Růžoví leguáni se začali znovu rozmnožovat. Ohrožení plazi žijí na jediném místě planety

Vědci objevili na souostroví Galapágy poprvé právě vylíhnutá mláďata a nedospělou populaci velmi vzácného leguána růžového, uvedla agentura Reuters. Ohrožený druh byl objeven teprve před několika lety a na ostrovech nacházejících se téměř tisíc kilometrů západně od pevninské Jižní Ameriky žije jejich jediná kolonie na světě.

Leguán obývající svahy vulkánu Wolf na ostrově Isabela je považován za kriticky ohroženého ještěra. Podle odhadů jich žije už jen několik stovek a vědci u nich mláďata už celé roky nepozorovali.

„Objev považujeme za významný krok vpřed, který nám umožní najít cestu, jak se posunout při záchraně leguána růžového,“ uvedl v prohlášení ředitel tamního národního parku Danny Rueda.

Kde všude žijí leguáni růžoví
Zdroj: reptilesofecuador.com

Tento plaz dosahuje délky až 47 centimetrů a s ocasem až přes metr. Na ostrově Isabela byl poprvé spatřen teprve v roce 1986. Vědcům ale trvalo další dlouhé roky, než leguána na základě odlišného zbarvení, ale především genetické analýzy označili za samostatný druh. 

Kočky přinášejí smrt

Populaci leguánů ohrožují zejména nejrůznější invazivní druhy predátorů, jako jsou kočky a krysy. Podle posledních sčítání přežilo posledních 192 kusů, žijí na rozloze pouhých deseti kilometrů čtverečních. Každý nový exemplář proto pro vědce a ochránce přírody přináší novou naději pro přežití druhu. „Když víme, proč jsou leguáni tolik zranitelní, umožní nám to podniknout včasné kroky, zejména proti invazivním druhům a populaci leguánů zachránit,“ dodal Danny Rueda.

  • Příčina zbarvení leguánů růžových sice není zcela objasněna, předpokládá se, že je alespoň částečně způsobena absencí kožní pigmentace v kombinaci s vysokým počtem anomálií v jádru jejich červených krvinek.
  • Tyto anomálie hrají roli při ochraně leguánů před extrémním slunečním zářením na vrcholu Vlčí sopky, kde žijí  a která dosahuje výšky 1 707 metrů a nachází se přímo na rovníku.

Ekvádorské souostroví Galapágy je pro svou jedinečnou faunu a flóru zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Ostrovy jsou domovem množství druhů, které jinde nelze nalézt, včetně želv obrovských, nelétajících kormoránů či několika druhů leguánů. Souostroví, které protíná rovník, tvoří zhruba 20 větších a stovky menších ostrovů sopečného původu. Jen pět z nich je trvale obydleno. Objeveny byly v 16. století.

V roce 1835 na ostrovech strávil šest týdnů pozorováním živočichů britský přírodovědec Charles Darwin. Zřejmě právě na základě výsledků těchto pozorování vytvořil svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejíž hlavní hybnou silou je přírodní výběr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 16 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...