Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat, varuje studie

Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Podle nové studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy.

Vědci ve studii modelovali geografické rozšíření 209 druhů jedovatých hadů, o nichž je známo, že mohou ohrozit člověka na životě, aby pochopili, kde by různé druhy mohly do roku 2070 najít příznivé klimatické podmínky.

Podle studie, kterou publikoval odborný časopis Lancet Planetary Health, budou nejvíce ohroženi lidé ve středně a nízkopříjmových zemích v jižní a jihovýchodní Asii a také v částech Afriky. České republiky a obecně střední Evropy by se tato změna neměla týkat.

Předpověď počtu nových druhů hadů pro dané území do roku 2070
Zdroj: The Lancet

Většina jedovatých hadů bude v důsledku úbytku tropických a subtropických ekosystémů do roku 2070 méně rozšířená. U některých druhů, jako je například zmije gabunská, se ale podle studie zvětší přirozené prostředí až o 250 procent. Experti také předpokládají, že i místa výskytu zmije skvrnité a rohaté se do roku 2070 více než zdvojnásobí.

Hadi v problémech

„Jelikož se stále více půdy přeměňuje na zemědělskou a na tu k chovu hospodářských zvířat, ničí se a fragmentují (tříští) přirozená stanoviště, na kterých jsou hadi závislí,“ uvádějí autoři studie. Některé druhy se tomu ale dokážou přizpůsobit, protože pole pro ně představují nový zdroj potravy – například hlodavců.

„Náš výzkum ukazuje, že když se jedovatí hadi začnou objevovat na nových místech, je to varovný signál, abychom začali přemýšlet o tom, jak můžeme sebe a své životní prostředí chránit,“ dodali autoři studie.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každý rok je jedovatými hady uštknuto 1,8 až 2,7 milionu lidí, což způsobí až 138 tisíc úmrtí a nejméně 400 tisíc amputací a trvalých postižení. WHO v roce 2017 zařadila hadí uštknutí mezi zanedbávané tropické nemoci s nejvyšší prioritou.

„Nyní konečně lépe víme, jak se v souvislosti se změnou klimatu změní regionální výskyt hadů. Ale existuje také vážná obava, že uštknou více lidí, pokud budou častější vysoké teploty, prudké deště a záplavy, které vytlačí hady i lidi,“ uvedla Anna Pintorová, vědecká pracovnice skupiny WHO pro zanedbávané tropické nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 37 mminutami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 15 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 17 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 19 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 19 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 21 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 21 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled