Kombinace oteplování a běžných chemikálií zmenšuje ryby. Experti varují před velkým problémem

Vědci ze Sydneyské univerzity zjistili, že ryby vystavené vysokým teplotám a chemikálii, kterou obsahují plasty, rostou pomaleji. Z jejich nové studie vyplývá, že kombinace globálního oteplování a znečištění může mít zničující dopady na úbytek mořských živočichů.

Autoři studie tvrdí, že ryby vystavené chemikálii bisfenol A potřebují k růstu ve vodách s vysokou teplotou více potravy. Sloučenina se běžně používá při výrobě plastů a podle odborníků narušuje u živočichů komunikaci mezi buňkami, což má dopad na jejich metabolismus a růst. U lidí je látka spojovaná s nepříznivými následky pro vývoj či imunitní systém. Ročně se po celém světě vyrobí miliardy tun této sloučeniny.

Vědci vystavili ryby druhu dánio pruhované (Danio rerio) množství bisfenolu A, které se běžně vyskytuje ve vodních tocích. Zjistili, že chemická látka při teplotě 24 stupňů Celsia snižuje množství energie, které ryby potřebují k růstu. Sloučenina naopak brzdí růst při třiceti a více stupních. To je přitom teplota, v níž v důsledku globálního oteplování žije řada mořských živočichů.

Biolog Frank Seebacher, který výzkum vedl, tvrdí, že je proto naléhavě potřeba zmírnit klimatickou změnu a současně omezit množství plastového odpadu. Jinak podle něj hrozí, že se sníží populace určitých druhů, což v kombinaci s rybolovem může vést k jejich úplnému zániku.

Nejohroženější oblastí je jihovýchodní Asie

Autoři studie, kterou vydal odborný časopis Proceedings of the Royal Society B, uvádí, že oteplováním, znečištěním a rybolovem je nejvíce ohrožená jihovýchodní Asie, jižní část Severní Ameriky a severní část Jižní Ameriky.

Bisfenol A se do moře dostává z odpadních vod a také z rozkládajících se plastů. Velké množství chemikálií je podle vědců v blízkosti výrobních závodů.

Omezením výzkumu je skutečnost, že vědci studii provedli na malých sladkovodních rybkách. Očekávají nicméně podobné výsledky i u dalších druhů.

„U obratlovců jsou velmi zachovalé všechny endokrinní systémy, takže je nepravděpodobné, že by mezi nimi existovaly obrovské rozdíly v tom, jak reagují na bisfenol A. Ale tato možnost existuje a musíme ji ověřit,“ konstatuje Seebacher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 13 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...