Růžoví leguáni se začali znovu rozmnožovat. Ohrožení plazi žijí na jediném místě planety

Vědci objevili na souostroví Galapágy poprvé právě vylíhnutá mláďata a nedospělou populaci velmi vzácného leguána růžového, uvedla agentura Reuters. Ohrožený druh byl objeven teprve před několika lety a na ostrovech nacházejících se téměř tisíc kilometrů západně od pevninské Jižní Ameriky žije jejich jediná kolonie na světě.

Leguán obývající svahy vulkánu Wolf na ostrově Isabela je považován za kriticky ohroženého ještěra. Podle odhadů jich žije už jen několik stovek a vědci u nich mláďata už celé roky nepozorovali.

„Objev považujeme za významný krok vpřed, který nám umožní najít cestu, jak se posunout při záchraně leguána růžového,“ uvedl v prohlášení ředitel tamního národního parku Danny Rueda.

Kde všude žijí leguáni růžoví
Zdroj: reptilesofecuador.com

Tento plaz dosahuje délky až 47 centimetrů a s ocasem až přes metr. Na ostrově Isabela byl poprvé spatřen teprve v roce 1986. Vědcům ale trvalo další dlouhé roky, než leguána na základě odlišného zbarvení, ale především genetické analýzy označili za samostatný druh. 

Kočky přinášejí smrt

Populaci leguánů ohrožují zejména nejrůznější invazivní druhy predátorů, jako jsou kočky a krysy. Podle posledních sčítání přežilo posledních 192 kusů, žijí na rozloze pouhých deseti kilometrů čtverečních. Každý nový exemplář proto pro vědce a ochránce přírody přináší novou naději pro přežití druhu. „Když víme, proč jsou leguáni tolik zranitelní, umožní nám to podniknout včasné kroky, zejména proti invazivním druhům a populaci leguánů zachránit,“ dodal Danny Rueda.

  • Příčina zbarvení leguánů růžových sice není zcela objasněna, předpokládá se, že je alespoň částečně způsobena absencí kožní pigmentace v kombinaci s vysokým počtem anomálií v jádru jejich červených krvinek.
  • Tyto anomálie hrají roli při ochraně leguánů před extrémním slunečním zářením na vrcholu Vlčí sopky, kde žijí  a která dosahuje výšky 1 707 metrů a nachází se přímo na rovníku.

Ekvádorské souostroví Galapágy je pro svou jedinečnou faunu a flóru zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Ostrovy jsou domovem množství druhů, které jinde nelze nalézt, včetně želv obrovských, nelétajících kormoránů či několika druhů leguánů. Souostroví, které protíná rovník, tvoří zhruba 20 větších a stovky menších ostrovů sopečného původu. Jen pět z nich je trvale obydleno. Objeveny byly v 16. století.

V roce 1835 na ostrovech strávil šest týdnů pozorováním živočichů britský přírodovědec Charles Darwin. Zřejmě právě na základě výsledků těchto pozorování vytvořil svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejíž hlavní hybnou silou je přírodní výběr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 14 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 16 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 18 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 20 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled