Varani komodští mají zuby potažené železem, zjistili vědci

Varani komodští, kterým se přezdívá také komodští draci, jsou díky své velikosti, jedovatému kousnutí a fantasknímu jménu proslavení po celém světě. Vědci navíc nyní zjistili, že jejich zuby jsou pokryté vrstvou železa, která jim pomáhá udržovat chrup ostrý jako břitva, napsal list The Guardian, podle nějž je to poprvé, co byl objeven železný povlak na zubech nějakého zvířete.

Vědci povlak objevili, když si všimli, že špičky a pilovité hrany varaních zubů jsou pokryté vrstvou oranžového pigmentu. Při bližším zkoumání zjistili, že sklovina obsahuje koncentrované železo, které zuby činí mimořádně tvrdými a odolnými proti opotřebení, což „drakům“ pomáhá cupovat a trhat kořist.

Varani komodští jsou největší žijící ještěři, dorůstají délky přes tři metry a do průměrné hmotnosti 80 kilogramů. Pocházejí z několika indonéských ostrovů, kde se živí téměř jakoukoli kořistí – od malých ptáků až po buvoly domácí a jiné příslušníky svého druhu.

3D sken lebky varana komodského
Zdroj: University of New South Wales

Člověku nebezpečný ještěr

Tito ještěři dokáží zabít i lidi, i když jen zcela výjimečně. V roce 2007 zemřelo na ostrově Komodo dítě, které bylo napadeno jedním z těchto zvířat. O dva roky později zabili dva draci na ostrově sběrače ovoce, který spadl ze stromu. V roce 2010 jiný indonéský dělník unikl jen o vlásek smrti poté, co varana udeřil. Zachránci jej museli vyprostit z čelistí ještěra.

Indonéské úřady také zvažovaly zákaz vstupu turistů na ostrov kvůli obavám, že návštěvníci ovlivňují pářicí návyky zvířat a zároveň způsobují, že zvířata ztrácejí ostych kvůli rozdávání potravy. Druh je navíc je kvůli ničení životního prostředí a nelegálnímu lovu ohrožen vyhynutím a ve volné přírodě varanů podle odhadů zbývá už jen tři a půl tisíce.

Detailní pohled na zuby varana komodského
Zdroj: ResearchGate/ Karolina Goździewska-Harłajczuk

V nejnovější studii tým vedený vědci z londýnské univerzity King's College použil pokročilé zobrazovací metody spolu s chemickými a mechanickými analytickými technikami ke studiu zubů odebraných z různých exemplářů komodského draka a mnoha dalších žijících i vyhynulých plazů, včetně jiných varanů, krokodýlů, aligátorů či dinosaurů.

Železný povlak byl nejvíce patrný na zubech komodského draka, ale podobné vrstvy bohaté na železo byly pozorovány i na zubech jiných plazů. „Vypadá to, že by mohlo jít o skutečně přehlížený, ale rozšířený rys zubů plazů,“ domnívá se hlavní autor studie Aaron LeBlanc.

Výsledky mohou využít i lidé

Zakřivené, pilovité zuby varanů komodských mají podobný tvar jako zuby masožravých dinosaurů, například Tyrannosaura rexe. Ve studii, publikované v časopise Nature Ecology & Evolution, se LeBlanc a jeho tým rozhodli využít této podobnosti k získání dalších informací o tom, jak mohly být zuby dinosaurů používány za jejich života.

Varan komodský
Zdroj: ČT24/Zoo Praha

Přestože na mnoha zubech živých plazů badatelé identifikovali zesílený železitý povlak, na žádné z dinosauřích fosilií se jim jej nepodařilo najít. Podle vědců mohly být železné povlaky přítomny i u masožravých dinosaurů. Železo se mohlo časem jednoduše ztratit, což naznačuje i fakt, že se ho nepodařilo nalézt ani na zkamenělých zubech plazů blízce příbuzných komodským drakům.

Objev by podle vědců nakonec mohl vést k novým technikám péče i o lidské zuby, například k regeneraci skloviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...