Dosud želvám nejvíc škodili turisté a výstavba. Teď nastupuje klimatická hrozba

K faktorům, které ohrožují mořské želvy, v současnosti přibyly klimatické změny. Organizace zabývající se ochranou těchto živočichů MEDASSET tvrdí, že dosud se dala za největší ohrožení považovat výstavba na pobřeží, rybolov a také rozvoj cestovního ruchu. Teď jsou to i velmi časté bouře a změny výšky mořské hladiny, což čerstvě vylíhlým želvám znesnadňuje dostat se bezpečně do vody.

Organizace MEDASSET, jejíž vědce citovala agentura Reuters, upozornila, že na vzestupu hladiny moře a častějších a také prudších bouřích se podílí klimatická změna. Všechny tyto faktory značně ovlivňují prostředí, v němž želvy kladou svá vejce.

„Letošní rok je podivný. Kvůli změnám klimatu panuje velmi nezvyklé počasí. Jsme svědky extrémních jevů, často je silný vítr, velké vlny zalévají pláže. Myslím, že jsme přišli o mnoho (želvích) hnízd,“ řekla mořská bioložka Myrulla Hadjichristoforuvá, která má na starosti ochranu želv na kyperském ministerstvu rybolovu.

Vzedmuté moře bývalo údajně běžné zhruba dvakrát za letní období, teď je to i jednou za čtrnáct dní, někdy i za týden.

Rizik pro želvy přibývá

Vylíhnuté želvy může na jejich cestě k moři zmást umělé světlo nebo koleje vyjeté pneumatikami aut. Když zůstanou dlouho na slunci, hrozí jim smrt a mohou se stát kořistí lišek. V moři je navíc ohrožují ptáci či ryby.

Podle vědců má oteplování vliv na pohlaví želv, za horka se totiž rodí víc samiček. Přílišné teplo také komplikuje líhnutí.

I v případě, že hnízda zůstanou neporušena, jen málo želv přežije cestu do moře. „Z každého tisíce mláďat, kterým se to podaří, do dospělosti přežijí jedna nebo dvě želvy. Ty se pak vrátí na pláž, kde se narodily, aby tam nakladly vlastní vejce,“ vysvětlila Hadjichristoforuvá.

Kypr je domovem dvou ohrožených želvích druhů, konkrétně karety zelenavé a karety obecné. V kyperském okrese Pafos je pro želvy chráněná oblast Lara, která se táhne asi deset kilometrů podél pobřeží. Hnízda jsou tam ochráněná klecemi a místa, kde se želvy líhnou, oplocená. Díky úsilí ochránců se tam podařilo zvýšit počet želvích hnízd na současných 2000 ze 300, která tam bývala před čtyřmi desítkami let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 14 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...