Charles Darwin

Žížaly jsou natolik zásadní pro světovou produkci potravin, že jejich podíl je z globálního hlediska zhruba stejný jako u Ruska. Vyplývá to z nové studie zveřejněné v odborném časopise Nature Communications, podle které jsou tito kroužkovci zodpovědní za 140 milionů tun jídla ročně. Rusko, jeden z největších producentů potravin na světě, loni vypěstovalo 150 milionů tun obilí, napsal deník The Guardian.

Vědci objevili na souostroví Galapágy poprvé právě vylíhnutá mláďata a nedospělou populaci velmi vzácného leguána růžového, uvedla agentura Reuters. Ohrožený druh byl objeven teprve před několika lety a na ostrovech nacházejících se téměř tisíc kilometrů západně od pevninské Jižní Ameriky žije jejich jediná kolonie na světě.

Na galapážském ostrově Santiago se znovu po téměř dvou stech letech začali množit vzácní leguáni. Oznámilo to v pondělí vedení tamního národního parku. Jde o leguány galapážské, které na tento ekvádorský ostrov v Tichomoří před třemi lety vypustili ochránci přírody ve snaze obnovit tamní ekosystém. Informoval o tom server televize Deutsche Welle.

Jak migrující živočichové překonávají stovky až tisíce kilometrů v otevřeném oceánu, zajímá biology už od dob Charlese Darwina. Podle nové studie některé mořské želvy možná ani nevědí, kam plavou.

V románu Galapágy řešil Kurt Vonnegut apokalyptickou budoucnost lidstva. Jeho groteskní vizi nově tlumočí stejnojmenná inscenace v pražském Divadle Komedie. Satirický pohled amerického spisovatele se v ní střetává s evoluční teorií Charlese Darwina.

Ekvádor vytvořil novou mořskou rezervaci kolem souostroví Galapágy. Chce tak rozšířit ochranu ohrožených druhů stěhovavých živočichů. Nově vyhlášené chráněné území představuje zhruba třetinu celé mořské rezervace kolem souostroví, která patří k největším na světě.

Slavný skalní útvar Darwinův oblouk u Galapág se zřítil do Tichého oceánu. Důvodem podle ekvádorského ministerstva životního prostředí byla přirozená eroze, napsal v úterý server BBC. Agentura AFP podotkla, že na snímcích zveřejněných úřady je vidět, jak z původního obloukovitého tvaru zbyly jen dva sloupovité útvary.

Britská Cambridgeská univerzita v úterý ohlásila, že z její knihovny před 20 lety zmizely dva cenné deníky vědce Charlese Darwina. Cena deníků z 19. století, které obsahují i nákres „stromu života“, se odhaduje na miliony liber (desítky milionů korun), píše agentura AP.

Vzácné přírodní bohatství na místě, které poskytlo inspiraci k objevu evoluce, je v ohrožení. Ekvádor s napětím sleduje více než dvě stě padesát hlavně čínských rybářských lodí, které se pohybují blízko Galapág. V mořské rezervaci a na ostrovech žije řada jedinečných druhů živočichů. Už před třemi lety tu úřady zadržely čínské plavidlo s třemi sty tunami ilegálně vylovených ryb.

Evoluce nových druhů je úzce spjata s jejich ekologií a chováním. I když to na první pohled nemusí být zřejmé, klíčový je pro tuto změnu výběr oblasti vhodné pro jejich život. Ve svých výzkumech genetických procesů zodpovědných za vznik nových druhů na to upozornili vědci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Dvě jejich studie jsou součástí nového vydání speciálního čísla nejstaršího vědeckého časopisu na světě Philosophical Transactions of the Royal Society.

V tichomořském souostroví Galapágy bude do volné přírody vypuštěn samec želvy sloní, jehož libido pomohlo zachránit vlastní druh před vyhynutím. S odvoláním na správu Galapážského národního parku o tom informoval server BBC.

Když v listopadu 1859 vypustil britský přírodovědec Charles Darwin do světa knihu O původu druhů, položil tím základy evoluční biologie a naboural po dlouhá staletí panující názor, že svět a život byly stvořeny Bohem. Tím rozdělil svět do dvou táborů, které se dodnes nepodařilo usmířit. Zatímco po publikaci Darwinových tezí patřila k hlavním odpůrcům katolická církev, dnes se frontové linie přesunuly do USA.

Mezinárodní vědecký tým oznámil nález veliké včely, která byla naposledy v přírodě spatřena roku 1981. Je čtyřikrát větší než běžná včela.

Ochránci přírody vypustili do volné přírody na galapážském ostrově Santiago 1400 vzácných leguánů. Do tamního ekosystému se tento ještěr vrátil ze sousedního ostrova téměř dvě století poté, co tam vyhynul. S odvoláním na ekvádorské úřady o tom informoval britský list The Guardian.