Substance účinná proti všem hadím jedům. Vědci udělali významný krok ke svatému grálu toxikologie

Vědci z americké výzkumné organizace Scripps Research vyvinuli protilátku, která dokáže blokovat účinky smrtelných toxinů obsažených v jedech nejrůznějších druhů hadů vyskytujících se v Africe, Asii a Austrálii. Podle expertů jde o významný krok na cestě k univerzálnímu protijedu.

Protilátka ochránila myši před běžně smrtícím jedem těch nejnebezpečnějších hadů včetně mamb a kober královských. Nový výzkum použil toxiny vyrobené v laboratoři k prověření miliard různých lidských protilátek, aby našel nějakou, která by dokázala blokovat aktivitu jedů. Podle autorů studie je to velký krok na cestě k univerzálnímu protijedu, který by byl účinný proti toxinům všech hadů.

„Tato protilátka působí proti jednomu z hlavních toxinů, které se vyskytují u mnoha druhů hadů a které každoročně přispívají k desítkám tisícům úmrtí,“ tvrdí hlavní autor práce, profesor imunologie Joseph Jardine. „Mohlo by to být nesmírně cenné pro lidi v zemích s nízkými a středními příjmy, které jsou nejvíce postižené úmrtími a zraněními, která vznikají kvůli hadímu uštknutí,“ doplnil.

Ve střední Evropě může vypadat hadí uštknutí jako něco mimořádného, jenže globálně to problém je. Hadi ročně uštknou na pět milionů lidi a na následky jich umírá ročně více než sto tisíc, většinou v Asii a Africe. Hadi tedy zabijí více lidí než většina exotických nemocí; například obávaná ebola připravila o život mezi roky 1976a 2020 „pouze“ 15 266 nakažených.

Současné protijedy se vyrábějí poměrně archaickým způsobem – z krve zvířat obsahující hadí jed. To znamená, že každý protijed obvykle působí pouze proti jednomu druhu hada. Takže k léčbě uštknutí v různých oblastech je třeba vyrábět mnoho různých protijedů, což v zemích bohatých na hady představuje problém finanční i logistický. A navíc je při pokousání zapotřebí přesně určit druh hada.

Jeden univerzální protijed

Jardine a jeho kolegové zkoumají možnost univerzálního protijedu už delší dobu. Vyšli přitom z výzkumu viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. U něj mohou používané široce neutralizační protilátky fungovat tak, že se zaměřují na oblasti viru, které nemohou mutovat. Výzkumníci si uvědomili, že úkol najít univerzální protilátku je podobný snaze o vakcínu proti HIV.

Podobnost spočívá v tom, že proteiny HIV se mění a mají tedy mnoho variací – podobně je tomu i u hadích jedů, které se od sebe liší v detailech. Stejně jako HIV ale mají i hadí toxiny oblasti, které nemohou mutovat, a protilátka zaměřená na ně by tak mohla působit proti všem variantám daného toxinu.

V nové práci vědci izolovali a porovnali jedové proteiny od různých hadů ze skupiny, do níž patří mamby, kobry a bungaři. Zjistili, že bílkovina 3FTx, kterou obsahuje jed všech těchto plazů, obsahuje malé části, jež vypadají u různých druhů podobně. Proteiny 3FTx jsou vysoce toxické a jsou zodpovědné za ochrnutí celého těla, právě ony tedy způsobují smrt. Není to ale jediný toxin v hadím jedu, který může způsobit smrt – jde o koktejl rovnou několika takových látek.

Jak zastavit smrt

Mohla by tedy existovat nějaká protilátka, která by blokovala 3FTx? Vědci vpravili 16 typů 3FTx do savčích buněk, které pak v laboratoři produkovaly toxiny. A pak s pomocí databáze obsahující více než 50 miliard různých lidských protilátek experti testovali, které z nich se vážou na protein 3FTx z bungara proužkovaného. Jeho proteiny 3FTx v jedu totiž byly nejvíc podobné všem ostatním.

Bungar proužkovaný
Zdroj: Wikimedia Commons/Arup2602

Získali tak seznam 3800 slibných protilátek. Všechny potom testovali, aby zjistili, které z nich rozpoznávají i další čtyři varianty 3FTx. Mezi třiceti protilátkami identifikovanými v této části studie vynikala jedna, která měla nejsilnější interakce napříč všemi variantami toxinu – protilátka označená jako 95Mat5.

Nakonec výzkumníci otestovali účinek 95Mat5 na myších, které byly otrávené jedy z bungara proužkovného, kobry indické, mamby černé a kobry královské. Ve všech případech byly myši, které dostaly injekci 95Mat5, nejen ochráněny před smrtí, ale dokonce ani neochrnuly.

Dlouhá cesta

Protilátka 95Mat5 je účinná proti jedu všech hadů z čeledi korálovcovitých, mezi než patří kromě těch výše jmenovaných i vodnáři, smrtonoši, taipani, korálovci nebo pakobry. Problém je, že neblokuje jed hadů z čeledi zmijovitých, pod níž spadá řada smrtících plazů, například zmije, chřestýši, křovináři nebo ploskolebci.

Jardinova skupina se teď snaží vytvořit široce neutralizační protilátky proti dalšímu toxinu korálovcovitých a také proti dvěma toxinům zmijovitých. Vědci předpokládají, že kombinace 95Mat5 s těmito dalšími protilátkami by mohla zajistit široké pokrytí proti mnoha – nebo dokonce všem – hadím jedům. „Myslíme si, že koktejl těchto čtyř protilátek by mohl potenciálně fungovat jako univerzální protijed proti jakémukoli medicínsky významnému hadovi na světě,“ věří autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ŽivěKde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 7 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 8 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 11 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 13 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 14 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...