Hadi

Na ostrově Amami Óšima v jihozápadní části Japonska se podařilo vymýtit agresivně se šířící šelmy promyky. Povedlo se to po desítkách let snažení. Promyky přitom původně vysadili ochránci přírody, aby pomocí jejich loveckých schopností snížili množství hadů. Ty ale promyky ignorovaly, lovily původní zvířata včetně „živoucích fosilií“ a poškozovaly ekosystém této lokality zapsané na seznam světového přírodního dědictví UNESCO.

Brazilský vědec šlápl více než 40tisíckrát na jedovatého hada křovináře žararaku. Chtěl vyzkoumat důvody, proč někteří hadi koušou, a jiní ne. Křovinář žararaka má v Brazílii na svědomí až 20 tisíc otrav po uštknutí ročně. Výsledky studie, zveřejněné ve vědeckém časopise Scientific Reports, mohou zachránit lidské životy.

Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Podle nové studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy.

Vědci z americké výzkumné organizace Scripps Research vyvinuli protilátku, která dokáže blokovat účinky smrtelných toxinů obsažených v jedech nejrůznějších druhů hadů vyskytujících se v Africe, Asii a Austrálii. Podle expertů jde o významný krok na cestě k univerzálnímu protijedu.

Jedinou zoologickou zahradou na světě, která chová zmiji pavoučí, se stala ta plzeňská. Otevřela novou expozici s těmito plazy, kteří v přírodě žijí pouze v pohoří Zagros na pomezí Íránu a Iráku. Zmije pavoučí byla popsána v roce 2006, i když ji zoologové zaznamenali už v 60. letech minulého století. Had je unikátní způsobem lovu a také svým dokonalým maskováním.

Vědci popsali, jak u zvířat vznikl jedový systém. Přestože se nejvíce vyvinul u hadů, jeho základy jsou dodnes patrné i u savců, a tedy i u lidí.

Přírodovědci popsali, že si hadi na Guamu osvojili zcela nový a doposud nikdy nepozorovaný způsob pohybu. Pomocí zvláštního šplhání, které připomíná točení lasem, dokážou šplhat i na sloupy nebo veřejné osvětlení. Invazivní hadi se kvůli tomu stávají stále větší hrozbou pro místní ptáky.

Zoo Brno začala chovat dva nové druhy. Návštěvníci se mohou těšit na holuba nikobarského, který připomíná bažanta, a na užovku sanmartinskou. Zoo v tomto případě chová poddruh, který nemá žádná jiná evropská zahrada.

Návštěvníky hřbitova ve Velkém Šenově na Děčínsku ohrožují zmije. Mezi hroby se jich pohybuje nezvykle velké množství, radnice vydala varování před vstupem do areálu. Podle odborníka na hady, který si hřbitov prohlédl, je na místě opatrnost, nikoli však zbytečný strach.

Nový druh koronaviru, který v čínském Wu-chanu připravil o život již nejméně 17 lidí, se podle genetické analýzy na člověka zřejmě dostal z plazů, kteří se jím zase nakazili od netopýrů.

Velký mezinárodní tým přečetl genom kobry indické. Vědci si od toho slibují, že konečně získají protijed, který pomůže proti uštknutí jedním z nejvíce nebezpečných hadů světa.

Do bytu rodiny s malým dítětem v Brně-Řečkovicích vlezla v noci na středu metrová krajta královská, odchytili ji strážníci. Škrtič se dovnitř dostal patrně dveřmi do zahrady, zatím ale není jasné, odkud se připlazil. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí strážníků Jakub Ghanem.

Hadí uštknutí jsou v Česku považována za něco výjimečného, ale v mnoha zemích se na uštknutí stále umírá. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) je každých 5 sekund pokousán jeden člověk.