Politici kritikou migračního paktu odvádějí pozornost od úkolů, které nesplnili, míní Nejedlová ze Strany zelených

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Strana zelených Johanna Nejedlová (nestr.) si klade za cíl ochranu klimatu, případně adaptaci na klimatickou změnu. Zmínila, že důležitá je rovněž ochrana lidských práv. „Roste počet extremistů, kteří nám práva chtějí brát,“ říká. Podle ní by se také EU měla rozšířit nejen o Ukrajinu, ale i o státy Balkánu, avšak musejí splnit daná kritéria. Zmínila, že pro migrační pakt by nehlasovala, protože neřeší problémy, které tu jsou. Dodala, že v Česku někteří politici debatami o paktu odvádějí pozornost od úkolů, které měli splnit, ale neučinili tak.

Jak po dvaceti letech hodnotíte členství Česka v Evropské unii?

Já jsem s Evropskou unií už vyrůstala a jsem moc vděčná našim rodičům a prarodičům, že nás do Evropské unie přivedli, ale je čas se teď podívat na to, jak je ten projekt reflektovaný v Česku a posunout ho dopředu. Evropa byla vždy místem, kde spíše padaly zdi, kde padaly bariéry mezi lidmi a teď bohužel roste počet politiků, různých populistů, kteří chtějí tyto věci bořit a chtějí, aby se na hranicích Evropy stavěly zdi a ploty. Chtějí ten projekt nabourávat a myslím si, že to není správné a že se musíme pokusit udělat všechno možné pro to, aby se to nestalo.

Jsem přesvědčena o tom, že odpovědí na otázky, kterým čelíme, není méně Evropy, ale více Evropy, protože když budeme spolupracovat, tak toho dokážeme víc a dokážeme to i třeba levněji, než kdybychom to dělali jako jednotlivé státy.

Když to přetavíme do momentu tady a teď, co jsou z tohoto úhlu pohledu tři největší priority nebo otázky, témata těchto evropských voleb?

My jsme Zelení, tudíž pro nás to nejdůležitější téma, ale nejenom pro nás, v podstatě i pro celý svět je řešení klimatické změny a ochrany klimatu nebo i adaptace na ni. Zelená témata – jako je ochrana přírody, krajiny, ale i zelená transformace naší ekonomiky – neměla být nikdy okrajovými tématy a vidíme to dnes a denně. Vidíme to na tom, že českým ovocnářům zmrzla úroda a bohužel se jim nic neurodí a bude stát spoustu peněz nahradit jim tyto ztráty. A bude se to, bohužel, pokud nezačneme rychle něco dělat, dít častěji. Takže jednou z priorit je pořádně pohnout se zelenou transformací tak, abychom nezaostávali za Čínou a Spojenými státy, které se do toho pustily a investují do toho spoustu peněz.

Potom jsou to témata spojená s lidskými právy, svobodami v Evropě. My vidíme, že roste počet extremistů a populistů, kteří nám chtějí ta práva brát. Vidíme, že i v České republice se bohužel nedaří prosazovat některá narovnání práv jako třeba manželství pro všechny nebo třeba ochrana žen před násilím v případě nepřijetí Istanbulské úmluvy. Tohle je něco, co můžeme řešit společně v Evropě a snažit se o to, abychom práv a svobod měli nejen v Česku, ale v celé Evropě více.

A pak bohužel v Evropě je válka a my musíme dělat všechno pro to, abychom odstrašili (Vladimira, pozn. red.) Putina a zamezili dalším konfliktům. Jedno z témat, které musím pořád připomínat, je to, že jsme závislí na fosilních palivech a i díky tomu pořád financujeme Putinovu válku vůči Ukrajině. Cestou je třeba investovat do obnovitelných zdrojů energie tak, abychom se závislosti zbavili.

Když jste zmiňovala ta zelená témata – myslím tím témata adaptace na klimatickou změnu připustíte, že příliš velké tempo může být kontraproduktivní s ohledem na to, že část veřejnosti ty změny nepřijímá, a i také s ohledem na to, že to může narušit konkurenceschopnost evropského průmyslu?


Já zásadně nesouhlasím s tím, že bychom měli jakýmkoliv způsobem zpomalovat a strkat před těmi problémy hlavu do písku. Bohužel, vědci stále ukazují, že klimatická změna akceleruje, že teplota narůstá a my teď nejsme v situaci, kdy můžeme říkat: „Ne, musíme brzdit.“ To je podle mě populismus a je to přehlížení reálných problémů. A vidíme i u Číny a Spojených států, které to vidí a investují masivní částky peněz do toho, aby se transformovaly.

