Ekvádor vytvořil novou mořskou rezervaci kolem souostroví Galapágy. Chce tak rozšířit ochranu ohrožených druhů stěhovavých živočichů. Nově vyhlášené chráněné území představuje zhruba třetinu celé mořské rezervace kolem souostroví, která patří k největším na světě.
„Dnes (v pátek) vyhlašujeme mořskou rezervaci o rozloze šedesát tisíc kilometrů čtverečních, což je trojnásobná rozloha Belize,“ uvedl po podpisu dokumentu ekvádorský prezident Guillermo Lasso. Rezervace zaujímala dosud plochu přibližně 138 tisíc kilometr čtverečních, nyní se její rozloha rozroste až na téměř dvě stě tisíc kilometrů čtverečních.
Rozšíření rezervace je prvním krokem plánu, na kterém se Ekvádor dohodl se sousedními státy Kolumbií, Kostarikou a Panamou na loňské klimatické konferenci v Glasgow. Cílem je vytvoření koridoru pro migraci druhů ohrožených změnou klimatu nebo rybolovem.
„Ochrana těchto oblastí není jen zárukou, že tyto oblasti nebudou využívány, ale také garancí, že více než čtyřicet procent mořských druhů z celého světa přežije,“ dodal kolumbijský prezident Ivan Duque.
Podle environmentalistů pomůže rezervace s ochranou nejméně pěti kriticky ohrožených druhů včetně kladivounů, bílých žraloků či želv a také dalších jiných druhů, které migrují mezi ekvádorskými Galapágami a kostarickým Kokosovým ostrovem.
Rezervace omezí rybolov, čínské lodě ale zůstanou
Podle dřívějších informací by měl být v polovině chráněných vod zcela zakázán rybolov a související aktivity, ve druhé polovině pak bude rybolov výrazně omezen. Podle ekvádorského prezidenta byla změna důkladně projednána s místními rybáři.
Jak ale upozornila agentura Reuters, tato omezení nebudou mít dopad na přítomnost čínské rybářské flotily o velikosti tří set lodí, která v mezinárodních vodách u ostrovů každoročně loví olihně. Jaký dopad má přítomnost čínských rybářů na ekosystém Galapág, zatím Ekvádor nezjistil, dodává Reuters.
Ekvádorský prezident dříve uváděl, že jeho země bude za vyhlášení nové rezervace žádat odpis části svého zahraničního dluhu. Výnosy z této operace, která by podle Lassova dřívějšího vyjádření mohla být největší na světě, země slibovala investovat do ekologických opatření na souostroví. Při vyhlášení rezervace ale Ekvádor žádné finanční podmínky nezveřejnil.
Takzvané finanční operace výměny dluhu za přírodu (debt-for-nature swap) využívají čím dál častěji chudší země, aby získaly prostředky na ochranu životního prostředí. Země se snaží vyjednat snížení svého zahraničního dluhu výměnou za dodržení ekologických závazků či zavedení opatření na ochranu přírody.
Inspirace pro Darwina
Kolem Galapág vyhlásily úřady rezervaci roku 1986, neboť tamní vody obsahují velkou rozmanitost mořských a obojživelných živočichů, z nichž mnohé nelze nalézt nikde jinde. V 19. století ostrovy inspirovaly britského přírodovědce Charlese Darwina při formulování evoluční teorie přirozeného výběru druhů. Od roku 1978 je souostroví díky své unikátní fauně a flóře na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.
Galapágy se nacházejí zhruba tisíc kilometrů západně od Ekvádoru a tvoří je 234 ostrovů, zátok a skalisek. Obydlené mohou být pouze čtyři ostrovy, na kterých žije zhruba třicet tisíc lidí.
