Vědci bojují za záchranu podmořské „superdálnice“ nedaleko Galapág. Ohrožují ji čínští rybáři

Hluboko v Tichém oceánu se rozprostírá podmořská „superdálnice“ – 700 kilometrů dlouhý úsek mezi mořskými rezervacemi ekvádorských Galapág a kostarického Kokosového ostrova. Oblast je zásadní pro žraloky, želvy a další mořské živočichy, ohrožují ji ale rybářská plavidla, napsal server CNN.

Údaje z tohoto pacifického úseku, který na rozdíl od vod okolo ostrovů není chráněný, ukazují, že už tak ohrožených zástupců rozličných migračních druhů ubývá. Ochrana biodiverzity v okolí ostrovů proto není dostatečná, domnívá se Alex Hearn, biolog a spoluzakladatel sdružení vědců a skupin na ochranu přírody MigraMar. Jeho tým se zasazuje o to, aby byla pod ochranou celá oblast, která zabírá zhruba 240 tisíc kilometrů čtverečních. To je rozloha přibližně srovnatelná s Velkou Británií.

Uprostřed tohoto koridoru leží řada podmořských hor, které mořským živočichům slouží jako navigace. Jejich vrcholky a svahy navíc při přesunu mezi ostrovy využívají i pro odpočinek nebo shánění potravy.

Vědci z MigraMar se více než desetiletí snaží ukázat význam oblasti pomocí pečlivé dokumentace druhů, které ji využívají. Dosud se jim podařilo prokázat, že mezi Galapágami a Kokosovým ostrovem proplouvají žraloci obrovští a hedvábní, kladivouni, karety obrovské či kožatky velké. Letos v únoru zjistili, že podmořskou dálnici využívají i žraloci tygří, když 2,7 metru dlouhá samička, kterou před sedmi lety očipovali u Galapág, vyplavala u Kokosového ostrova.

Nejběžnější hrozbou pro migrující druhy jsou rybáři. Živočichové se mohou zamotat do sítí, rybáři je můžou ulovit omylem nebo v případě žraloků lovit nelegálně. Pobřežní státy mají pravomoc omezit aktivitu v teritoriálních vodách, vysvětluje další spoluzakladatel MigraMar Todd Steiner. Koridor mezi Kokosovým ostrovem a Galapágy spadá pod Ekvádor i Kostariku.

„Pár podpisů může nastartovat proces, který ochrání tyto ekologicky významné oblasti,“ dodává Steiner.

Galapágy pod čínským útokem

V polovině loňského roku napětí kolem Galapág výrazně zesílilo poté, co do této oblasti připlula čínská rybářská flotila – jedna z největších, jaké tam za poslední roky pronikly. Stovky plavidel, s převahou čínských, se pohybovaly v mezinárodních vodách, ale v těsném sousedství zvláštní chráněné zóny. 

Hrozící konflikt i poškození přírody se podařilo odvrátit cestou diplomatických jednání. Ekvádor se obával opakování incidentu z roku 2017, kdy čínská loď v chráněné zóně ulovila tři sta tun vzácných žraloků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 1 hhodinou

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...