My před tím nesmíme zavírat oči, jinak nám ujede vlak. Bohužel to od politiků slýchám a já si myslím, že to není fér k české veřejnosti. Zároveň třeba španělští zemědělci demonstrují také kvůli Green Dealu, ale ne kvůli tomu, že by se jim zdál přehnaný, ale protože se jim zdá málo ambiciózní. Protože jim usychá úroda a mají tam takové problémy, že potřebují, abychom byli ambicióznější v téhle politice. Brzy se bohužel může stát i v Česku, že budeme čelit podobným problémům.

Pojďme k dalším tématům. Měla by se Evropská unie rozšiřovat a pokud ano, tak o koho?

Evropská unie by se měla rozšiřovat. Máme tady státy, které na to čekají. Určitě bychom měli přijmout nejen Ukrajinu, ale i třeba státy z Balkánu. Ale je potřeba, aby splnily všechna kritéria, která mají splnit. Je také potřeba, aby Evropská unie udělala nějaké změny v rámci svého vlastního fungování. Jedna z nich je třeba to, že nemůžeme dál fungovat jen v rámci jednomyslnosti. Musíme se pobavit o tom, ve kterých oblastech je možné právo veta omezit tak, abychom byli stále akceschopní a aby se nestalo třeba to, že se necháme dál vydírat (Viktorem, pozn. red.) Orbánem – ale může se to stát i u jiných států – jako například naposledy při vyjednávání o rozpočtu, kdy nechtěl dovolit, abychom přispěli finančně Ukrajině, aby se mohla dál bránit.

Jak hodnotíte schválené změny v azylové a migrační politice Evropské unie? Je to také velké téma a bude to také do určité míry téma těchto voleb. Jaký je tedy ten schválený migrační pakt z vašeho pohledu?

Já chápu obavy lidí z migrace, ale upřímně si myslím, že je velká škoda, že se tím tématem evropských voleb v Česku stává debata o migračním paktu, který už byl schválený. Česko i Evropa mají mnohem podstatnější problémy. My tady v Česku máme neuvěřitelně drahé bydlení, máme vysoké ceny za energie a máme tady problém s blížící se klimatickou krizí a místo toho diskutujeme o migračním paktu. A já si myslím, že je to odvádění pozornosti od těch domácích úkolů, které měli splnit politici tak, aby se tady lidem žilo líp, a neudělali je.

Jsem přesvědčena o tom, že lidé v Česku chtějí žít v úspěšné, moderní zemi, ale to rozhodně nepůjde, pokud budeme dál volit a poslouchat politiky, kteří svoje selhání zakrývají tím, že rozdmýchávají nenávist vůči lidem, kteří utíkají ze svých zemí.

Pojďme se na to podívat jednoduše – jsou tady lidé, kteří mají právo na azyl – ty bychom měli přijmout. Lidi, kteří nemají právo na azyl, musíme poslat zpět a pojďme se podívat na to, aby integrační proces dobře fungoval. To je podle mě všechno, co je potřeba k tomu říct.

Dokáže schválený migrační pakt lépe rozlišit mezi těmi, kdo mají právo na mezinárodní ochranu, a těmi, kdo právo na mezinárodní ochranu nemají? A urychlí vracení těch, kteří to právo nemají?

Ne, my bychom pro tento migrační pakt nehlasovali – tak jako celá zelená frakce v Evropském parlamentu. A ne z toho důvodu, že bychom nechtěli přijmout lidi, kteří mají právo na azyl, ale protože si myslíme, že ten migrační pakt reálně neřeší ty problémy, které máme. Myslíme si, že je potřeba se na to podívat úplně jinak, například pomoci lidem k tomu, aby mohli žádat o humanitární víza v zemích, ze kterých utíkají, a zamezit tak tomu příšernému systému s pašováním a s nebezpečnou cestou, kdy lidé zbytečně umírají.

A potřebujeme třeba to, aby proces byl rychlejší. U migračního paktu skutečně hrozí to, že to jednání o tom, jestli tady budou moci zůstat, se může natahovat až na roky a z toho nebenefituje nikdo. To je nehumánní vůči lidem, kteří sem přišli a je to drahé pro nás. My bychom to měli mnohem lépe zrychlovat.

Jednou větou – euro v Česku ano, nebo ne?

Jedním slovem ano, ale pojďme se podívat na to, že třeba tahle vláda mohla dělat kroky pro to, abychom euro přijímali, a nedělá to, přestože většina stran vládní koalice proklamuje, že pro euro je. Mně to přijde jako velká škoda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled