Kombinace oteplování a běžných chemikálií zmenšuje ryby. Experti varují před velkým problémem

Vědci ze Sydneyské univerzity zjistili, že ryby vystavené vysokým teplotám a chemikálii, kterou obsahují plasty, rostou pomaleji. Z jejich nové studie vyplývá, že kombinace globálního oteplování a znečištění může mít zničující dopady na úbytek mořských živočichů.

Autoři studie tvrdí, že ryby vystavené chemikálii bisfenol A potřebují k růstu ve vodách s vysokou teplotou více potravy. Sloučenina se běžně používá při výrobě plastů a podle odborníků narušuje u živočichů komunikaci mezi buňkami, což má dopad na jejich metabolismus a růst. U lidí je látka spojovaná s nepříznivými následky pro vývoj či imunitní systém. Ročně se po celém světě vyrobí miliardy tun této sloučeniny.

Vědci vystavili ryby druhu dánio pruhované (Danio rerio) množství bisfenolu A, které se běžně vyskytuje ve vodních tocích. Zjistili, že chemická látka při teplotě 24 stupňů Celsia snižuje množství energie, které ryby potřebují k růstu. Sloučenina naopak brzdí růst při třiceti a více stupních. To je přitom teplota, v níž v důsledku globálního oteplování žije řada mořských živočichů.

Biolog Frank Seebacher, který výzkum vedl, tvrdí, že je proto naléhavě potřeba zmírnit klimatickou změnu a současně omezit množství plastového odpadu. Jinak podle něj hrozí, že se sníží populace určitých druhů, což v kombinaci s rybolovem může vést k jejich úplnému zániku.

Nejohroženější oblastí je jihovýchodní Asie

Autoři studie, kterou vydal odborný časopis Proceedings of the Royal Society B, uvádí, že oteplováním, znečištěním a rybolovem je nejvíce ohrožená jihovýchodní Asie, jižní část Severní Ameriky a severní část Jižní Ameriky.

Bisfenol A se do moře dostává z odpadních vod a také z rozkládajících se plastů. Velké množství chemikálií je podle vědců v blízkosti výrobních závodů.

Omezením výzkumu je skutečnost, že vědci studii provedli na malých sladkovodních rybkách. Očekávají nicméně podobné výsledky i u dalších druhů.

„U obratlovců jsou velmi zachovalé všechny endokrinní systémy, takže je nepravděpodobné, že by mezi nimi existovaly obrovské rozdíly v tom, jak reagují na bisfenol A. Ale tato možnost existuje a musíme ji ověřit,“ konstatuje Seebacher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 21 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...