Růžoví leguáni se začali znovu rozmnožovat. Ohrožení plazi žijí na jediném místě planety

Vědci objevili na souostroví Galapágy poprvé právě vylíhnutá mláďata a nedospělou populaci velmi vzácného leguána růžového, uvedla agentura Reuters. Ohrožený druh byl objeven teprve před několika lety a na ostrovech nacházejících se téměř tisíc kilometrů západně od pevninské Jižní Ameriky žije jejich jediná kolonie na světě.

Leguán obývající svahy vulkánu Wolf na ostrově Isabela je považován za kriticky ohroženého ještěra. Podle odhadů jich žije už jen několik stovek a vědci u nich mláďata už celé roky nepozorovali.

„Objev považujeme za významný krok vpřed, který nám umožní najít cestu, jak se posunout při záchraně leguána růžového,“ uvedl v prohlášení ředitel tamního národního parku Danny Rueda.

Kde všude žijí leguáni růžoví
Zdroj: reptilesofecuador.com

Tento plaz dosahuje délky až 47 centimetrů a s ocasem až přes metr. Na ostrově Isabela byl poprvé spatřen teprve v roce 1986. Vědcům ale trvalo další dlouhé roky, než leguána na základě odlišného zbarvení, ale především genetické analýzy označili za samostatný druh. 

Kočky přinášejí smrt

Populaci leguánů ohrožují zejména nejrůznější invazivní druhy predátorů, jako jsou kočky a krysy. Podle posledních sčítání přežilo posledních 192 kusů, žijí na rozloze pouhých deseti kilometrů čtverečních. Každý nový exemplář proto pro vědce a ochránce přírody přináší novou naději pro přežití druhu. „Když víme, proč jsou leguáni tolik zranitelní, umožní nám to podniknout včasné kroky, zejména proti invazivním druhům a populaci leguánů zachránit,“ dodal Danny Rueda.

  • Příčina zbarvení leguánů růžových sice není zcela objasněna, předpokládá se, že je alespoň částečně způsobena absencí kožní pigmentace v kombinaci s vysokým počtem anomálií v jádru jejich červených krvinek.
  • Tyto anomálie hrají roli při ochraně leguánů před extrémním slunečním zářením na vrcholu Vlčí sopky, kde žijí  a která dosahuje výšky 1 707 metrů a nachází se přímo na rovníku.

Ekvádorské souostroví Galapágy je pro svou jedinečnou faunu a flóru zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Ostrovy jsou domovem množství druhů, které jinde nelze nalézt, včetně želv obrovských, nelétajících kormoránů či několika druhů leguánů. Souostroví, které protíná rovník, tvoří zhruba 20 větších a stovky menších ostrovů sopečného původu. Jen pět z nich je trvale obydleno. Objeveny byly v 16. století.

V roce 1835 na ostrovech strávil šest týdnů pozorováním živočichů britský přírodovědec Charles Darwin. Zřejmě právě na základě výsledků těchto pozorování vytvořil svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejíž hlavní hybnou silou je přírodní výběr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...