Varani komodští mají zuby potažené železem, zjistili vědci

Varani komodští, kterým se přezdívá také komodští draci, jsou díky své velikosti, jedovatému kousnutí a fantasknímu jménu proslavení po celém světě. Vědci navíc nyní zjistili, že jejich zuby jsou pokryté vrstvou železa, která jim pomáhá udržovat chrup ostrý jako břitva, napsal list The Guardian, podle nějž je to poprvé, co byl objeven železný povlak na zubech nějakého zvířete.

Vědci povlak objevili, když si všimli, že špičky a pilovité hrany varaních zubů jsou pokryté vrstvou oranžového pigmentu. Při bližším zkoumání zjistili, že sklovina obsahuje koncentrované železo, které zuby činí mimořádně tvrdými a odolnými proti opotřebení, což „drakům“ pomáhá cupovat a trhat kořist.

Varani komodští jsou největší žijící ještěři, dorůstají délky přes tři metry a do průměrné hmotnosti 80 kilogramů. Pocházejí z několika indonéských ostrovů, kde se živí téměř jakoukoli kořistí – od malých ptáků až po buvoly domácí a jiné příslušníky svého druhu.

3D sken lebky varana komodského
Zdroj: University of New South Wales

Člověku nebezpečný ještěr

Tito ještěři dokáží zabít i lidi, i když jen zcela výjimečně. V roce 2007 zemřelo na ostrově Komodo dítě, které bylo napadeno jedním z těchto zvířat. O dva roky později zabili dva draci na ostrově sběrače ovoce, který spadl ze stromu. V roce 2010 jiný indonéský dělník unikl jen o vlásek smrti poté, co varana udeřil. Zachránci jej museli vyprostit z čelistí ještěra.

Indonéské úřady také zvažovaly zákaz vstupu turistů na ostrov kvůli obavám, že návštěvníci ovlivňují pářicí návyky zvířat a zároveň způsobují, že zvířata ztrácejí ostych kvůli rozdávání potravy. Druh je navíc je kvůli ničení životního prostředí a nelegálnímu lovu ohrožen vyhynutím a ve volné přírodě varanů podle odhadů zbývá už jen tři a půl tisíce.

Detailní pohled na zuby varana komodského
Zdroj: ResearchGate/ Karolina Goździewska-Harłajczuk

V nejnovější studii tým vedený vědci z londýnské univerzity King's College použil pokročilé zobrazovací metody spolu s chemickými a mechanickými analytickými technikami ke studiu zubů odebraných z různých exemplářů komodského draka a mnoha dalších žijících i vyhynulých plazů, včetně jiných varanů, krokodýlů, aligátorů či dinosaurů.

Železný povlak byl nejvíce patrný na zubech komodského draka, ale podobné vrstvy bohaté na železo byly pozorovány i na zubech jiných plazů. „Vypadá to, že by mohlo jít o skutečně přehlížený, ale rozšířený rys zubů plazů,“ domnívá se hlavní autor studie Aaron LeBlanc.

Výsledky mohou využít i lidé

Zakřivené, pilovité zuby varanů komodských mají podobný tvar jako zuby masožravých dinosaurů, například Tyrannosaura rexe. Ve studii, publikované v časopise Nature Ecology & Evolution, se LeBlanc a jeho tým rozhodli využít této podobnosti k získání dalších informací o tom, jak mohly být zuby dinosaurů používány za jejich života.

Varan komodský
Zdroj: ČT24/Zoo Praha

Přestože na mnoha zubech živých plazů badatelé identifikovali zesílený železitý povlak, na žádné z dinosauřích fosilií se jim jej nepodařilo najít. Podle vědců mohly být železné povlaky přítomny i u masožravých dinosaurů. Železo se mohlo časem jednoduše ztratit, což naznačuje i fakt, že se ho nepodařilo nalézt ani na zkamenělých zubech plazů blízce příbuzných komodským drakům.

Objev by podle vědců nakonec mohl vést k novým technikám péče i o lidské zuby, například k regeneraci skloviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 4 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 8 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 23 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.