Substance účinná proti všem hadím jedům. Vědci udělali významný krok ke svatému grálu toxikologie

Vědci z americké výzkumné organizace Scripps Research vyvinuli protilátku, která dokáže blokovat účinky smrtelných toxinů obsažených v jedech nejrůznějších druhů hadů vyskytujících se v Africe, Asii a Austrálii. Podle expertů jde o významný krok na cestě k univerzálnímu protijedu.

Protilátka ochránila myši před běžně smrtícím jedem těch nejnebezpečnějších hadů včetně mamb a kober královských. Nový výzkum použil toxiny vyrobené v laboratoři k prověření miliard různých lidských protilátek, aby našel nějakou, která by dokázala blokovat aktivitu jedů. Podle autorů studie je to velký krok na cestě k univerzálnímu protijedu, který by byl účinný proti toxinům všech hadů.

„Tato protilátka působí proti jednomu z hlavních toxinů, které se vyskytují u mnoha druhů hadů a které každoročně přispívají k desítkám tisícům úmrtí,“ tvrdí hlavní autor práce, profesor imunologie Joseph Jardine. „Mohlo by to být nesmírně cenné pro lidi v zemích s nízkými a středními příjmy, které jsou nejvíce postižené úmrtími a zraněními, která vznikají kvůli hadímu uštknutí,“ doplnil.

Ve střední Evropě může vypadat hadí uštknutí jako něco mimořádného, jenže globálně to problém je. Hadi ročně uštknou na pět milionů lidi a na následky jich umírá ročně více než sto tisíc, většinou v Asii a Africe. Hadi tedy zabijí více lidí než většina exotických nemocí; například obávaná ebola připravila o život mezi roky 1976a 2020 „pouze“ 15 266 nakažených.

Současné protijedy se vyrábějí poměrně archaickým způsobem – z krve zvířat obsahující hadí jed. To znamená, že každý protijed obvykle působí pouze proti jednomu druhu hada. Takže k léčbě uštknutí v různých oblastech je třeba vyrábět mnoho různých protijedů, což v zemích bohatých na hady představuje problém finanční i logistický. A navíc je při pokousání zapotřebí přesně určit druh hada.

Jeden univerzální protijed

Jardine a jeho kolegové zkoumají možnost univerzálního protijedu už delší dobu. Vyšli přitom z výzkumu viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. U něj mohou používané široce neutralizační protilátky fungovat tak, že se zaměřují na oblasti viru, které nemohou mutovat. Výzkumníci si uvědomili, že úkol najít univerzální protilátku je podobný snaze o vakcínu proti HIV.

Podobnost spočívá v tom, že proteiny HIV se mění a mají tedy mnoho variací – podobně je tomu i u hadích jedů, které se od sebe liší v detailech. Stejně jako HIV ale mají i hadí toxiny oblasti, které nemohou mutovat, a protilátka zaměřená na ně by tak mohla působit proti všem variantám daného toxinu.

V nové práci vědci izolovali a porovnali jedové proteiny od různých hadů ze skupiny, do níž patří mamby, kobry a bungaři. Zjistili, že bílkovina 3FTx, kterou obsahuje jed všech těchto plazů, obsahuje malé části, jež vypadají u různých druhů podobně. Proteiny 3FTx jsou vysoce toxické a jsou zodpovědné za ochrnutí celého těla, právě ony tedy způsobují smrt. Není to ale jediný toxin v hadím jedu, který může způsobit smrt – jde o koktejl rovnou několika takových látek.

Jak zastavit smrt

Mohla by tedy existovat nějaká protilátka, která by blokovala 3FTx? Vědci vpravili 16 typů 3FTx do savčích buněk, které pak v laboratoři produkovaly toxiny. A pak s pomocí databáze obsahující více než 50 miliard různých lidských protilátek experti testovali, které z nich se vážou na protein 3FTx z bungara proužkovaného. Jeho proteiny 3FTx v jedu totiž byly nejvíc podobné všem ostatním.

Bungar proužkovaný
Zdroj: Wikimedia Commons/Arup2602

Získali tak seznam 3800 slibných protilátek. Všechny potom testovali, aby zjistili, které z nich rozpoznávají i další čtyři varianty 3FTx. Mezi třiceti protilátkami identifikovanými v této části studie vynikala jedna, která měla nejsilnější interakce napříč všemi variantami toxinu – protilátka označená jako 95Mat5.

Nakonec výzkumníci otestovali účinek 95Mat5 na myších, které byly otrávené jedy z bungara proužkovného, kobry indické, mamby černé a kobry královské. Ve všech případech byly myši, které dostaly injekci 95Mat5, nejen ochráněny před smrtí, ale dokonce ani neochrnuly.

Dlouhá cesta

Protilátka 95Mat5 je účinná proti jedu všech hadů z čeledi korálovcovitých, mezi než patří kromě těch výše jmenovaných i vodnáři, smrtonoši, taipani, korálovci nebo pakobry. Problém je, že neblokuje jed hadů z čeledi zmijovitých, pod níž spadá řada smrtících plazů, například zmije, chřestýši, křovináři nebo ploskolebci.

Jardinova skupina se teď snaží vytvořit široce neutralizační protilátky proti dalšímu toxinu korálovcovitých a také proti dvěma toxinům zmijovitých. Vědci předpokládají, že kombinace 95Mat5 s těmito dalšími protilátkami by mohla zajistit široké pokrytí proti mnoha – nebo dokonce všem – hadím jedům. „Myslíme si, že koktejl těchto čtyř protilátek by mohl potenciálně fungovat jako univerzální protijed proti jakémukoli medicínsky významnému hadovi na světě,“ věří autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 1 hhodinou

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 5 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 12 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...