Tyranosaurus měl masitý pysk. Pokrývaly ho šupiny, popsala studie

Mohutné tělo, dlouhý ocas, drobné přední končetiny a hlavně čelist plná ostrých zubů, které dokážou drtit kosti i těch největších tvorů, kteří kdy na naší planetě žili. Tak si většina lidí představí krále všech predátorů, Tyrannosaura rexe, kterého už desítky let populární kultura vykresluje jako zubatou příšeru. Podle vědců ale může být tato představa mylná –⁠ čelist tohoto masožravce a dalších jemu podobných totiž nejspíš pokrývaly šupinaté pysky.

Nejenže byly zuby zakryté v případě, že měli teropodi zavřenou tlamu, i při otevření čelisti ze zubů byly patrně vidět jen jejich špičky. Někteří odborníci se přitom dříve domnívali, že měli tito masožravci zuby příliš veliké na to, aby se jim do tlamy vešly, říká americký paleontolog Thomas Cullen, autor studie zveřejněné v odborném časopise Science.

  • Jako teropodi se označují většinou masožraví druhohorní dinosauři pohybující se po dvou zadních končetinách – včetně jejich vnitřní specializované linie v podobě ptáků. 
  • Ptáci jsou tedy přežívající skupinou teropodních dinosaurů.

Vědci proto porovnali lebky dinosaurů a žijících plazů a zjistili, že někteří velcí ještěři mají v poměru k lebce zuby ještě větší, než je měl Tyrannosaurus rex. I tak se jim pod šupinaté pysky vejdou, říká Cullen. Náznaky našli odborníci i na fosiliích, ve způsobu, jakým byl opotřebený povrch zubů.

Praktická adaptace

U tvorů, jako je krokodýl, kterému zuby vyčnívají z tlamy, se odkrytá část rychle opotřebovává, říká spoluautor studie, anglický paleontolog Mark Witton. „Jako kdyby někdo na zub ze strany vzal brusný papír,“ popisuje. Když vědci zkoumali zub daspletosaura, teropoda příbuzného tyranosaurům, žádné podobné poškození nenašli.

Tyto důkazy a další poznatky z anatomie dinosaurů jsou dobrým argumentem pro dinosaura se zakrytými zuby, uvádí paleontolog Thomas Holtz z univerzity v americkém státě Maryland, který se na studii nepodílel. „Nemluvíme ale o rtech vyzývajících k polibku,“ upozorňuje. Rty dinosauřích predátorů by byly tenké a šupinaté jako u varana komodského, v současnosti největšího žijícího ještěra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 18 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 19 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 20 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 22 hhodinami
Načítání...