Kosatky žijící v severovýchodní části Tichého oceánu se ocitly v nezáviděníhodné situaci: přestože je chrání zvláštní zákony USA i Kanady, zbylo těchto krásných mořských savců už jen 78.
Podle posledních studií to navíc vypadá, že tato populace se bude pomalu zmenšovat, až vymizí úplně. Viníci: likvidace jejich přirozeného ekosystému, změna klimatu a také neplodnost. O prvních dvou se ví již delší dobu, ten třetí je novinkou.
Mořský biolog Samuel Wasser popsal v nedávno vydané práci, že v letech 2008–2014 kosatky téměř ztratily schopnost se rozmnožovat. Přes 70 procent všech březostí skončilo špatně: ať už potratem, nebo tím, že mládě zahynulo těsně po porodu. Tato čísla rozhodně nejsou normální, konstatuje vědec.
Normálně totiž kosatky přivádí mláďata na svět průměrně každých pět let. Ve skupině je 30 kosatek v plodném věku, takže by se každoročně mělo narodit asi šest mláďat. V průběhu šestiletého sledování však ročně přibylo jen minimum mláďat, průměrně dvě ročně – některé roky se ale kosatkám nenarodilo ani jediné živé mládě.
Pro vědce je velmi složité říci, jak časté jsou u kosatek potraty. Je to problém i u lidí, protože velké množství jich ženy vůbec nehlásí, už jen proto, že k nim dojde velice brzy. Odhady ale říkají, že potratem skončí až 20 a možná i 30 procent všech lidských těhotenství, většina v prvním trimestru. U mořských savců je ještě složitější to stanovit.
Když v letech 1998–2013 studovali floridští biologové tento fenomén u delfínů, dospěli ke zjištění, že potratem skončily 2 ze 13 březostí.
Přesné údaje ukázaly smutnou pravdu
Wasser a jeho tým postupovali velmi precizně: podařilo se jim sebrat asi 1000 vzorků výkalů kosatek v Sališském moři (neboli Pugetově zálivu), které pak analyzovali na přítomnost progesteronu a testosteronu, aby tak zjistili, zda byla zvířata březí. Také měřili hladinu dalších hormonů – pomocí nich byli schopni zjistit, v jakém stavu kosatky jsou. Až poté fyzicky kosatky sledovali, aby ověřili, kolik mláďat s nimi reálně žije.
Z těchto pozorování vyplynulo, že kosatky během roku zřejmě akumulují ve svých tělech jedy z jídla. Jde především o PCB a DDT, které mají na kosatky a další mořské savce dlouhodobý dopad. V posledních letech se však přidal další problém: došlo k poklesu počtu lososů čavyča, kteří tvoří základ potravy kosatek. Když mají kosatky hlad, začnou spalovat tukové zásoby – a tak se do jejich krve dostane obrovské množství jedů, jež se do krve ukládají.
A právě to má dramatický dopad na zdraví vznikajícího plodu v těle samice – zejména v posledním trimestru, kdy se mládě zvětšuje nejvíce.
Budoucnost kosatek v této oblasti je temná. Říká se jim jižní komunita kosatky dravé neboli „klan kosatky dravé ze Sališského moře“. Skládá se ze tří stád – každé stádo má vlastní charakteristický dialekt, některá volání jsou společná pro všechny tři stáda. Každé stádo se dále dělí na menší skupiny, soustředěné okolo starších samic. Loňské léto dokonce musel Wasserův tým výzkum přerušit – nemohli kosatky vůbec najít. „Je to strašné, už tu nejsou žádné kosatky, to se nikdy předtím nestalo. Nikdy. Ztratíme je všechny.“
