Tyranosaurus měl masitý pysk. Pokrývaly ho šupiny, popsala studie

Mohutné tělo, dlouhý ocas, drobné přední končetiny a hlavně čelist plná ostrých zubů, které dokážou drtit kosti i těch největších tvorů, kteří kdy na naší planetě žili. Tak si většina lidí představí krále všech predátorů, Tyrannosaura rexe, kterého už desítky let populární kultura vykresluje jako zubatou příšeru. Podle vědců ale může být tato představa mylná –⁠ čelist tohoto masožravce a dalších jemu podobných totiž nejspíš pokrývaly šupinaté pysky.

Nejenže byly zuby zakryté v případě, že měli teropodi zavřenou tlamu, i při otevření čelisti ze zubů byly patrně vidět jen jejich špičky. Někteří odborníci se přitom dříve domnívali, že měli tito masožravci zuby příliš veliké na to, aby se jim do tlamy vešly, říká americký paleontolog Thomas Cullen, autor studie zveřejněné v odborném časopise Science.

  • Jako teropodi se označují většinou masožraví druhohorní dinosauři pohybující se po dvou zadních končetinách – včetně jejich vnitřní specializované linie v podobě ptáků. 
  • Ptáci jsou tedy přežívající skupinou teropodních dinosaurů.

Vědci proto porovnali lebky dinosaurů a žijících plazů a zjistili, že někteří velcí ještěři mají v poměru k lebce zuby ještě větší, než je měl Tyrannosaurus rex. I tak se jim pod šupinaté pysky vejdou, říká Cullen. Náznaky našli odborníci i na fosiliích, ve způsobu, jakým byl opotřebený povrch zubů.

Praktická adaptace

U tvorů, jako je krokodýl, kterému zuby vyčnívají z tlamy, se odkrytá část rychle opotřebovává, říká spoluautor studie, anglický paleontolog Mark Witton. „Jako kdyby někdo na zub ze strany vzal brusný papír,“ popisuje. Když vědci zkoumali zub daspletosaura, teropoda příbuzného tyranosaurům, žádné podobné poškození nenašli.

Tyto důkazy a další poznatky z anatomie dinosaurů jsou dobrým argumentem pro dinosaura se zakrytými zuby, uvádí paleontolog Thomas Holtz z univerzity v americkém státě Maryland, který se na studii nepodílel. „Nemluvíme ale o rtech vyzývajících k polibku,“ upozorňuje. Rty dinosauřích predátorů by byly tenké a šupinaté jako u varana komodského, v současnosti největšího žijícího ještěra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
před 6 hhodinami

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
před 11 hhodinami

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
včera v 16:26

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
včera v 14:47
Načítání...