Mladé mořské želvy polykají plasty kvůli evoluční pasti, uvádí studie

Mladé mořské želvy polykají velké množství plastů na otevřeném moři, které pro ně dříve bývalo ideálním místem pro vývoj. Evoluční výhoda se proto kvůli znečištění oceánů může proměnit v evoluční past, uvádí nová studie zveřejněná v odborném časopise Frontiers in Marine Science. Informoval o tom list The Guardian.

Vědci z Británie a Austrálie zkoumali 121 želv pěti různých druhů z čeledi karetovitých, které moře vyplavilo na břeh nebo byly omylem chyceny do rybářských sítí. Exempláře od čerstvě vylíhnutých želviček po jedince s krunýřem do 50 centimetrů pocházely z Indického a Tichého oceánu u západního a východního pobřeží Austrálie.

Želvy všech zkoumaných druhů – s výjimkou karety pravé, u které vědci prozkoumali jen sedm jedinců – měly v trávicím ústrojí kousky plastů. Větší podíl spolykaných plastů byl u zvířat z Tichého oceánu; například u karet obrovských to bylo až 83 procent, u těch z Indického oceánu devět procent. Jedna tichomořská kareta obrovská v sobě měla 144 kousků plastu větších než jeden milimetr.

Evoluce způsobila, že se mladé mořské želvy vyvíjejí v otevřených vodách daleko od břehů, uvádí spoluautorka studie Emily Duncanová z univerzity v jihoanglickém Exeteru. V takových oblastech se totiž pohybuje i méně predátorů, pro které jsou nedorostlé želvy snadnou kořistí.

Cesta za znečištěním

„Naše výsledky však naznačují, že toto evoluční chování je nyní vede do ,pasti‘ – přivádí je do velmi znečištěných oblastí, jako je velká tichomořská odpadková skvrna,“ uvedla Duncanová s odkazem na místo s velkou koncentrací odpadu. Podle odbornice není jasné, jaký dopad má požití plastů na mladé želvy, může však ohrožovat populaci těchto druhů.

„Mladé mořské želvy obecně nemají specializovanou stravu – snědí cokoliv, podle naší studie včetně plastů,“ dodala Duncanová.

„Poměrně málo mladých mořských želv přežije první rok života, je proto zásadní, abychom zmenšili hrozbu a zajistili těmto úžasným druhům dlouhodobé přežití,“ citoval The Guardian vědeckého šéfa Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Marka Wrighta, který se na studii nepodílel. Vyhynutí podle něj čelí šest ze sedmi druhů mořských želv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
před 4 hhodinami

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
před 18 hhodinami

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
včera v 10:00

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizovánovčera v 07:18

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
14. 8. 2026

Návyky z dětství mají dlouhodobý vliv na zdraví, ukazují studie

Návyky dětí týkající se pohybu, spánku a času stráveného u obrazovek souvisejí s jejich celkovým zdravím a pohodou, přičemž tato souvislost je výraznější u dětí a mladých lidí s nadváhou nebo obezitou, ukázaly studie.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.