Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat, varuje studie

Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Podle nové studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy.

Vědci ve studii modelovali geografické rozšíření 209 druhů jedovatých hadů, o nichž je známo, že mohou ohrozit člověka na životě, aby pochopili, kde by různé druhy mohly do roku 2070 najít příznivé klimatické podmínky.

Podle studie, kterou publikoval odborný časopis Lancet Planetary Health, budou nejvíce ohroženi lidé ve středně a nízkopříjmových zemích v jižní a jihovýchodní Asii a také v částech Afriky. České republiky a obecně střední Evropy by se tato změna neměla týkat.

Předpověď počtu nových druhů hadů pro dané území do roku 2070
Zdroj: The Lancet

Většina jedovatých hadů bude v důsledku úbytku tropických a subtropických ekosystémů do roku 2070 méně rozšířená. U některých druhů, jako je například zmije gabunská, se ale podle studie zvětší přirozené prostředí až o 250 procent. Experti také předpokládají, že i místa výskytu zmije skvrnité a rohaté se do roku 2070 více než zdvojnásobí.

Hadi v problémech

„Jelikož se stále více půdy přeměňuje na zemědělskou a na tu k chovu hospodářských zvířat, ničí se a fragmentují (tříští) přirozená stanoviště, na kterých jsou hadi závislí,“ uvádějí autoři studie. Některé druhy se tomu ale dokážou přizpůsobit, protože pole pro ně představují nový zdroj potravy – například hlodavců.

„Náš výzkum ukazuje, že když se jedovatí hadi začnou objevovat na nových místech, je to varovný signál, abychom začali přemýšlet o tom, jak můžeme sebe a své životní prostředí chránit,“ dodali autoři studie.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každý rok je jedovatými hady uštknuto 1,8 až 2,7 milionu lidí, což způsobí až 138 tisíc úmrtí a nejméně 400 tisíc amputací a trvalých postižení. WHO v roce 2017 zařadila hadí uštknutí mezi zanedbávané tropické nemoci s nejvyšší prioritou.

„Nyní konečně lépe víme, jak se v souvislosti se změnou klimatu změní regionální výskyt hadů. Ale existuje také vážná obava, že uštknou více lidí, pokud budou častější vysoké teploty, prudké deště a záplavy, které vytlačí hady i lidi,“ uvedla Anna Pintorová, vědecká pracovnice skupiny WHO pro zanedbávané tropické nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 21 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...