Želví samec Diego pomohl zachránit svůj druh. Zplodil stovky potomků, teď se vrací do volné přírody

V tichomořském souostroví Galapágy bude do volné přírody vypuštěn samec želvy sloní, jehož libido pomohlo zachránit vlastní druh před vyhynutím. S odvoláním na správu Galapážského národního parku o tom informoval server BBC.

Nyní stoletý Diego byl mezi čtrnácti želvími samci, kteří se zúčastnili rozmnožovacího programu na ostrově Santa Cruz. Snaha ochránců přírody se ukázala být úspěšná, od 60. let minulého století se tímto způsobem podařilo zplodit dva tisíce želvích potomků.

Sexuální apetit Diega přitom hrál zásadní roli, protože podle odhadů se mu podařilo zplodit kolem osmi set potomků. Protože jsou tyto želvy v přírodě ohrožené, pomohl jediný samec v podstatě celý tento druh zachránit před vyhynutím.

Program nyní skončil a Diego bude v březnu vypuštěn do volné přírody na rodném ostrově Espaňola. Připojí se k tamní 1800členné želví populaci, která podle zoologů ze 40 procent nese jeho geny.

Otec-zakladatel

„Přispěl velkým podílem k vytvoření rodové linie, kterou vracíme na Espaňolu,“ řekl ředitel parku Jorge Carrión agentuře AFP. „Je to pocit štěstí mít možnost vrátit tuto želvu do jejího přirozeného prostředí,“ dodal. Před svým návratem na Galapágy pobývá Diego momentálně v karanténě.

Správa parku má za to, že Diego byl odchycen před 80 lety vědeckou expedicí. Poté byl nějaký čas v zoologické zahradě v kalifornském San Diegu.

Ještě před 50 lety žili na Espaňole pouze dva samci a 12 samiček chelonoidis hoodensis, jinde tyto vzácné želvy nežijí.

Galapágy, které leží 906 kilometrů západně od Ekvádoru, jsou pro svou jedinečnou faunu a floru zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 1835 na ostrovech strávil šest týdnů pozorováním živočichů britský přírodovědec Charles Darwin. Zřejmě právě na základě výsledků těchto pozorování uspořádal svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejíž hlavní hybnou silou je přírodní výběr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 11 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 12 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 14 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.