Wuchanský koronavirus se na lidi mohl přenést z hadů, tvrdí genetická analýza

Nový druh koronaviru, který v čínském Wu-chanu připravil o život již nejméně 17 lidí, se podle genetické analýzy na člověka zřejmě dostal z plazů, kteří se jím zase nakazili od netopýrů.

Ke 22. lednu bylo tímto virem zasaženo 555 potvrzených případů, modely ale naznačují, že ve skutečnosti může být počet nemocných až trojnásobný. Čínští vědci už dokázali přečíst genetický kód viru, takže ho nyní intenzivně zkoumají. První výsledky analýz naznačují, že zdrojem jsou opravdu zvířata prodávaná na wuchanském trhu. 

Právě z tohoto trhu pocházejí první případy nákazy, a proto na něm nyní vědci a lékaři pátrají po „pacientovi nula“. Tento trh je známý tím, že se na něm kromě zvířat z farem prodávají také divoká zvířata, včetně různých ptáků, králíků, svišťů, netopýrů nebo hadů.

Genetik Wei Ji z Pekingské univerzity společně s kolegy prozkoumal genom pěti vzorků tohoto nového viru a srovnal ho s 217 vzorky virů získaných od širokého spektra zvířat.

Analýza říká, že nový virus vypadá velmi podobně těm, které se vyskytují u netopýrů – ale ještě podobnější je z genetického hlediska virům, které napadají hady. „Výsledky vyplývající z našeho genetického skenování naznačují, že poprvé jsou nejpravděpodobnějším rezervoárem viru v přírodě hadi,“ uvedl vědec. 

„Tato nová možnost je vzrušující,“ komentoval výsledky vědec Haitao Guo z Pittsburské univerzity, který tuto studii připomínkoval. „Potřebujeme ale více experimentálních důkazů, nicméně tohle nám dává jasnou stopu,“ dodal.

Jak vznikl wuchanský virus?

Vědci zvažují variantu, že nový virus vznikl zkombinováním dvou virů – jednoho od netopýrů a druhého od hadů. To se podle Petera Rabinowitze z Washingtonské univerzity v Seattlu může stát, pokud jsou dva druhy držené delší dobu v těsné blízkosti. A přesně takové podmínky na wuchanském trhu panovaly.

Rabinowitz si myslí, že se virus mezi hady a netopýry přenesl vzduchem. „Je to stále jenom spekulace, ale pokud se virus nachází ve výkalech nebo slinách hadů, mohl by se stát aerosolem a pak být lidmi vdechnut – pokud by se na jednom místě nacházelo dostatek lidí a hadů,“ uvedl výzkumník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...