Želví samec Diego pomohl zachránit svůj druh. Zplodil stovky potomků, teď se vrací do volné přírody

V tichomořském souostroví Galapágy bude do volné přírody vypuštěn samec želvy sloní, jehož libido pomohlo zachránit vlastní druh před vyhynutím. S odvoláním na správu Galapážského národního parku o tom informoval server BBC.

Nyní stoletý Diego byl mezi čtrnácti želvími samci, kteří se zúčastnili rozmnožovacího programu na ostrově Santa Cruz. Snaha ochránců přírody se ukázala být úspěšná, od 60. let minulého století se tímto způsobem podařilo zplodit dva tisíce želvích potomků.

Sexuální apetit Diega přitom hrál zásadní roli, protože podle odhadů se mu podařilo zplodit kolem osmi set potomků. Protože jsou tyto želvy v přírodě ohrožené, pomohl jediný samec v podstatě celý tento druh zachránit před vyhynutím.

Program nyní skončil a Diego bude v březnu vypuštěn do volné přírody na rodném ostrově Espaňola. Připojí se k tamní 1800členné želví populaci, která podle zoologů ze 40 procent nese jeho geny.

Otec-zakladatel

„Přispěl velkým podílem k vytvoření rodové linie, kterou vracíme na Espaňolu,“ řekl ředitel parku Jorge Carrión agentuře AFP. „Je to pocit štěstí mít možnost vrátit tuto želvu do jejího přirozeného prostředí,“ dodal. Před svým návratem na Galapágy pobývá Diego momentálně v karanténě.

Správa parku má za to, že Diego byl odchycen před 80 lety vědeckou expedicí. Poté byl nějaký čas v zoologické zahradě v kalifornském San Diegu.

Ještě před 50 lety žili na Espaňole pouze dva samci a 12 samiček chelonoidis hoodensis, jinde tyto vzácné želvy nežijí.

Galapágy, které leží 906 kilometrů západně od Ekvádoru, jsou pro svou jedinečnou faunu a floru zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 1835 na ostrovech strávil šest týdnů pozorováním živočichů britský přírodovědec Charles Darwin. Zřejmě právě na základě výsledků těchto pozorování uspořádal svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejíž hlavní hybnou silou je přírodní výběr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled