Plazi

Na skalnaté stráni nad řekou Ohře v severních Čechách objevili vědci geneticky unikátní populaci užovky stromové. Kriticky ohrožený had, jeden z největších hadů v Evropě, zmizel z většiny střední Evropy před několika tisíci lety. Je to jako najít živou fosilii, míní přírodovědci z Akademie věd ČR.

Nelehký úkol vyvinout účinné a dostupné hadí protijedy si vytyčil dánsko-americký tým vědců. Běžně se tyto život zachraňující látky vyrábí z toxinů získaných z živých hadů. Jde ale o náročný a drahý proces, kvůli kterému v mnoha regionech světa nejsou účinné protilátky na uštknutí dostupné. Vědcům by v práci měla pomoci umělá inteligence, která by měla umožnit vytvořit léčiva na míru pro hadí toxiny. Probíhající testy na laboratorních myších vykazují slibné výsledky – po podání protijedu jich přes osmdesát procent přežije hadí útok. Tým doufá, že by novou techniku výroby sera proti specifickým hadím jedům mohl nabídnout pro komerční využití nejpozději do pěti let.

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.

Varani komodští, kterým se přezdívá také komodští draci, jsou díky své velikosti, jedovatému kousnutí a fantasknímu jménu proslavení po celém světě. Vědci navíc nyní zjistili, že jejich zuby jsou pokryté vrstvou železa, která jim pomáhá udržovat chrup ostrý jako břitva, napsal list The Guardian, podle nějž je to poprvé, co byl objeven železný povlak na zubech nějakého zvířete.

Brazilský vědec šlápl více než 40tisíckrát na jedovatého hada křovináře žararaku. Chtěl vyzkoumat důvody, proč někteří hadi koušou, a jiní ne. Křovinář žararaka má v Brazílii na svědomí až 20 tisíc otrav po uštknutí ročně. Výsledky studie, zveřejněné ve vědeckém časopise Scientific Reports, mohou zachránit lidské životy.

Mohutné tělo, dlouhý ocas, drobné přední končetiny a hlavně čelist plná ostrých zubů, které dokážou drtit kosti i těch největších tvorů, kteří kdy na naší planetě žili. Tak si většina lidí představí krále všech predátorů, Tyrannosaura rexe, kterého už desítky let populární kultura vykresluje jako zubatou příšeru. Podle vědců ale může být tato představa mylná –⁠ čelist tohoto masožravce a dalších jemu podobných totiž nejspíš pokrývaly šupinaté pysky.

Vědci objevili na souostroví Galapágy poprvé právě vylíhnutá mláďata a nedospělou populaci velmi vzácného leguána růžového, uvedla agentura Reuters. Ohrožený druh byl objeven teprve před několika lety a na ostrovech nacházejících se téměř tisíc kilometrů západně od pevninské Jižní Ameriky žije jejich jediná kolonie na světě.

Polovině druhů krokodýlů a téměř dvěma třetinám želv hrozí vyhynutí, varuje tým vědců v nové studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Nature. Tyto dvě skupiny plazů jsou ohrožené nejvíc, celkově je vyhynutím ohrožena asi pětina všech plazů, popsali experti po patnácti letech studia více než deseti tisíc druhů.

Biolog Marco Wagemann se dlouhodobě zabývá ochranou malých zvířat v místech, kde dochází ke změně prostředí po zásahu člověkem. Jeho agentura na ochranu přírody cílí na jednotlivé lokality, ve kterých má vzniknout nová výstavba. V těchto oblastech organizuje odchyt a přesun zvířat do nových lokalit. Zachraňoval je i na budoucím staveništi u města Landau. Základem jeho práce je trpělivost a čekání. Často o úspěchu rozhoduje malý pohyb nebo zvuk. Vzhledem k absenci speciálního vybavení pro odchyt si biolog vyrábí tyto pomůcky sám. Pracuje tak se speciálními žabími sítěmi, udičkami na plazy a nitkovými lasy na odchyt ještěrek.

Je známé, že ocas může znovu vyrůst ještěrkám či gekonům, nyní experti zjistili, že tuto mimořádnou schopnost mají také aligátoři američtí. O novém objevu informovaly stránky Scientific Reports.

Nový druh koronaviru, který v čínském Wu-chanu připravil o život již nejméně 17 lidí, se podle genetické analýzy na člověka zřejmě dostal z plazů, kteří se jím zase nakazili od netopýrů.