Brněnští vědci našli u hmyzu ribonukleovou kyselinu typickou spíše pro rostliny

Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než k ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu (TR). Ta slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové RNA, která se vyskytuje u rostlin a jednobuněčných organismů, než té, kterou mají další živočichové.

Výsledek podle vědců naznačuje, že při evoluci členovců se mohla ztratit původní TR, kterou v případě blanokřídlého hmyzu nahradil „rostlinný“ typ. Vědecké zdůvodnění zatím odborníci nemají. Dosavadní výsledky výzkumu nedávno vydal odborný časopis Nucleic Acids Research.

Telomeráza je nezbytná pro dlouhodobé přežití buněk a organismů. Například u člověka je její aktivita spojena s „buněčnou nesmrtelností“, stárnutím i vznikem rakoviny. Důkladnou znalost telomerázy mají vědci jen u některých organismů, což brání obecnějšímu pochopení. Výzkumníci Petr Fajkus, Vratislav Peška a Jiří Fajkus se proto se svými spolupracovníky zaměřili právě na nalezení složek telomerázy u hmyzu, kde znalosti dosud chyběly.

Lidstvo je na hmyzu vysoce závislé. Opylovači jsou důležití pro zemědělství i stabilitu ekosystémů. „Potřeba opylovačů jen k produkci zemědělských plodin vzrostla v posledních padesáti letech na trojnásobek. Současně se objevují alarmující zprávy o poklesu nebo i vymírání hmyzích populací. Nově získané znalosti tak například umožní zkoumat opylovače i z hlediska telomerázy jako jednoho z faktorů podmiňujících dlouhodobou životaschopnost jejich populací,“ vysvětlil Jiří Fajkus.

„Bylo pro nás velkým překvapením, že se TR u tohoto hmyzu liší od toho, co jsme očekávali na základě evoluční historie hmyzu, tedy v rámci živočišné říše. Místo toho, aby se TR hmyzu z řádů blanokřídlých a motýlů podobaly TR nalezeným u jiných živočichů, podobaly se překvapivě TR nalezeným u rostlin a jednobuněčných organismů,“ popsal Petr Fajkus.

Objev nasvědčuje tomu, že evoluce telomerázové ribonukleové kyseliny byla mnohem spletitější, než se dosud předpokládalo. „Pokud tedy vůbec byl původ TR u živočichů společný, pak při vývoji členovců, mezi které hmyz patří, došlo k zásadní evoluční změně v typu a biogenezi TR. Je velmi zajímavé, že TR hmyzu jsou podobného typu jako TR rostlin, pro které řada zástupců hmyzu slouží jako opylovači nezbytní pro jejich reprodukci,“ doplnil Jiří Fajkus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 17 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 19 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 22 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 23 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...