Vědci našli v Indonésii největší včelu světa. Má kusadla jako roháč

Mezinárodní vědecký tým oznámil nález veliké včely, která byla naposledy v přírodě spatřena roku 1981. Je čtyřikrát větší než běžná včela.

Je velká jako palec dospělého muže, na hlavě má kusadla jako roháč a je třikrát delší než naše vosy. Včela Megachile pluto ani zdaleka nepřipomíná drobné huňaté včelky, které žijí v našich krajích, přesto je jejich příbuznou.

Věda o této včele z rodu čalounic neví téměř nic, ostatně nemá ani české jméno. Až doposud si odborníci mysleli, že už dávno vymřela – nyní ji ale objevila expedice, která zkoumala indonéské Severní Moluky. Na tomto souostroví našel mezinárodní tým samici včely v termitím hnízdě, které se nacházelo uvnitř stromu – asi dva metry nad zemí.

„Bylo to naprosto neuvěřitelné, když jsme na vlastní oči viděli tohohle létajícího buldoka, který měl být navíc už dávno vyhubený,“ popsal svůj zážitek ze setkání s obří včelou fotograf Clay Bolt, který se expedice zúčastnil. „Vidět, jak je krásná a obrovská, slyšet zvuk jejích velikých křídel, když kolem mě proletěla, to bylo prostě neskutečné.“

Záhadný hmyz

Včela Megachile pluto, jejíž samice může mít na délku přes čtyři centimetry a rozpětí křídel přes šest centimetrů, byla objevena britským přírodovědcem Alfredem Russelem Wallacem roku 1858. Tento vědec, který se proslavil tím, že nezávisle na Charlesi Darwinovi přišel s myšlenkou, že evoluce probíhá přírodním výběrem, ji našel na indonéském ostrově Bacan. Popsal ji tehdy jako „obrovský hmyz podobný včele, ale s obřími kusadly jako brouk roháč“.

Od té doby o ní nikdo neslyšel, podruhé ji spatřila až další britská vědecká expedice v osmdesátých letech dvacátého století. Tehdy ji rovnou na třech indonéských ostrůvcích studoval americký entomolog Adam Messer. Ten jí začal říkat jako místní domorodci – „raja ofu“ neboli „král včel“.

Messer popsal i smysl jejích nápadných kusadel: právě pomocí nich získává kůru ze stromů a v jejich dutinách si pak staví hnízda, kam nepronikne nikdo z jejích nepřátel. Právě izolovaný a skrytý způsob života je příčinou toho, že včela nebyla od roku 1981 až do dneška znovu pozorována. A to přesto, že po ní pátralo rovnou několik vědeckých výprav – biologové se proto domnívali, že už úplně vyhynula.

Co s ní bude dál?

Objev samice naznačuje, že v odlehlých oblastech ostrovů, jichž se ještě tolik nedotklo kácení stromů, by ještě několik dalších exemplářů tohoto fascinujícího hmyzu mohlo přežívat.

Autoři nálezu se bojí, že by právě sláva a unikátnost mohly být posledním hřebíčkem do rakve tohoto tvora: je totiž pravděpodobné, že do oblasti objevu nyní zamíří také sběratelé kuriozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 19 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...