Vyhynutí hrozí pětině plazů. Nejohroženější jsou želvy, popsala rozsáhlá studie

Polovině druhů krokodýlů a téměř dvěma třetinám želv hrozí vyhynutí, varuje tým vědců v nové studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Nature. Tyto dvě skupiny plazů jsou ohrožené nejvíc, celkově je vyhynutím ohrožena asi pětina všech plazů, popsali experti po patnácti letech studia více než deseti tisíc druhů.

„Pro mnoho lidí nejsou plazi tak charismatičtí jako jiná – chlupatá nebo opeřená – zvířata,“ říká Bruce Young, spoluautor studie a zoolog z nevládní organizace NatureServe. „Proto nám trvalo tak dlouho, než jsme našli finanční prostředky na tuto práci,“ dodává. Na studii se podílelo asi devět stovek vědců ze čtyřiadvaceti zemí. 

  • Tradičně se dělí do čtyř řádů:
  • - krokodýli (aligátoři, krokodýlovití a gaviálové),
    - šupinatí (hadi, ještěři a dvouplazi),
    - želvy,
    - hatérie.

Z celosvětových hodnocení vyplývá, že vyhynutím je ohroženo 40,7 procenta obojživelníků, 25,4 procenta savců a 13,6 procenta ptáků. Data o plazech ovšem chyběla.

Plazi, navzdory své nižší přitažlivosti, si ale podle autorů studie zaslouží stejnou pozornost jako jiné druhy zvířat, protože jim hrozí stejná rizika. Největší ohrožení pro všechny tvory představuje zemědělství, těžba dřeva, rozvoj měst a invazivní druhy. Krokodýli a želvy se navíc velmi často stávají obětí lovců nebo obchodníků se zvířaty. Celkově ve větším nebezpečí jsou zvířata, která žijí v lesích, než ta na pouštích a v savanách.

Klimatické změny jsou hrozbou hlavně na ostrovech

Ohrožení změnami klimatu je podle autorů možné, ale ne jisté. Nebezpečné bude v budoucnu pro druhy, které žijí na ostrovech s malou nadmořskou výškou – tam je budou dramaticky ohrožovat změny, které přináší zvyšování hladiny oceánů.

Mezi 1829 ohrožených druhů patří překvapivě i kobra královská, největší jedovatý had na světě, který může měřit až pět metrů. „Měli jsme podezření, že kobra královská je na ústupu, ale toto rozšířené a ikonické zvíře je ve skutečnosti na pokraji vyhynutí,“ uvedl Neil Cox, který vede oddělení pro hodnocení biologické rozmanitosti Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Od začátku 16. století už nezvratně vyhynulo nejméně 31 druhů plazů. Pokud by planeta reálně přišla o všechny druhy plazů, kterým nyní hrozí vyhynutí, zmizelo by 15,6 miliardy let evoluce, konstatují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...