Na galapážském ostrově Santiago se znovu po téměř dvou stech letech začali množit vzácní leguáni. Oznámilo to v pondělí vedení tamního národního parku. Jde o leguány galapážské, které na tento ekvádorský ostrov v Tichomoří před třemi lety vypustili ochránci přírody ve snaze obnovit tamní ekosystém. Informoval o tom server televize Deutsche Welle.
Na galapážském ostrově se po téměř dvou stech letech opět množí vzácní leguáni
„Po 187 letech můžeme na ostrově Santiago znovu představit zdravou populaci leguánů galapážských, s dospělými jedinci a mláďaty,“ uvedl ředitel národního parku Galapág Danny Rueda. Podle něho jde o velký úspěch, který posiluje naději na obnovu ostrovů, jež v minulosti vážně poškodily invazivní druhy, jako například prasata, kozy, potkani či krysy. Ty se tam dostaly v minulých stoletích na pirátských či velrybářských lodích.
Obnova ekosystému Galapág začala koncem devadesátých let minulého století v rámci projektu Isabela, nazvaného podle největšího z Galapážských ostrovů, na němž se přemnožily kozy. Na začátku tohoto projektu jich tam bylo na sto tisíc.
GALERIE
Leguán galapážský
K obnově ekosystému už přispěli i leguáni galapážští. Před třemi lety jich byly do volné přírody vypuštěny tři tisíce. „Příroda na ostrově už začíná prokazovat pozitivní změny díky těmto leguánům, kteří mimo jiné rozptylují po ostrově semena rostlin,“ uvedl Luis Ortíz-Catedral, šéf expedice odborníků, která zmapovala novou populaci leguánů na ostrově.
Souostroví Galapágy, které leží asi tisíc kilometrů od ekvádorské pevniny, tvoří dvě desítky sopečných ostrovů. Začátkem 19. století se staly „přírodovědnou laboratoří“ britského vědce Charlese Darwina, který právě tam došel k poznatkům klíčovým pro svou evoluční teorii. V roce 1978 byly Galapágy kvůli unikátní fauně a flóře prohlášeny přírodním dědictvím UNESCO. Posléze ale tato organizace oznámila, že ekosystémy souostroví vážně ohrožují invazivní druhy a turistika.
