Biologové na Galapágách vrátili draky do sopek. Vzácní leguáni mají šanci na záchranu

Ochránci přírody vypustili do volné přírody na galapážském ostrově Santiago 1400 vzácných leguánů. Do tamního ekosystému se tento ještěr vrátil ze sousedního ostrova téměř dvě století poté, co tam vyhynul. S odvoláním na ekvádorské úřady o tom informoval britský list The Guardian.

Leguán galapážský, který je endemitem ekvádorského souostroví – tedy vyskytuje se pouze v této oblasti, byl vypuštěn na ostrově Santiago v rámci revitalizačního programu galapážského národního parku. Ochránci přírody tam plazy převezli ze sousedního ostrova Severní Seymour. Poslední záznamy o leguánovi na Santiagu se objevují v zápisech britského přírodopisce Charlese Darwina z roku 1835.

Podle šéfa národního parku Jorgeho Carriona leguáni na tomto sopečném ostrově vymřeli kvůli tomu, že se tam objevil nepřirozený nový predátor, prase divoké. To bylo na Santiagu vyhubeno v roce 2001.

Galapážský zázrak

Galapážské souostroví je izolovanou přírodní rezervací v Tichém oceánu vzdálenou asi tisíc kilometrů od ekvádorských břehů. Tvoří je 18 sopečných ostrovů, na kterých žijí endemické druhy.

Souostroví je ovšem jedním z nejzranitelnějších ekosystémů na světě. V současné době se potýká především s masami turistů, ročně Galapágy navštíví zhruba 245 tisíc lidí. Podle místních úřadů je to maximální možný počet, pokud nemá být ekosystém ostrovů ohrožen.

Vypuštění leguánů do volné přírody podle odborníků pomůže místní ekosystém obnovit. „Leguán je býložravec, který pomáhá udržovat ekosystém tím, že rozptyluje semena, a udržuje tak prostory bez vegetace,“ uvedl zástupce národního parku Danny Rueda. Program na reintrodukci leguánů do volné přírody dostal jméno „Reintroducing dragons back to the volcanoes“  neboli „návrat draků do sopek“. 

Leguán galapážský se vyskytuje asi na šesti galapážských ostrovech. Dorůstá do délky více než jednoho metru a živí se z 80 procent kaktusy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled