Napůl netopýr, napůl těstovina. Expedice našla u Austrálie moře neznámých tvorů

Ryby pohybující se „na chůdách“, krabi ukrytí v korálech nebo bizarní hrujovci. Australská vědecká expedice objevila v moři u západního pobřeží kontinentu záplavu fascinujících tvorů, o nichž toho věda ví jen velmi málo.

Třináct tisíc kilometrů za pětatřicet dní urazila výzkumná expedice na palubě lodi RV Investigator. Vyrazila na konci září do oblasti vzdálené dva a půl tisíce kilometrů od západního pobřeží Austrálie.

Oceánologové doufali, že se jim podaří pár zajímavých objevů, protože místo, které si vybrali, je nesmírně zajímavé. „Víme, že oblast je pokrytá mohutnými podmořskými horami, které vznikly během éry dinosaurů, a víme, že region leží na kritickém rozhraní mezi Tichým a Indickým oceánem,“ popsal ji hlavní kurátor oddělení mořských bezobratlých v Museums Victoria Tim O’Hara’ „Strašně se těšíme, že tu objevíme nové druhy života, které zatím zůstávaly v této neprobádané oblasti ukryté pod hladinou,“ prohlásil ještě před vyplutím.

Několik týmů expertů na palubě lodi mapovalo pomocí sonaru mořské dno a odhalilo tak starobylé mořské hory, sopečné kužely, kaňony a hřebeny. Vyhaslé sopky, které tvoří dno, vznikly před 140 až 50 miliony lety.

Bohatá kořist

Základ regionu tvoří mohutné podmořského pohoří, které se tyčí téměř pět tisíc metrů ode dna. Vědci tam opatrně spouštěli do hloubky mezi šedesáti a pěti a půl tisíci metry vlečné sítě. A našli v nich živé poklady.

O’Hara odhaduje, že až třetina nalezených druhů může být pro vědu nová. Patří mezi ně například zřejmě nový druh hrujovce s lepkavou průsvitnou pokožkou. Je typický velmi drobnýma očima. „Když se podíváte na snímek, uvidíte, že jsou to vlastně jen malé zlaté prohlubně v kůži. Mají volnou, ochablou, želatinovou kůži a jsou neuvěřitelně vzácní,“ popsala Dianne Brayová pro Australian Broadcasting Corporation.

Hrujovec
Zdroj: Ben Healley/Museums Victoria

Mezi další objevy patří drobná rybka připomínající křížence mezi netopýrem a těstovinou. Patří mezi chřestivcovité, což jsou příbuzní známějších mořských ďasů.  A podobně jako oni  disponují jakousi návnadou umístěnou v přední části hlavy. 

Chřestivcovitá ryba
Zdroj: Ben Healley/Museums Victoria

Další pozoruhodnou rybu biologové zachytili u dna. Má extrémně prodloužené ploutve, jež vzhledem i funkcí připomínají chůdy. Rybka se na nich může snadno pohybovat těsně nad dnem, kde čeká na nic netušící kořist.

Mezi méně vzhledné objevy patří i rak poustevníček využívající jako ochranu před hrozbami oceánu místo mušle tělo měkkých hlubokomořských korálů.  

Rak poustevníček
Zdroj: Instagram/Ingo Burghardt

Expedice pokračuje

V této oblasti žijí také nádherné mořské okurky, spousta mořských hvězdic a mnoho mořských plžů, stejně jako plejáda dalších cizokrajných hlubinných živočichů.

Loď stále ještě svou misi neskončila, takže výzkum pokračuje. Teprve až se vrátí na pevninu, budou odebrané vzorky zkoumat taxonomové, kteří se specializují na různé skupiny živočichů, aby potvrdili jejich identitu nebo popsali nové druhy.

Jako důležitý zdroj informací použijí DNA získanou z živočichů. „Výsledky výzkumu z této plavby budou neocenitelné pro naše poznání australského hlubokomořského prostředí a vlivu, který na něj má člověk,“ dodala ředitelka Museums of Victoria Lynley Crosswellová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 19 mminutami

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 2 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 3 hhodinami

Rusko přiznalo, že Bajkonur bude opravovat nejméně čtvrt roku

Ruská kosmická agentura Roskosmos počítá s opravou klíčové startovací rampy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu tak, aby byla připravena k prvnímu startu na konci zimy. Uvedla to ruská média s odvoláním na náměstka ředitele agentury Dmitrije Baranova.
před 21 hhodinami
Načítání...