Želvy dokáží zpomalit své stárnutí, popsali vědci. Chtějí toho využít i pro lidi

Mnoho druhů želv dokáže zpomalit proces stárnutí, a to dokonce výrazně. Vyplývá to ze dvou nových studií, které vyšly na konci června. Ačkoli všechny živé organismy stárnou a umírají, někteří živočichové podle vědců s přibývajícím věkem neztrácejí na síle.

Badatelé mimo jiné poprvé prokázali, že želvy, krokodýli a mloci mají vzhledem ke své velikosti obzvláště pomalé stárnutí a delší život. Za nejstaršího žijícího suchozemského živočicha na světě považují Jonathana, 190 let starého samce želvy obrovské žijícího na Seychelách.

Autoři jedné ze studií také zjistili, že ochranné vlastnosti, jako je tvrdý krunýř většiny druhů želv, přispívají k pomalejšímu stárnutí a v některých případech dokonce k tomu, co se označuje jako takzvané zanedbatelné stárnutí. Organismy, u kterých mortalita není závislá na jejich věku, umírají nahodile z vnějších příčin. Nelze přesně určit maximální délku jejich života.

„Tyto různé ochranné mechanismy mohou snížit úmrtnost živočichů, protože je nesežerou jiná zvířata,“ uvedla hlavní autorka studie Beth Reinkeová ze Severovýchodní illinoiské univerzity. „Je tedy pravděpodobnější, že budou žít déle, a to vytváří tlak na pomalejší stárnutí. Největší podporu pro hypotézu ochranného fenotypu jsme našli u želv. Opět to dokazuje, že želvy jako skupina jsou jedinečné,“ dodala vědkyně.

Zjištění naznačují, že stárnutí není pro všechny organismy nevyhnutelné. Při zkoumání želv žijících v zoologických zahradách a akváriích autoři studie zjistili, že z 52 druhů jich 75 procent vykazuje extrémně pomalé stárnutí a celkem čtyři pětiny stárnou pomaleji než moderní lidé.

Pochopení stárnutí může pomoci lidem

„Pokud pochopíme, co umožňuje některým živočichům stárnout pomaleji, můžeme lépe porozumět stárnutí u lidí a také můžeme informovat o strategiích ochrany plazů a obojživelníků, z nichž mnohým hrozí ohrožení nebo jsou ohroženi,“ poznamenal další z autorů studie David Miller.

Podle výzkumů jsou některé z těchto druhů želv dokonce schopny snížit rychlost svého stárnutí v reakci na lepší životní podmínky v zoologických zahradách a akváriích ve srovnání s volnou přírodou.

„Zní to dramaticky, když řekneme, že vůbec nestárnou, ale v podstatě se pravděpodobnost jejich úmrtí s přibývajícími léty nemění, jakmile překročí reprodukční věk,“ řekla Reinkeová. Výsledky jejího výzkumu zveřejnil odborný časopis Science.

Podle vědců však skutečnost, že někteří živočichové vykazují zanedbatelné stárnutí, neznamená, že jsou nesmrtelní. Znamená to pouze, že riziko jejich úmrtí se s věkem nezvyšuje. Všichni nakonec zemřou v důsledku nevyhnutelných příčin, jako je například nemoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 14 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 15 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 18 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 19 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 19 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
včera v 06:40

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
20. 5. 2026
Načítání...