Přírodovědci našli novou populaci komodských varanů na izolovaném ostrově

Na ostrově Flores žije několik populací ohrožených varanů komodských, největších žijících ještěrů současnosti. Nikdo ale neví, kolik jich tam přesně je – na ostrově žijí rozptýleně a velmi skrytě.

Biologové z organizace Act for Wildlife během roku 2015 a 2016 zkoumali, kde se tyto populace na ostrově vyskytují a jak jsou početné. Poté, co bude jejich výzkum příští rok dokončen, vznikne z něj komplexní databáze, díky níž bude možné poprvé vytvořit akční plán na záchranu varana komodského v celé Indonésii.

Vědci během svého výzkumu objevili dvě zcela neznámé populace varanů – nejnověji na malém ostrůvku Longos, který leží nedaleko od ostrova Flores. Kromě varanů zde biologové našli také doposud nepopsanou populaci kriticky ohroženého kakadua. Vědci zkoumají oblast jak klasickým terénním průzkumem, tak i moderními metodami, jako jsou drony. Podívejte se, jak vypadal přelet jejich drona nad ostrůvkem Ontoloe:


Přesně zmapovat celý Flores a přilehlé ostrůvky není vůbec snadný úkol. Plocha ostrova je 13 540 km², počet obyvatel byl v roce 2003 přes 1 500 000. Většina ostrova je tvořená hustými deštnými pralesy a hornatým terénem. Pro varany jsou stejně důležité i okolní menší ostrůvky, například Komodo, Rinca nebo Gili Dasami.

Výjimeční varani jsou vzpomínkou na megafaunu

Největší zaznamenaný exemplář varana komodského měřil 310 centimetrů a vážil přes 150 kilogramů. Na indonéských ostrovech byl až do příjezdu Evropanů jednoznačně dominantním predátorem – dokázal ulovit cokoliv, s čím se setkal, včetně člověka.

Západní svět znal tohoto tvora jen z domorodých legend, vědecky byl popsán teprve před 100 lety, roku 1912. Vědci se domnívali, že varani jsou produktem tzv. ostrovního gigantismu: některá zvířata žijící na ostrovech jsou mnohem větší než ta, která žijí na kontinentech. Novější výzkumy ovšem prokázaly, že varani komodští jsou spíš jedni z posledních žijících exemplářů tzv. australské megafauny.

Díky izolovanosti tohoto kontinentu se zde v době před 24 miliony lety začali vyvíjet tvorové s nadměrnými rozměry, nejčastěji vačnatci, ale také ptáci a plazi. Po příchodu člověka se ale ukázalo, že oštěp přemůže i největšího vakolva nebo obřího klokana – tito tvorové pak velmi rychle vyhynuli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 16 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 18 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 20 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 22 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled