evropě a snažit se o to, abychom práv a svobod měli nejen v Česku, ale v celé Evropě více.

A pak bohužel v Evropě je válka a my musíme dělat všechno pro to, abychom odstrašili (Vladimira, pozn. red.) Putina a zamezili dalším konfliktům. Jedno z témat, které musím pořád připomínat, je to, že jsme závislí na fosilních palivech a i díky tomu pořád financujeme Putinovu válku vůči Ukrajině. Cestou je třeba investovat do obnovitelných zdrojů energie tak, abychom se závislosti zbavili.

Když jste zmiňovala ta zelená témata – myslím tím témata adaptace na klimatickou změnu připustíte, že příliš velké tempo může být kontraproduktivní s ohledem na to, že část veřejnosti ty změny nepřijímá, a i také s ohledem na to, že to může narušit konkurenceschopnost evropského průmyslu?


Já zásadně nesouhlasím s tím, že bychom měli jakýmkoliv způsobem zpomalovat a strkat před těmi problémy hlavu do písku. Bohužel, vědci stále ukazují, že klimatická změna akceleruje, že teplota narůstá a my teď nejsme v situaci, kdy můžeme říkat: „Ne, musíme brzdit.“ To je podle mě populismus a je to přehlížení reálných problémů. A vidíme i u Číny a Spojených států, které to vidí a investují masivní částky peněz do toho, aby se transformovaly.

My před tím nesmíme zavírat oči, jinak nám ujede vlak. Bohužel to od politiků slýchám a já si myslím, že to není fér k české veřejnosti. Zároveň třeba španělští zemědělci demonstrují také kvůli Green Dealu, ale ne kvůli tomu, že by se jim zdál přehnaný, ale protože se jim zdá málo ambiciózní. Protože jim usychá úroda a mají tam takové problémy, že potřebují, abychom byli ambicióznější v téhle politice. Brzy se bohužel může stát i v Česku, že budeme čelit podobným problémům.

Pojďme k dalším tématům. Měla by se Evropská unie rozšiřovat a pokud ano, tak o koho?

Evropská unie by se měla rozšiřovat. Máme tady státy, které na to čekají. Určitě bychom měli přijmout nejen Ukrajinu, ale i třeba státy z Balkánu. Ale je potřeba, aby splnily všechna kritéria, která mají splnit. Je také potřeba, aby Evropská unie udělala nějaké změny v rámci svého vlastního fungování. Jedna z nich je třeba to, že nemůžeme dál fungovat jen v rámci jednomyslnosti. Musíme se pobavit o tom, ve kterých oblastech je možné právo veta omezit tak, abychom byli stále akceschopní a aby se nestalo třeba to, že se necháme dál vydírat (Viktorem, pozn. red.) Orbánem – ale může se to stát i u jiných států – jako například naposledy při vyjednávání o rozpočtu, kdy nechtěl dovolit, abychom přispěli finančně Ukrajině, aby se mohla dál bránit.

Jak hodnotíte schválené změny v azylové a migrační politice Evropské unie? Je to také velké téma a bude to také do určité míry téma těchto voleb. Jaký je tedy ten schválený migrační pakt z vašeho pohledu?

Já chápu obavy lidí z migrace, ale upřímně si myslím, že je velká škoda, že se tím tématem evropských voleb v Česku stává debata o migračním paktu, který už byl schválený. Česko i Evropa mají mnohem podstatnější problémy. My tady v Česku máme neuvěřitelně drahé bydlení, máme vysoké ceny za energie a máme tady problém s blížící se klimatickou krizí a místo toho diskutujeme o migračním paktu. A já si myslím, že je to odvádění pozornosti od těch domácích úkolů, které měli splnit politici tak, aby se tady lidem žilo líp, a neudělali je.

Jsem přesvědčena o tom, že lidé v Česku chtějí žít v úspěšné, moderní zemi, ale to rozhodně nepůjde, pokud budeme dál volit a poslouchat politiky, kteří svoje selhání zakrývají tím, že rozdmýchávají nenávist vůči lidem, kteří utíkají ze svých zemí.

Pojďme se na to podívat jednoduše – jsou tady lidé, kteří mají právo na azyl – ty bychom měli přijmout. Lidi, kteří nemají právo na azyl, musíme poslat zpět a pojďme se podívat na to, aby integrační proces dobře fungoval. To je podle mě všechno, co je potřeba k tomu říct.

Dokáže schválený migrační pakt lépe rozlišit mezi těmi, kdo mají právo na mezinárodní ochranu, a těmi, kdo právo na mezinárodní ochranu nemají? A urychlí vracení těch, kteří to právo nemají?

Ne, my bychom pro tento migrační pakt nehlasovali – tak jako celá zelená frakce v Evropském parlamentu. A ne z toho důvodu, že bychom nechtěli přijmout lidi, kteří mají právo na azyl, ale protože si myslíme, že ten migrační pakt reálně neřeší ty problémy, které máme. Myslíme si, že je potřeba se na to podívat úplně jinak, například pomoci lidem k tomu, aby mohli žádat o humanitární víza v zemích, ze kterých utíkají, a zamezit tak tomu příšernému systému s pašováním a s nebezpečnou cestou, kdy lidé zbytečně umírají.

A potřebujeme třeba to, aby proces byl rychlejší. U migračního paktu skutečně hrozí to, že to jednání o tom, jestli tady budou moci zůstat, se může natahovat až na roky a z toho nebenefituje nikdo. To je nehumánní vůči lidem, kteří sem přišli a je to drahé pro nás. My bychom to měli mnohem lépe zrychlovat.

Jednou větou – euro v Česku ano, nebo ne?

Jedním slovem ano, ale pojďme se podívat na to, že třeba tahle vláda mohla dělat kroky pro to, abychom euro přijímali, a nedělá to, přestože většina stran vládní koalice proklamuje, že pro euro je. Mně to přijde jako velká škoda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 2 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 10 hhodinami

Pavel potvrdil, že podá kompetenční žalobu, pokud mu vláda zamezí v účasti na summitu NATO

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.
před 11 hhodinami

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Němečtí poslanci schválili stavbu vysokorychlostní trati Drážďany–Praha

Němečtí poslanci jednomyslně schválili záměr na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Drážďany a Prahou včetně takzvaného Krušnohorského tunelu. Německé ministerstvo dopravy předložilo Spolkovému sněmu plány letos v únoru. Uvedlo tehdy, že po schválení nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem.
před 11 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
před 11 hhodinami

Po napadení u školy v Pardubicích zemřela studentka. Podezřelého policie zadržela

U Střední průmyslové školy chemické v Poděbradské ulici v Pardubicích došlo podle policie ke konfliktu mezi dvěma mladými lidmi. Jedna z osob byla v kritickém stavu převezena do nemocnice, druhá byla zadržena. Policejní mluvčí Markéta Janovská později ČT sdělila, že napadená osoba svým zraněním podlehla. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (3PK) je obětí studentka, důvodem byly osobní problémy ve vztahu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...