Tyranosaurus měl masitý pysk. Pokrývaly ho šupiny, popsala studie

Mohutné tělo, dlouhý ocas, drobné přední končetiny a hlavně čelist plná ostrých zubů, které dokážou drtit kosti i těch největších tvorů, kteří kdy na naší planetě žili. Tak si většina lidí představí krále všech predátorů, Tyrannosaura rexe, kterého už desítky let populární kultura vykresluje jako zubatou příšeru. Podle vědců ale může být tato představa mylná –⁠ čelist tohoto masožravce a dalších jemu podobných totiž nejspíš pokrývaly šupinaté pysky.

Nejenže byly zuby zakryté v případě, že měli teropodi zavřenou tlamu, i při otevření čelisti ze zubů byly patrně vidět jen jejich špičky. Někteří odborníci se přitom dříve domnívali, že měli tito masožravci zuby příliš veliké na to, aby se jim do tlamy vešly, říká americký paleontolog Thomas Cullen, autor studie zveřejněné v odborném časopise Science.

  • Jako teropodi se označují většinou masožraví druhohorní dinosauři pohybující se po dvou zadních končetinách – včetně jejich vnitřní specializované linie v podobě ptáků. 
  • Ptáci jsou tedy přežívající skupinou teropodních dinosaurů.

Vědci proto porovnali lebky dinosaurů a žijících plazů a zjistili, že někteří velcí ještěři mají v poměru k lebce zuby ještě větší, než je měl Tyrannosaurus rex. I tak se jim pod šupinaté pysky vejdou, říká Cullen. Náznaky našli odborníci i na fosiliích, ve způsobu, jakým byl opotřebený povrch zubů.

Praktická adaptace

U tvorů, jako je krokodýl, kterému zuby vyčnívají z tlamy, se odkrytá část rychle opotřebovává, říká spoluautor studie, anglický paleontolog Mark Witton. „Jako kdyby někdo na zub ze strany vzal brusný papír,“ popisuje. Když vědci zkoumali zub daspletosaura, teropoda příbuzného tyranosaurům, žádné podobné poškození nenašli.

Tyto důkazy a další poznatky z anatomie dinosaurů jsou dobrým argumentem pro dinosaura se zakrytými zuby, uvádí paleontolog Thomas Holtz z univerzity v americkém státě Maryland, který se na studii nepodílel. „Nemluvíme ale o rtech vyzývajících k polibku,“ upozorňuje. Rty dinosauřích predátorů by byly tenké a šupinaté jako u varana komodského, v současnosti největšího žijícího ještěra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 18 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...