Želvy dokáží zpomalit své stárnutí, popsali vědci. Chtějí toho využít i pro lidi

Mnoho druhů želv dokáže zpomalit proces stárnutí, a to dokonce výrazně. Vyplývá to ze dvou nových studií, které vyšly na konci června. Ačkoli všechny živé organismy stárnou a umírají, někteří živočichové podle vědců s přibývajícím věkem neztrácejí na síle.

Badatelé mimo jiné poprvé prokázali, že želvy, krokodýli a mloci mají vzhledem ke své velikosti obzvláště pomalé stárnutí a delší život. Za nejstaršího žijícího suchozemského živočicha na světě považují Jonathana, 190 let starého samce želvy obrovské žijícího na Seychelách.

Autoři jedné ze studií také zjistili, že ochranné vlastnosti, jako je tvrdý krunýř většiny druhů želv, přispívají k pomalejšímu stárnutí a v některých případech dokonce k tomu, co se označuje jako takzvané zanedbatelné stárnutí. Organismy, u kterých mortalita není závislá na jejich věku, umírají nahodile z vnějších příčin. Nelze přesně určit maximální délku jejich života.

„Tyto různé ochranné mechanismy mohou snížit úmrtnost živočichů, protože je nesežerou jiná zvířata,“ uvedla hlavní autorka studie Beth Reinkeová ze Severovýchodní illinoiské univerzity. „Je tedy pravděpodobnější, že budou žít déle, a to vytváří tlak na pomalejší stárnutí. Největší podporu pro hypotézu ochranného fenotypu jsme našli u želv. Opět to dokazuje, že želvy jako skupina jsou jedinečné,“ dodala vědkyně.

Zjištění naznačují, že stárnutí není pro všechny organismy nevyhnutelné. Při zkoumání želv žijících v zoologických zahradách a akváriích autoři studie zjistili, že z 52 druhů jich 75 procent vykazuje extrémně pomalé stárnutí a celkem čtyři pětiny stárnou pomaleji než moderní lidé.

Pochopení stárnutí může pomoci lidem

„Pokud pochopíme, co umožňuje některým živočichům stárnout pomaleji, můžeme lépe porozumět stárnutí u lidí a také můžeme informovat o strategiích ochrany plazů a obojživelníků, z nichž mnohým hrozí ohrožení nebo jsou ohroženi,“ poznamenal další z autorů studie David Miller.

Podle výzkumů jsou některé z těchto druhů želv dokonce schopny snížit rychlost svého stárnutí v reakci na lepší životní podmínky v zoologických zahradách a akváriích ve srovnání s volnou přírodou.

„Zní to dramaticky, když řekneme, že vůbec nestárnou, ale v podstatě se pravděpodobnost jejich úmrtí s přibývajícími léty nemění, jakmile překročí reprodukční věk,“ řekla Reinkeová. Výsledky jejího výzkumu zveřejnil odborný časopis Science.

Podle vědců však skutečnost, že někteří živočichové vykazují zanedbatelné stárnutí, neznamená, že jsou nesmrtelní. Znamená to pouze, že riziko jejich úmrtí se s věkem nezvyšuje. Všichni nakonec zemřou v důsledku nevyhnutelných příčin, jako je například nemoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 32 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...