Přírodovědci našli novou populaci komodských varanů na izolovaném ostrově

Na ostrově Flores žije několik populací ohrožených varanů komodských, největších žijících ještěrů současnosti. Nikdo ale neví, kolik jich tam přesně je – na ostrově žijí rozptýleně a velmi skrytě.

Biologové z organizace Act for Wildlife během roku 2015 a 2016 zkoumali, kde se tyto populace na ostrově vyskytují a jak jsou početné. Poté, co bude jejich výzkum příští rok dokončen, vznikne z něj komplexní databáze, díky níž bude možné poprvé vytvořit akční plán na záchranu varana komodského v celé Indonésii.

Vědci během svého výzkumu objevili dvě zcela neznámé populace varanů – nejnověji na malém ostrůvku Longos, který leží nedaleko od ostrova Flores. Kromě varanů zde biologové našli také doposud nepopsanou populaci kriticky ohroženého kakadua. Vědci zkoumají oblast jak klasickým terénním průzkumem, tak i moderními metodami, jako jsou drony. Podívejte se, jak vypadal přelet jejich drona nad ostrůvkem Ontoloe:


Přesně zmapovat celý Flores a přilehlé ostrůvky není vůbec snadný úkol. Plocha ostrova je 13 540 km², počet obyvatel byl v roce 2003 přes 1 500 000. Většina ostrova je tvořená hustými deštnými pralesy a hornatým terénem. Pro varany jsou stejně důležité i okolní menší ostrůvky, například Komodo, Rinca nebo Gili Dasami.

Výjimeční varani jsou vzpomínkou na megafaunu

Největší zaznamenaný exemplář varana komodského měřil 310 centimetrů a vážil přes 150 kilogramů. Na indonéských ostrovech byl až do příjezdu Evropanů jednoznačně dominantním predátorem – dokázal ulovit cokoliv, s čím se setkal, včetně člověka.

Západní svět znal tohoto tvora jen z domorodých legend, vědecky byl popsán teprve před 100 lety, roku 1912. Vědci se domnívali, že varani jsou produktem tzv. ostrovního gigantismu: některá zvířata žijící na ostrovech jsou mnohem větší než ta, která žijí na kontinentech. Novější výzkumy ovšem prokázaly, že varani komodští jsou spíš jedni z posledních žijících exemplářů tzv. australské megafauny.

Díky izolovanosti tohoto kontinentu se zde v době před 24 miliony lety začali vyvíjet tvorové s nadměrnými rozměry, nejčastěji vačnatci, ale také ptáci a plazi. Po příchodu člověka se ale ukázalo, že oštěp přemůže i největšího vakolva nebo obřího klokana – tito tvorové pak velmi rychle vyhynuli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...