Přírodovědci našli novou populaci komodských varanů na izolovaném ostrově

Na ostrově Flores žije několik populací ohrožených varanů komodských, největších žijících ještěrů současnosti. Nikdo ale neví, kolik jich tam přesně je – na ostrově žijí rozptýleně a velmi skrytě.

Biologové z organizace Act for Wildlife během roku 2015 a 2016 zkoumali, kde se tyto populace na ostrově vyskytují a jak jsou početné. Poté, co bude jejich výzkum příští rok dokončen, vznikne z něj komplexní databáze, díky níž bude možné poprvé vytvořit akční plán na záchranu varana komodského v celé Indonésii.

Vědci během svého výzkumu objevili dvě zcela neznámé populace varanů – nejnověji na malém ostrůvku Longos, který leží nedaleko od ostrova Flores. Kromě varanů zde biologové našli také doposud nepopsanou populaci kriticky ohroženého kakadua. Vědci zkoumají oblast jak klasickým terénním průzkumem, tak i moderními metodami, jako jsou drony. Podívejte se, jak vypadal přelet jejich drona nad ostrůvkem Ontoloe:


Přesně zmapovat celý Flores a přilehlé ostrůvky není vůbec snadný úkol. Plocha ostrova je 13 540 km², počet obyvatel byl v roce 2003 přes 1 500 000. Většina ostrova je tvořená hustými deštnými pralesy a hornatým terénem. Pro varany jsou stejně důležité i okolní menší ostrůvky, například Komodo, Rinca nebo Gili Dasami.

Výjimeční varani jsou vzpomínkou na megafaunu

Největší zaznamenaný exemplář varana komodského měřil 310 centimetrů a vážil přes 150 kilogramů. Na indonéských ostrovech byl až do příjezdu Evropanů jednoznačně dominantním predátorem – dokázal ulovit cokoliv, s čím se setkal, včetně člověka.

Západní svět znal tohoto tvora jen z domorodých legend, vědecky byl popsán teprve před 100 lety, roku 1912. Vědci se domnívali, že varani jsou produktem tzv. ostrovního gigantismu: některá zvířata žijící na ostrovech jsou mnohem větší než ta, která žijí na kontinentech. Novější výzkumy ovšem prokázaly, že varani komodští jsou spíš jedni z posledních žijících exemplářů tzv. australské megafauny.

Díky izolovanosti tohoto kontinentu se zde v době před 24 miliony lety začali vyvíjet tvorové s nadměrnými rozměry, nejčastěji vačnatci, ale také ptáci a plazi. Po příchodu člověka se ale ukázalo, že oštěp přemůže i největšího vakolva nebo obřího klokana – tito tvorové pak velmi rychle vyhynuli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 16 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...