Želvy

Ekosystémy Galapág jsou kvůli poloze tohoto souostroví značně zranitelné rychlými změnami klimatu. Vědci pozorují, co oteplování s tímto prostředím dělá.

Na odlehlé malajsijské pláži skupina dobrovolníků opatrně vyzvedla čerstvě nakladená vejce mořských želv z písku a přemístila je na stinné, chladnější místo. Vědci se totiž obávají, že tamější teplejší podnebí snižuje možnost vylíhnutí samců. U mořských želv má totiž teplota vliv na pohlaví plodu ve vejcích. Výzkumníci v želví rezervaci Chagar Hutang na ostrově Redang se domnívají, že v důsledku klimatických změn se již nyní líhne méně samců, přičemž situaci letos zhoršilo dlouhotrvající období horka a sucha.

Zvýšený počet líhní na březích Středozemního moře a na východě Atlanstkého oceánu může být vedlejším efektem klimatických změn. Bioložka a šéfka organizace ADS Biodiversidad na Kanárských ostrovech Ana Liria tvrdí, že by tento jev mohl být novým procesem kolonizace želv. Vyšší teploty moří a oceánů pro ně vytváří příznivější podmínky. Také úspěšné programy na ochranu želv, které byly zahájeny po celém světě výrazně zvýšily jejich populaci. Karety obývají teplejší části oceánů při březích Austrálie, Ománu, Mosambiku nebo na Floridě. Jednou za několik let se mořské želvy vrací do svých rodišť, kde nakladou svá vajíčka.

Na filipínských plážích se vylíhla mláďata karet zelenavých. Na jejich cestě z hnízda do moře, kde stráví celý život, jim pomáhají dobrovolníci z organizace CURMA i laická veřejnost. Zachránit se už podařilo několik tisíc želvích samic a ještě více nevylíhnutých mláďat.

Podle vědců se na floridských plážích v posledních čtyřech letech rodily prakticky všechny mořské želvy jako samice. Samci už údajně na svět nepřicházejí kvůli vlnám veder způsobeným klimatickými změnami.

Mnoho druhů želv dokáže zpomalit proces stárnutí, a to dokonce výrazně. Vyplývá to ze dvou nových studií, které vyšly na konci června. Ačkoli všechny živé organismy stárnou a umírají, někteří živočichové podle vědců s přibývajícím věkem neztrácejí na síle.

Jak migrující živočichové překonávají stovky až tisíce kilometrů v otevřeném oceánu, zajímá biology už od dob Charlese Darwina. Podle nové studie některé mořské želvy možná ani nevědí, kam plavou.

Mezinárodní tým vědců z USA, Francie, Austrálie a Německa vydal už devátou edici atlasu „Želvy světa“. Publikace obsahuje nejen podrobné popisy všech 357 druhů želv, ale také informace o stavu ohrožení všech druhů a srovnání jejich současného a původního areálu rozšíření. Výsledky jsou alarmující: přibližně polovině světových druhů želv hrozí vyhynutí. Tato zvířata jsou postižena zejména ztrátou životního prostředí a nadměrným odchytem pro konzumaci i prodej chovatelům.

Mladé mořské želvy polykají velké množství plastů na otevřeném moři, které pro ně dříve bývalo ideálním místem pro vývoj. Evoluční výhoda se proto kvůli znečištění oceánů může proměnit v evoluční past, uvádí nová studie zveřejněná v odborném časopise Frontiers in Marine Science. Informoval o tom list The Guardian.

Mezinárodní skupina ochránců zvířat využívá v Kostarice návnady s GPS navigací, díky které dokáží vytrasovat nelegální obchod s želvími vejci. Na něm vydělávají skupiny pytláků po celém světě. Pro ohrožené karety představují největší riziko. Ochranáři se inspirovali mimo jiné v seriálu Breaking Bad (Perníkový táta).

K faktorům, které ohrožují mořské želvy, v současnosti přibyly klimatické změny. Organizace zabývající se ochranou těchto živočichů MEDASSET tvrdí, že dosud se dala za největší ohrožení považovat výstavba na pobřeží, rybolov a také rozvoj cestovního ruchu. Teď jsou to i velmi časté bouře a změny výšky mořské hladiny, což čerstvě vylíhlým želvám znesnadňuje dostat se bezpečně do vody.

Na vyprázdněných tureckých plážích se dobře daří želvám karetám. Obvykle je odtud vyhánějí všudypřítomná světla hotelů a množství lidí. Ti však kvůli pandemii koronaviru zdaleka nepřijeli v takových počtech jako obvykle, zabírají jen málo místa a prázdné hotely nemusí svítit. Nahradila je hnízda, kam želvy kladou vejce.

V tichomořském souostroví Galapágy bude do volné přírody vypuštěn samec želvy sloní, jehož libido pomohlo zachránit vlastní druh před vyhynutím. S odvoláním na správu Galapážského národního parku o tom informoval server BBC.

Téměř tři sta mrtvých želv, které vyplavilo koncem loňského prosince moře na pláže mexického státu Oaxaca, uhynulo po otravě toxickými řasami. Informoval o tom místní tisk s odvoláním na úřad pro ochranu životního prostředí. Podle něj se 27 želv postižených přemnožením jednobuněčných řas u mexického pobřeží podařilo zachránit.

Tisíce a tisíce želv se ve Středozemním moři každý rok zapletou do rybářských sítí, zhruba třetina se v nich udusí. Tato zvířata jsou přitom zásadní pro ekosystémy moří. Zlepšit jejich ochranu se snaží vědci zapojení do evropského programu Life Euroturtles. Díky němu funguje i jediné záchranné centrum pro želvy v Řecku.