Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat, varuje studie

Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Podle nové studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy.

Vědci ve studii modelovali geografické rozšíření 209 druhů jedovatých hadů, o nichž je známo, že mohou ohrozit člověka na životě, aby pochopili, kde by různé druhy mohly do roku 2070 najít příznivé klimatické podmínky.

Podle studie, kterou publikoval odborný časopis Lancet Planetary Health, budou nejvíce ohroženi lidé ve středně a nízkopříjmových zemích v jižní a jihovýchodní Asii a také v částech Afriky. České republiky a obecně střední Evropy by se tato změna neměla týkat.

Předpověď počtu nových druhů hadů pro dané území do roku 2070
Zdroj: The Lancet

Většina jedovatých hadů bude v důsledku úbytku tropických a subtropických ekosystémů do roku 2070 méně rozšířená. U některých druhů, jako je například zmije gabunská, se ale podle studie zvětší přirozené prostředí až o 250 procent. Experti také předpokládají, že i místa výskytu zmije skvrnité a rohaté se do roku 2070 více než zdvojnásobí.

Hadi v problémech

„Jelikož se stále více půdy přeměňuje na zemědělskou a na tu k chovu hospodářských zvířat, ničí se a fragmentují (tříští) přirozená stanoviště, na kterých jsou hadi závislí,“ uvádějí autoři studie. Některé druhy se tomu ale dokážou přizpůsobit, protože pole pro ně představují nový zdroj potravy – například hlodavců.

„Náš výzkum ukazuje, že když se jedovatí hadi začnou objevovat na nových místech, je to varovný signál, abychom začali přemýšlet o tom, jak můžeme sebe a své životní prostředí chránit,“ dodali autoři studie.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každý rok je jedovatými hady uštknuto 1,8 až 2,7 milionu lidí, což způsobí až 138 tisíc úmrtí a nejméně 400 tisíc amputací a trvalých postižení. WHO v roce 2017 zařadila hadí uštknutí mezi zanedbávané tropické nemoci s nejvyšší prioritou.

„Nyní konečně lépe víme, jak se v souvislosti se změnou klimatu změní regionální výskyt hadů. Ale existuje také vážná obava, že uštknou více lidí, pokud budou častější vysoké teploty, prudké deště a záplavy, které vytlačí hady i lidi,“ uvedla Anna Pintorová, vědecká pracovnice skupiny WHO pro zanedbávané tropické nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.