Velký mezinárodní tým přečetl genom kobry indické. Vědci si od toho slibují, že konečně získají protijed, který pomůže proti uštknutí jedním z nejvíce nebezpečných hadů světa.
Pro obyvatele středoevropské země může vypadat uštknutí hadem jako něco výjimečného a v podstatě nepříliš rizikového. Ve skutečnosti je ale jedovatými hady po celém světě pokousáno asi pět milionů lidí za rok – s velmi tragickými následky. Asi 400 tisíc lidí kvůli tomu přijde ročně o končetinu a 100 tisíc dokonce o život.
Drtivou většinu má na svědomí takzvaná „velká čtyřka“:
- Bungar modravý – had z čeledi korálovcovití, který žije v jižní Asii. Hrozbou pro lidi je především díky své nevyzpytatelné noční aktivitě. Nebezpečí hrozí především v období dešťů, kdy hadi vylézají ze svých úkrytů a nacházejí útočiště uvnitř suchých domů.
- Zmije řetízková – had z jižní a jihovýchodní Asie. Kvůli svému velkému rozšíření a silnému jedu má na svědomí mnoho úmrtí především v Indii. Navíc je aktivní hlavně v noci, takže se občas stane, že leze do lidských příbytků, kde je nebezpečí uštknutí ještě větší.
- Zmije paví – had z čeledi zmijovitých. Je to jeden z nejjedovatějších hadů ve své oblasti a způsobil už mnoho smrtelných uštknutí lidí v jižní Asii. Někdy je označován za hada, jenž má na svědomí nejvíce lidských obětí ze všech hadů.
- Kobra indická – had známý také jako brejlovec často loví drobné hlodavce, kteří žijí v blízkosti lidských sídel, vyskytuje se často v jejich okolí, takže může docházet ke vzájemným konfrontacím mezi lidmi a hady.
Vědci dlouhá desetiletí zkoušejí vyvinout účinné protijedy proti uštknutí těmito hady, ale zatím bez přelomových úspěchů. V současné době se používá metoda spočívající ve vstříknutí malého množství jedu do zvířete, jako je například kůň a pak odebrání protilátek, které při tom vzniknou. Tento postup je ale jednak značně nákladný a současně zdaleka ne bezchybný.
A právě tady by mohlo pomoci zmapování genetického kódu kobry – právě záměr vytvořit dokonalý a snadno připravitelný protijed byl hlavní příčinou vzniku tohoto projektu. Vědci doufají, že tímto způsobem budou moci získat syntetický protijed.
Autoři výzkumu nepopsali genom kobry kompletně, zajímaly je právě hlavně geny spojené se vznikem jedu, který kobra využívá. Uspěli: našli pomocí nejmodernějších metod devatenáct genů, které jsou spojené s jedem a jedovou žlázou. Z nich patnáct je pro kobru indickou unikátní.
Vědci doufají, že jakmile se díky poznání genomu podaří vyrobit laboratorně kobří jed, bude to už jen krůček k získání protijedu – a tedy k záchraně řady lidských životů.
Jak funguje kobří jed
Kobra indická může dosahovat délky až 2,2 metru, je vybavená malými jedovými zuby, které má umístěné v přední části chrupu. Její jed obsahuje silné postsynaptické neurotoxiny, které umí zablokovat nikotinové receptory, ale také několik dalších složek, například kardiotoxiny a cytotoxické složky.
Ty tvoří dohromady smrtící koktejl, který útočí na dýchací soustavu. Ochromí svaly, takže během 15 minut až dvou hodin selhávají i ty zodpovědné za dýchání. Pokud kousne člověka a situace není akutně řešena, pak se úmrtnost pohybuje mezi 20 až 30 procenty, při nasazení protijedu klesá na méně než devět procent.
