Želví samec Diego pomohl zachránit svůj druh. Zplodil stovky potomků, teď se vrací do volné přírody

V tichomořském souostroví Galapágy bude do volné přírody vypuštěn samec želvy sloní, jehož libido pomohlo zachránit vlastní druh před vyhynutím. S odvoláním na správu Galapážského národního parku o tom informoval server BBC.

Nyní stoletý Diego byl mezi čtrnácti želvími samci, kteří se zúčastnili rozmnožovacího programu na ostrově Santa Cruz. Snaha ochránců přírody se ukázala být úspěšná, od 60. let minulého století se tímto způsobem podařilo zplodit dva tisíce želvích potomků.

Sexuální apetit Diega přitom hrál zásadní roli, protože podle odhadů se mu podařilo zplodit kolem osmi set potomků. Protože jsou tyto želvy v přírodě ohrožené, pomohl jediný samec v podstatě celý tento druh zachránit před vyhynutím.

Program nyní skončil a Diego bude v březnu vypuštěn do volné přírody na rodném ostrově Espaňola. Připojí se k tamní 1800členné želví populaci, která podle zoologů ze 40 procent nese jeho geny.

Otec-zakladatel

„Přispěl velkým podílem k vytvoření rodové linie, kterou vracíme na Espaňolu,“ řekl ředitel parku Jorge Carrión agentuře AFP. „Je to pocit štěstí mít možnost vrátit tuto želvu do jejího přirozeného prostředí,“ dodal. Před svým návratem na Galapágy pobývá Diego momentálně v karanténě.

Správa parku má za to, že Diego byl odchycen před 80 lety vědeckou expedicí. Poté byl nějaký čas v zoologické zahradě v kalifornském San Diegu.

Ještě před 50 lety žili na Espaňole pouze dva samci a 12 samiček chelonoidis hoodensis, jinde tyto vzácné želvy nežijí.

Galapágy, které leží 906 kilometrů západně od Ekvádoru, jsou pro svou jedinečnou faunu a floru zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 1835 na ostrovech strávil šest týdnů pozorováním živočichů britský přírodovědec Charles Darwin. Zřejmě právě na základě výsledků těchto pozorování uspořádal svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejíž hlavní hybnou silou je přírodní výběr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 22 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...