Biologové na Galapágách vrátili draky do sopek. Vzácní leguáni mají šanci na záchranu

Ochránci přírody vypustili do volné přírody na galapážském ostrově Santiago 1400 vzácných leguánů. Do tamního ekosystému se tento ještěr vrátil ze sousedního ostrova téměř dvě století poté, co tam vyhynul. S odvoláním na ekvádorské úřady o tom informoval britský list The Guardian.

Leguán galapážský, který je endemitem ekvádorského souostroví – tedy vyskytuje se pouze v této oblasti, byl vypuštěn na ostrově Santiago v rámci revitalizačního programu galapážského národního parku. Ochránci přírody tam plazy převezli ze sousedního ostrova Severní Seymour. Poslední záznamy o leguánovi na Santiagu se objevují v zápisech britského přírodopisce Charlese Darwina z roku 1835.

Podle šéfa národního parku Jorgeho Carriona leguáni na tomto sopečném ostrově vymřeli kvůli tomu, že se tam objevil nepřirozený nový predátor, prase divoké. To bylo na Santiagu vyhubeno v roce 2001.

Galapážský zázrak

Galapážské souostroví je izolovanou přírodní rezervací v Tichém oceánu vzdálenou asi tisíc kilometrů od ekvádorských břehů. Tvoří je 18 sopečných ostrovů, na kterých žijí endemické druhy.

Souostroví je ovšem jedním z nejzranitelnějších ekosystémů na světě. V současné době se potýká především s masami turistů, ročně Galapágy navštíví zhruba 245 tisíc lidí. Podle místních úřadů je to maximální možný počet, pokud nemá být ekosystém ostrovů ohrožen.

Vypuštění leguánů do volné přírody podle odborníků pomůže místní ekosystém obnovit. „Leguán je býložravec, který pomáhá udržovat ekosystém tím, že rozptyluje semena, a udržuje tak prostory bez vegetace,“ uvedl zástupce národního parku Danny Rueda. Program na reintrodukci leguánů do volné přírody dostal jméno „Reintroducing dragons back to the volcanoes“  neboli „návrat draků do sopek“. 

Leguán galapážský se vyskytuje asi na šesti galapážských ostrovech. Dorůstá do délky více než jednoho metru a živí se z 80 procent kaktusy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 14 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
včera v 20:23

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...