Mladé mořské želvy polykají plasty kvůli evoluční pasti, uvádí studie

Mladé mořské želvy polykají velké množství plastů na otevřeném moři, které pro ně dříve bývalo ideálním místem pro vývoj. Evoluční výhoda se proto kvůli znečištění oceánů může proměnit v evoluční past, uvádí nová studie zveřejněná v odborném časopise Frontiers in Marine Science. Informoval o tom list The Guardian.

Vědci z Británie a Austrálie zkoumali 121 želv pěti různých druhů z čeledi karetovitých, které moře vyplavilo na břeh nebo byly omylem chyceny do rybářských sítí. Exempláře od čerstvě vylíhnutých želviček po jedince s krunýřem do 50 centimetrů pocházely z Indického a Tichého oceánu u západního a východního pobřeží Austrálie.

Želvy všech zkoumaných druhů – s výjimkou karety pravé, u které vědci prozkoumali jen sedm jedinců – měly v trávicím ústrojí kousky plastů. Větší podíl spolykaných plastů byl u zvířat z Tichého oceánu; například u karet obrovských to bylo až 83 procent, u těch z Indického oceánu devět procent. Jedna tichomořská kareta obrovská v sobě měla 144 kousků plastu větších než jeden milimetr.

Evoluce způsobila, že se mladé mořské želvy vyvíjejí v otevřených vodách daleko od břehů, uvádí spoluautorka studie Emily Duncanová z univerzity v jihoanglickém Exeteru. V takových oblastech se totiž pohybuje i méně predátorů, pro které jsou nedorostlé želvy snadnou kořistí.

Cesta za znečištěním

„Naše výsledky však naznačují, že toto evoluční chování je nyní vede do ,pasti‘ – přivádí je do velmi znečištěných oblastí, jako je velká tichomořská odpadková skvrna,“ uvedla Duncanová s odkazem na místo s velkou koncentrací odpadu. Podle odbornice není jasné, jaký dopad má požití plastů na mladé želvy, může však ohrožovat populaci těchto druhů.

„Mladé mořské želvy obecně nemají specializovanou stravu – snědí cokoliv, podle naší studie včetně plastů,“ dodala Duncanová.

„Poměrně málo mladých mořských želv přežije první rok života, je proto zásadní, abychom zmenšili hrozbu a zajistili těmto úžasným druhům dlouhodobé přežití,“ citoval The Guardian vědeckého šéfa Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Marka Wrighta, který se na studii nepodílel. Vyhynutí podle něj čelí šest ze sedmi druhů mořských želv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.