Biologové na Galapágách vrátili draky do sopek. Vzácní leguáni mají šanci na záchranu

Ochránci přírody vypustili do volné přírody na galapážském ostrově Santiago 1400 vzácných leguánů. Do tamního ekosystému se tento ještěr vrátil ze sousedního ostrova téměř dvě století poté, co tam vyhynul. S odvoláním na ekvádorské úřady o tom informoval britský list The Guardian.

Leguán galapážský, který je endemitem ekvádorského souostroví – tedy vyskytuje se pouze v této oblasti, byl vypuštěn na ostrově Santiago v rámci revitalizačního programu galapážského národního parku. Ochránci přírody tam plazy převezli ze sousedního ostrova Severní Seymour. Poslední záznamy o leguánovi na Santiagu se objevují v zápisech britského přírodopisce Charlese Darwina z roku 1835.

Podle šéfa národního parku Jorgeho Carriona leguáni na tomto sopečném ostrově vymřeli kvůli tomu, že se tam objevil nepřirozený nový predátor, prase divoké. To bylo na Santiagu vyhubeno v roce 2001.

Galapážský zázrak

Galapážské souostroví je izolovanou přírodní rezervací v Tichém oceánu vzdálenou asi tisíc kilometrů od ekvádorských břehů. Tvoří je 18 sopečných ostrovů, na kterých žijí endemické druhy.

Souostroví je ovšem jedním z nejzranitelnějších ekosystémů na světě. V současné době se potýká především s masami turistů, ročně Galapágy navštíví zhruba 245 tisíc lidí. Podle místních úřadů je to maximální možný počet, pokud nemá být ekosystém ostrovů ohrožen.

Vypuštění leguánů do volné přírody podle odborníků pomůže místní ekosystém obnovit. „Leguán je býložravec, který pomáhá udržovat ekosystém tím, že rozptyluje semena, a udržuje tak prostory bez vegetace,“ uvedl zástupce národního parku Danny Rueda. Program na reintrodukci leguánů do volné přírody dostal jméno „Reintroducing dragons back to the volcanoes“  neboli „návrat draků do sopek“. 

Leguán galapážský se vyskytuje asi na šesti galapážských ostrovech. Dorůstá do délky více než jednoho metru a živí se z 80 procent kaktusy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 7 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...