Rakouští lidovci, sociální demokraté a liberálové se dohodli na vládě

3 minuty
Události: Rakouská vláda po měsících jednání
Zdroj: ČT24

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS se napodruhé dohodli na sestavení vlády. Oznámil to úřadující předseda lidovců Christian Stocker, který by se měl podle agentury APA stát kancléřem. Strany na tiskové konferenci představily vládní program, přísahu by mohly složit už v pondělí.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen nejprve navzdory tradici odmítl sestavením vlády pověřit vítězné Svobodné, zdůvodnil to tím, že nenašli žádného koaličního partnera ochotného nechat jejich lídra Herberta Kickla stát se kancléřem.

Poté se o sestavení vlády pokusily ÖVP, SPÖ a NEOS, v lednu ale liberálové oznámili, že s vyjednáváním končí kvůli nedostatečné ochotě partnerů k potřebným reformám. Další pokus pak už připadl Svobodným, ale ani oni se s lidovci nedohodli.

V posledních týdnech jednali lidovci se sociálními demokraty, s nimiž ale v parlamentu mají většinu jediného hlasu. I z tohoto důvodu znovu k vyjednávání přizvali liberály. V sobotu se Van der Bellen po schůzce s politiky trojice stran oznámil, že tyto strany jsou připraveny společně složit vládu.

Lidovci budou mít v nové vládě šest postů, včetně kancléře, sociální demokraté stejný počet. NEOS obsadí resorty dva, včetně ministerstva zahraničí, v jehož čele by podle APA měla být šéfka strany Beate Meinlová-Reisingerová. O všech nových ministrech má být jasno do neděle.

„Viděli jsme, že vše, co jsme na podzim vykonali, vyjednali a dovršili, bylo nyní dobrým základem pro poměrně rychlou dohodu,“ uvedl Stocker.

Zpřísnit migraci a snížit deficit

Stocker ocenil, že se partnerům nakonec podařilo dosáhnout kompromisu, a v narážce na předchozí neúspěšná jednání své strany se Svobodnými poznamenal, že někteří se vyhýbají zodpovědnosti a odmítají spolupráci. O kompromisu, který Rakousko posune kupředu, mluvil také šéf sociálních demokratů Andreas Babler.

Mezi hlavní priority představeného vládního programu s názvem „Teď udělat to správné. Pro Rakousko“ patří zpřísnění migrační politiky, snížení deficitu státního rozpočtu či podpora rodinné politiky. „Kdo u nás chce dlouhodobě žít, musí sdílet naše hodnoty,“ prohlásil k prvnímu bodu Stocker. Nová vláda chce alespoň přechodně zastavit slučování rodin migrantů a zakázat zahalování hlavy dívkám do dovršení čtrnácti let.

Dále slibuje nová koalice, která by mohla složit přísahu v pondělí, větší jistotu nájemníkům či zvýšení podpory chudým rodinám. Počet dětí žijících v chudobě se tak má do roku 2030 snížit na polovinu.

Zářijové volby FPÖ vyhrála se ziskem 28,8 procenta hlasů, následovaná lidovci s 26,3 procenta a sociálními demokraty s 21,1 procenta. Do parlamentu se dostali ještě NEOS s 9,1 procenta a Zelení s 8,2 procenta.

8 minut
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Jan Šilhan o dohodě na nové vládní koalici v Rakousku
Zdroj: ČT24

Zpravodaj ČT Jan Šilhan podotkl, že pokud by toto jednání selhalo, už by nezbývalo mnoho jiných možností než předčasné volby. „To není v zájmu ani jedné ze tří stran. Lidovci, sociální demokraté i liberální strana NEOS by si velmi pravděpodobně v příštích blízkých volbách pohoršili,“ vysvětlil Šilhan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
29. 3. 2025Aktualizováno29. 3. 2025

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
29. 3. 2025

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
29. 3. 2025

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
29. 3. 2025

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
29. 3. 2025

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
29. 3. 2025

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
29. 3. 2025

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
29. 3. 2025
Načítání...