Na hadí uštknutí umírají ročně desetitisíce lidí. WHO varuje před krizí

Hadí uštknutí jsou v Česku považována za něco výjimečného, ale v mnoha zemích se na uštknutí stále umírá. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) je každých 5 sekund pokousán jeden člověk.

Světová zdravotnická organizace varuje, že hadí uštknutí jsou podceňovaný problém – a o to nebezpečnější. Rozsah problému je nečekaně velký: za jeden měsíc zemře na uštknutí přes 11 tisíc lidí, což je více, než bylo mrtvých za celou „ebolovou“ krizi v letech 2014–2016. Ale to je jen vrcholek ledovce – dalších asi 450 tisíc lidí utrpí kvůli hadímu kousnutí vážné celoživotní zranění, jako je například amputace končetiny.

Rozdělený svět

V rozvinutých oblastech světa, jako je Evropa, Severní Amerika nebo Austrálie, umírá na uštknutí jen minimum osob, a to přesto, že například v Austrálii žije největší koncentrace jedovatých hadů vůbec. V subsaharské Africe ale ročně umírá na pokousání jedovatým hadem přes 32 tisíc lidí, což je dvakrát více než v celé jižní Asii.

Podle WHO jsou některé vesnické oblasti hady ohrožené prakticky neustále – lidem hrozí uštknutí téměř pořád: při práci na poli, při návratu z práce, ale také doma – do jejich domovů se totiž hadi často stahují. Statistiky ukazují, že nejohroženější skupinou jsou mladí muži, kteří se živí v zemědělství, po nich jsou na tom nejhůře děti.

Uštknutí hadím jedem se projevuje nejčastěji jedním ze tří symptomů: nekontrolovatelným krvácením, paralýzou nebo poškozením tkáně. Všechny tři stavy mohou vést ke smrti.

Problém jménem protijed

WHO uvádí, že klíčové je v případě uštknutí co nejrychlejší podání protijedu – tedy látky, která se vyrábí z jedu toho druhu hada, jenž je za pokousání zodpovědný. A právě v tom spočívá zásadní problém: na každý druh hada je potřeba speciální sérum – a existuje obrovské množství jedovatých hadů.

Pro lékaře je tedy velmi složité rozeznat vhodný druh protilátky – řada jedovatých hadů se zcela odlišným typem jedu si je totiž značně podobná. A také to vede k tomu, že séra jsou značně drahá, takže pro obyvatele chudších zemí jsou vlastně nedostupná.

Typickým příkladem jsou země subsaharské Afriky; průměrný svazijský zemědělec si vydělá za rok asi 600 dolarů. Ale kvalitní protijed vyjde na 140–300 dolarů za dávku – a k úspěšné léčbě je zapotřebí takových dávek kolem deseti.

Tato situace vedla k tomu, že se v Africe začaly rychle šířit lacinější protijedy, které bývají třeba desetkrát lacinější než kvalitní séra. Pro africké země je to vítané řešení, ale řada expertů na základě negativních zkušeností varuje, že tato séra mohou být větší hrozbou než požehnáním.

Studie z Ghany například ukazují, že pokud se používají laciné náhrady, stoupá  pravděpodobnost úmrtí při léčbě ze dvou na deset procent.

Příčinou je fakt, že se tyto protilátky vyrábí z odlišných druhů hadů nebo z hadů, kteří žijí v jiných částech světa. Anebo jsou séra prostě slabá, takže jsou neúčinná a je zapotřebí více dávek, klidně i třiceti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.