Hrstka ztroskotanců je nadějí lidstva. Vizi Kurta Vonneguta šíří Divadlo Komedie

V románu Galapágy řešil Kurt Vonnegut apokalyptickou budoucnost lidstva. Jeho groteskní vizi nově tlumočí stejnojmenná inscenace v pražském Divadle Komedie. Satirický pohled amerického spisovatele se v ní střetává s evoluční teorií Charlese Darwina.

„Až kvůli nám umře poslední živý tvor, jak by bylo poetické, kdyby Země mohla říct: Je po všem. Lidem se tu nelíbilo,“ napsal Kurt Vonnegut. V románu Galapágy přesto nabídl možnost, jak by se lidstvo v době devastace přírody, hospodářské krize a nedostatku surovin mohlo zachránit.

Tichomořské souostroví, které přírodovědce Charlese Darwina dovedlo k přelomové teorii, se má stát tou nadějí. Výběr elity lidstva by mohl v nedotčené oblasti předávat své výborné geny. Jenže nedopatřením se genetickým základem stane skupinka zoufalců: stárnoucí učitelka biologie, věčně opilý kapitán ekvádorského námořnictva, nevidomá dcera milionáře, depresivní žena japonského vynálezce a šest kanibalek.

Vonnegut vs. Darwin

Pasažéry novodobé Noemovy archy pozorují a svými komentáři častují přímo Kurt Vonnegut a Charles Darwin. „Snažíme se, aby v tom byl nadhled, humor, ironie,“ říká představitel autora Galapág Viktor Dvořák. Slavného přírodovědce hraje Jakub Gottwald.

Nahrávám video

„Vonnegut vyčítá Darwinovi, že v jeho knize O původu druhů je skoro na každé stránce boj, vyhlazení, výběr. Mnoho diktátorů se v rámci sociálního darwinismu inspirovalo právě Darwinem,“ prozradila režisérka Júlia Rázusová.

Bojovat musí i herci – s rovnováhu. Scéně totiž dominuje talíř satelitu, na němž musí udržovat rovnováhu jako na vratké, potápějící se lodi. Zachránit lidstvo se Divadlo Komedie pokouší při druhé premiéře 17. února. Divadelní adaptace Vonnegutova textu je v Evropě uvedena poprvé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 22 mminutami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 22 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026
Načítání...