Vyhynutí hrozí pětině plazů. Nejohroženější jsou želvy, popsala rozsáhlá studie

Polovině druhů krokodýlů a téměř dvěma třetinám želv hrozí vyhynutí, varuje tým vědců v nové studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Nature. Tyto dvě skupiny plazů jsou ohrožené nejvíc, celkově je vyhynutím ohrožena asi pětina všech plazů, popsali experti po patnácti letech studia více než deseti tisíc druhů.

„Pro mnoho lidí nejsou plazi tak charismatičtí jako jiná – chlupatá nebo opeřená – zvířata,“ říká Bruce Young, spoluautor studie a zoolog z nevládní organizace NatureServe. „Proto nám trvalo tak dlouho, než jsme našli finanční prostředky na tuto práci,“ dodává. Na studii se podílelo asi devět stovek vědců ze čtyřiadvaceti zemí. 

  • Tradičně se dělí do čtyř řádů:
  • - krokodýli (aligátoři, krokodýlovití a gaviálové),
    - šupinatí (hadi, ještěři a dvouplazi),
    - želvy,
    - hatérie.

Z celosvětových hodnocení vyplývá, že vyhynutím je ohroženo 40,7 procenta obojživelníků, 25,4 procenta savců a 13,6 procenta ptáků. Data o plazech ovšem chyběla.

Plazi, navzdory své nižší přitažlivosti, si ale podle autorů studie zaslouží stejnou pozornost jako jiné druhy zvířat, protože jim hrozí stejná rizika. Největší ohrožení pro všechny tvory představuje zemědělství, těžba dřeva, rozvoj měst a invazivní druhy. Krokodýli a želvy se navíc velmi často stávají obětí lovců nebo obchodníků se zvířaty. Celkově ve větším nebezpečí jsou zvířata, která žijí v lesích, než ta na pouštích a v savanách.

Klimatické změny jsou hrozbou hlavně na ostrovech

Ohrožení změnami klimatu je podle autorů možné, ale ne jisté. Nebezpečné bude v budoucnu pro druhy, které žijí na ostrovech s malou nadmořskou výškou – tam je budou dramaticky ohrožovat změny, které přináší zvyšování hladiny oceánů.

Mezi 1829 ohrožených druhů patří překvapivě i kobra královská, největší jedovatý had na světě, který může měřit až pět metrů. „Měli jsme podezření, že kobra královská je na ústupu, ale toto rozšířené a ikonické zvíře je ve skutečnosti na pokraji vyhynutí,“ uvedl Neil Cox, který vede oddělení pro hodnocení biologické rozmanitosti Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Od začátku 16. století už nezvratně vyhynulo nejméně 31 druhů plazů. Pokud by planeta reálně přišla o všechny druhy plazů, kterým nyní hrozí vyhynutí, zmizelo by 15,6 miliardy let evoluce, konstatují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...