Biologové na Galapágách vrátili draky do sopek. Vzácní leguáni mají šanci na záchranu

Ochránci přírody vypustili do volné přírody na galapážském ostrově Santiago 1400 vzácných leguánů. Do tamního ekosystému se tento ještěr vrátil ze sousedního ostrova téměř dvě století poté, co tam vyhynul. S odvoláním na ekvádorské úřady o tom informoval britský list The Guardian.

Leguán galapážský, který je endemitem ekvádorského souostroví – tedy vyskytuje se pouze v této oblasti, byl vypuštěn na ostrově Santiago v rámci revitalizačního programu galapážského národního parku. Ochránci přírody tam plazy převezli ze sousedního ostrova Severní Seymour. Poslední záznamy o leguánovi na Santiagu se objevují v zápisech britského přírodopisce Charlese Darwina z roku 1835.

Podle šéfa národního parku Jorgeho Carriona leguáni na tomto sopečném ostrově vymřeli kvůli tomu, že se tam objevil nepřirozený nový predátor, prase divoké. To bylo na Santiagu vyhubeno v roce 2001.

Galapážský zázrak

Galapážské souostroví je izolovanou přírodní rezervací v Tichém oceánu vzdálenou asi tisíc kilometrů od ekvádorských břehů. Tvoří je 18 sopečných ostrovů, na kterých žijí endemické druhy.

Souostroví je ovšem jedním z nejzranitelnějších ekosystémů na světě. V současné době se potýká především s masami turistů, ročně Galapágy navštíví zhruba 245 tisíc lidí. Podle místních úřadů je to maximální možný počet, pokud nemá být ekosystém ostrovů ohrožen.

Vypuštění leguánů do volné přírody podle odborníků pomůže místní ekosystém obnovit. „Leguán je býložravec, který pomáhá udržovat ekosystém tím, že rozptyluje semena, a udržuje tak prostory bez vegetace,“ uvedl zástupce národního parku Danny Rueda. Program na reintrodukci leguánů do volné přírody dostal jméno „Reintroducing dragons back to the volcanoes“  neboli „návrat draků do sopek“. 

Leguán galapážský se vyskytuje asi na šesti galapážských ostrovech. Dorůstá do délky více než jednoho metru a živí se z 80 procent kaktusy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 14 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.