Mohutné tělo, dlouhý ocas, drobné přední končetiny a hlavně čelist plná ostrých zubů, které dokážou drtit kosti i těch největších tvorů, kteří kdy na naší planetě žili. Tak si většina lidí představí krále všech predátorů, Tyrannosaura rexe, kterého už desítky let populární kultura vykresluje jako zubatou příšeru. Podle vědců ale může být tato představa mylná – čelist tohoto masožravce a dalších jemu podobných totiž nejspíš pokrývaly šupinaté pysky.
Tyranosaurus měl masitý pysk. Pokrývaly ho šupiny, popsala studie
Nejenže byly zuby zakryté v případě, že měli teropodi zavřenou tlamu, i při otevření čelisti ze zubů byly patrně vidět jen jejich špičky. Někteří odborníci se přitom dříve domnívali, že měli tito masožravci zuby příliš veliké na to, aby se jim do tlamy vešly, říká americký paleontolog Thomas Cullen, autor studie zveřejněné v odborném časopise Science.
- Jako teropodi se označují většinou masožraví druhohorní dinosauři pohybující se po dvou zadních končetinách – včetně jejich vnitřní specializované linie v podobě ptáků.
- Ptáci jsou tedy přežívající skupinou teropodních dinosaurů.
Vědci proto porovnali lebky dinosaurů a žijících plazů a zjistili, že někteří velcí ještěři mají v poměru k lebce zuby ještě větší, než je měl Tyrannosaurus rex. I tak se jim pod šupinaté pysky vejdou, říká Cullen. Náznaky našli odborníci i na fosiliích, ve způsobu, jakým byl opotřebený povrch zubů.
Praktická adaptace
U tvorů, jako je krokodýl, kterému zuby vyčnívají z tlamy, se odkrytá část rychle opotřebovává, říká spoluautor studie, anglický paleontolog Mark Witton. „Jako kdyby někdo na zub ze strany vzal brusný papír,“ popisuje. Když vědci zkoumali zub daspletosaura, teropoda příbuzného tyranosaurům, žádné podobné poškození nenašli.
Tyto důkazy a další poznatky z anatomie dinosaurů jsou dobrým argumentem pro dinosaura se zakrytými zuby, uvádí paleontolog Thomas Holtz z univerzity v americkém státě Maryland, který se na studii nepodílel. „Nemluvíme ale o rtech vyzývajících k polibku,“ upozorňuje. Rty dinosauřích predátorů by byly tenké a šupinaté jako u varana komodského, v současnosti největšího žijícího ještěra.
