Expedice s českou účastí našla v Maroku půl miliardy let staré členovce

Vědci v Maroku objevili zkameněliny rozmanitých druhů živočichů podobných krevetám. Nálezy pochází z období prvohor, jsou tedy staré 470 milionů let. V oblasti Tajšút v jihovýchodním Maroku působil mezinárodní tým, v němž byl i Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd. Výsledky výzkumu vyšly v žurnálu Scientific Reports.

V období, kdy tito živočichové žili, pobývala většina organismů na dně moří. Teď ale výzkumníci zjistili, že velcí členovci mohli plavat i nad mořským dnem, protože je chránily pevné krunýře. Ve vzácných případech navíc právě takové robustní krunýře, schránky nebo kostry ukrývají měkké části těl živočichů, například vnitřní orgány nebo končetiny.

V minulosti mohli tito živočichové měřit až dva metry. Jejich nynějšími vzdálenými příbuznými jsou krevety, pavouci a hmyz.

Pravěcí členovci nalezení v Maroku
Zdroj: Scientific Reports

Vědci plánují své nálezy zkoumat i nadále. Předpokládají totiž, že zkameněliny odhalí i dosud neznámé druhy živočichů. „Na této lokalitě je všechno nové – sedimentologie, paleontologie, a dokonce i zachování fosilií – což ještě více podtrhuje význam marockých nalezišť pro doplnění našich znalostí o minulém životě na Zemi,“ nastínil hlavní autor studie Farid Saleh z Lausannské a Jün-nanské univerzity.

„Oblast Tajšút je důležitá nejen díky dominanci velkých členovců. Našli jsme zde i dosud neznámé druhy trilobitů,“ doplňuje Lukáš Laibl. „Naleziště Tajšút nám otevírá nové cesty výzkumu.“

Maroko je místem velkého množství nalezišť, a to od trilobitů po dinosaury. V roce 2003 byl například v jihozápadním Maroku objeven zhruba 180 milionů let starý předchůdce diplodoka. V loňském roce zase výzkumníci v pobřežním městě Temara odhalili předměty, které nasvědčovaly tomu, že si lidé vyráběli oděvy už před 120 tisíci lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 16 hhodinami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 17 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
13. 7. 2026

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.