Na Floridě se prakticky přestali rodit samci želv, je tam příliš horko

Podle vědců se na floridských plážích v posledních čtyřech letech rodily prakticky všechny mořské želvy jako samice. Samci už údajně na svět nepřicházejí kvůli vlnám veder způsobeným klimatickými změnami.

O problému informovala americká agentura NOAA, která se věnuje výzkumu atmosféry a oceánů. Podle ní platí pravidlo, že pokud se želví vejce líhnou při teplotě nižší než 27 stupňů Celsia, výsledkem jsou mláďata samčího pohlaví. Pokud se ale líhnou při teplotě vyšší než 31 stupňů, přijdou na svět samičky. Při teplotách, které kolísají mezi těmito dvěma hodnotami, je podíl samic a samců poměrně pravidelný. Zjednodušeně řečeno: čím teplejší je písek, do něhož želví samice kladou vejce, tím více samic se z nich vylíhne.

„Vzhledem k tomu, že na Zemi dochází ke změně klimatu, zvýšené teploty by mohly mít za následek pokřivené a dokonce smrtelné podmínky inkubace, což by mělo dopad na různé druhy želv a dalších plazů,“ uvedla NOAA.

Bette Zirkelbachová, která provozuje nemocnici pro želvy v Marathonu na Florida Keys, ve svém prohlášení pro agenturu Reuters uvedla: „Děsivé je, že poslední čtyři léta na Floridě byla nejteplejší léta v historii. Vědci, kteří zkoumají líhnutí mořských želv a jejich vajíčka, nenašli za poslední čtyři roky žádné kluky, viděli pouze samice mořských želv.“

Nerovnoměrný poměr samců a samic vyvolává stále větší obavy vědců, že populace mořských želv v důsledku této změny zanikne, anebo bude dramaticky zasažena úbytkem.

Melissa Rosales Rodriguezová, která se se stará o mořské želvy v miamské zoo, řekla agentuře Reuters: „V průběhu příštích let uvidíme prudký pokles jejich populace, protože želvám zkrátka bude chybět genetická rozmanitost… Nemáme takový poměr samců a samic, který je potřebný k tomu, aby bylo možné úspěšně provádět chov.“ 

Problém je jednoduchý: otci nově narozených želv bude jen několik málo samců – takže spousta zástupců této nové generace vlastně budou příbuzní. A ti se pak budou zase křížit mezi sebou, což bude způsobovat zhoršování všech genetických problémů, které se mezi generacemi budou předávat. 

Kromě toho, že se nemocnice pro mořské želvy potýkají s rostoucím počtem želvích samic, se v současné době zabývají také dalším problémem. Tím se stala fibropapilomatóza, potenciálně smrtelné onemocnění mořských želv, které způsobuje vznik nádorů podobných květáku. Tyto novotvary se mohou objevovat na těle, včetně očí a úst, ale mohou se tvořit i ve vnitřních orgánech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 15 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 18 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 20 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 22 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 22 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
včera v 07:00‌‌

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.