Varani komodští mají zuby potažené železem, zjistili vědci

Varani komodští, kterým se přezdívá také komodští draci, jsou díky své velikosti, jedovatému kousnutí a fantasknímu jménu proslavení po celém světě. Vědci navíc nyní zjistili, že jejich zuby jsou pokryté vrstvou železa, která jim pomáhá udržovat chrup ostrý jako břitva, napsal list The Guardian, podle nějž je to poprvé, co byl objeven železný povlak na zubech nějakého zvířete.

Vědci povlak objevili, když si všimli, že špičky a pilovité hrany varaních zubů jsou pokryté vrstvou oranžového pigmentu. Při bližším zkoumání zjistili, že sklovina obsahuje koncentrované železo, které zuby činí mimořádně tvrdými a odolnými proti opotřebení, což „drakům“ pomáhá cupovat a trhat kořist.

Varani komodští jsou největší žijící ještěři, dorůstají délky přes tři metry a do průměrné hmotnosti 80 kilogramů. Pocházejí z několika indonéských ostrovů, kde se živí téměř jakoukoli kořistí – od malých ptáků až po buvoly domácí a jiné příslušníky svého druhu.

3D sken lebky varana komodského
Zdroj: University of New South Wales

Člověku nebezpečný ještěr

Tito ještěři dokáží zabít i lidi, i když jen zcela výjimečně. V roce 2007 zemřelo na ostrově Komodo dítě, které bylo napadeno jedním z těchto zvířat. O dva roky později zabili dva draci na ostrově sběrače ovoce, který spadl ze stromu. V roce 2010 jiný indonéský dělník unikl jen o vlásek smrti poté, co varana udeřil. Zachránci jej museli vyprostit z čelistí ještěra.

Indonéské úřady také zvažovaly zákaz vstupu turistů na ostrov kvůli obavám, že návštěvníci ovlivňují pářicí návyky zvířat a zároveň způsobují, že zvířata ztrácejí ostych kvůli rozdávání potravy. Druh je navíc je kvůli ničení životního prostředí a nelegálnímu lovu ohrožen vyhynutím a ve volné přírodě varanů podle odhadů zbývá už jen tři a půl tisíce.

Detailní pohled na zuby varana komodského
Zdroj: ResearchGate/ Karolina Goździewska-Harłajczuk

V nejnovější studii tým vedený vědci z londýnské univerzity King's College použil pokročilé zobrazovací metody spolu s chemickými a mechanickými analytickými technikami ke studiu zubů odebraných z různých exemplářů komodského draka a mnoha dalších žijících i vyhynulých plazů, včetně jiných varanů, krokodýlů, aligátorů či dinosaurů.

Železný povlak byl nejvíce patrný na zubech komodského draka, ale podobné vrstvy bohaté na železo byly pozorovány i na zubech jiných plazů. „Vypadá to, že by mohlo jít o skutečně přehlížený, ale rozšířený rys zubů plazů,“ domnívá se hlavní autor studie Aaron LeBlanc.

Výsledky mohou využít i lidé

Zakřivené, pilovité zuby varanů komodských mají podobný tvar jako zuby masožravých dinosaurů, například Tyrannosaura rexe. Ve studii, publikované v časopise Nature Ecology & Evolution, se LeBlanc a jeho tým rozhodli využít této podobnosti k získání dalších informací o tom, jak mohly být zuby dinosaurů používány za jejich života.

Varan komodský
Zdroj: ČT24/Zoo Praha

Přestože na mnoha zubech živých plazů badatelé identifikovali zesílený železitý povlak, na žádné z dinosauřích fosilií se jim jej nepodařilo najít. Podle vědců mohly být železné povlaky přítomny i u masožravých dinosaurů. Železo se mohlo časem jednoduše ztratit, což naznačuje i fakt, že se ho nepodařilo nalézt ani na zkamenělých zubech plazů blízce příbuzných komodským drakům.

Objev by podle vědců nakonec mohl vést k novým technikám péče i o lidské zuby, například k regeneraci skloviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 16 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...