Napůl netopýr, napůl těstovina. Expedice našla u Austrálie moře neznámých tvorů

Ryby pohybující se „na chůdách“, krabi ukrytí v korálech nebo bizarní hrujovci. Australská vědecká expedice objevila v moři u západního pobřeží kontinentu záplavu fascinujících tvorů, o nichž toho věda ví jen velmi málo.

Třináct tisíc kilometrů za pětatřicet dní urazila výzkumná expedice na palubě lodi RV Investigator. Vyrazila na konci září do oblasti vzdálené dva a půl tisíce kilometrů od západního pobřeží Austrálie.

Oceánologové doufali, že se jim podaří pár zajímavých objevů, protože místo, které si vybrali, je nesmírně zajímavé. „Víme, že oblast je pokrytá mohutnými podmořskými horami, které vznikly během éry dinosaurů, a víme, že region leží na kritickém rozhraní mezi Tichým a Indickým oceánem,“ popsal ji hlavní kurátor oddělení mořských bezobratlých v Museums Victoria Tim O’Hara’ „Strašně se těšíme, že tu objevíme nové druhy života, které zatím zůstávaly v této neprobádané oblasti ukryté pod hladinou,“ prohlásil ještě před vyplutím.

Několik týmů expertů na palubě lodi mapovalo pomocí sonaru mořské dno a odhalilo tak starobylé mořské hory, sopečné kužely, kaňony a hřebeny. Vyhaslé sopky, které tvoří dno, vznikly před 140 až 50 miliony lety.

Bohatá kořist

Základ regionu tvoří mohutné podmořského pohoří, které se tyčí téměř pět tisíc metrů ode dna. Vědci tam opatrně spouštěli do hloubky mezi šedesáti a pěti a půl tisíci metry vlečné sítě. A našli v nich živé poklady.

O’Hara odhaduje, že až třetina nalezených druhů může být pro vědu nová. Patří mezi ně například zřejmě nový druh hrujovce s lepkavou průsvitnou pokožkou. Je typický velmi drobnýma očima. „Když se podíváte na snímek, uvidíte, že jsou to vlastně jen malé zlaté prohlubně v kůži. Mají volnou, ochablou, želatinovou kůži a jsou neuvěřitelně vzácní,“ popsala Dianne Brayová pro Australian Broadcasting Corporation.

Hrujovec
Zdroj: Ben Healley/Museums Victoria

Mezi další objevy patří drobná rybka připomínající křížence mezi netopýrem a těstovinou. Patří mezi chřestivcovité, což jsou příbuzní známějších mořských ďasů.  A podobně jako oni  disponují jakousi návnadou umístěnou v přední části hlavy. 

Chřestivcovitá ryba
Zdroj: Ben Healley/Museums Victoria

Další pozoruhodnou rybu biologové zachytili u dna. Má extrémně prodloužené ploutve, jež vzhledem i funkcí připomínají chůdy. Rybka se na nich může snadno pohybovat těsně nad dnem, kde čeká na nic netušící kořist.

Mezi méně vzhledné objevy patří i rak poustevníček využívající jako ochranu před hrozbami oceánu místo mušle tělo měkkých hlubokomořských korálů.  

Rak poustevníček
Zdroj: Instagram/Ingo Burghardt

Expedice pokračuje

V této oblasti žijí také nádherné mořské okurky, spousta mořských hvězdic a mnoho mořských plžů, stejně jako plejáda dalších cizokrajných hlubinných živočichů.

Loď stále ještě svou misi neskončila, takže výzkum pokračuje. Teprve až se vrátí na pevninu, budou odebrané vzorky zkoumat taxonomové, kteří se specializují na různé skupiny živočichů, aby potvrdili jejich identitu nebo popsali nové druhy.

Jako důležitý zdroj informací použijí DNA získanou z živočichů. „Výsledky výzkumu z této plavby budou neocenitelné pro naše poznání australského hlubokomořského prostředí a vlivu, který na něj má člověk,“ dodala ředitelka Museums of Victoria Lynley Crosswellová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 9 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 10 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 11 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 15 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
včera v 18:01‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
včera v 15:12‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
včera v 11:26‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
včera v 10:51‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.