Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Nahrávám video

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.

Vědec Jakub Drimaj má brněnské lesy prochozené křížem krážem. Tři roky v nich ve dne i v noci sledoval pohyb zvířat. Divoká prasata především v okolí Palackého vrchu.

Za světla tam jsou na zemi patrné stopy. O pár metrů dál je zase rozrytý kus lesa, podle výzkumníka jde o takzvané buchtování. „To je potravní chování. Prase načechrává hrabanku a hledá potravu,“ vysvětlil Drimaj, který působí v Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Podle pozorování vědců se na jaře v Brně pohybuje zhruba tři sta divokých prasat. Nejaktivnější jsou po setmění. Divočáky je možné po desáté hodině večer sledovat pomocí termovize. „Monitoring by měl být klíčovou prevencí. Města by měla investovat do takovéhoto systému nebo mít promyšlený způsob sledování tak, aby byla schopna problémy řešit ještě předtím, než vzniknou a než na ně začnou občané upozorňovat,“ poznamenal Drimaj.

Ve dne klid, v noci pohyb

Mezi nejčastější druhy pozorované vědci v blízkosti lidských sídel patří kromě divokých prasat také zajíci, srnci, lišky nebo kuny. Rozdíl mezi denní a noční aktivitou zvířat je podle badatelů jedním ze zásadních zjištění celého výzkumu. „Ve dne město působí klidně. V noci se ale promění v dynamický prostor, kde se zvířata pravidelně přesouvají mezi lokalitami. To je klíč k pochopení jejich chování,“ uvedl Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti v tiskové zprávě.

Právě noční monitoring pomocí termovize a fotopastí podle něj ukázal, že řada druhů využívá město pravidelně, jen mimo lidskou pozornost.

Nahrávám video

Divoká prasata ničí zahrady i parky

Škody způsobené divočáky trápí obyvatele Brna na mnoha místech. Zvířata přerývají zahrady, ničí hřiště i parky. „Co se týče divokých prasat, problém bývá největší na konci zimy, na začátku jara, kdy v tom prostředí není žádná vegetace. Ten problém nastává v období, kdy volně žijící zvěř nemá co konzumovat,“ vysvětlil Drimaj.

Jestli se počet divokých prasat zvyšuje, nelze podle něj jednoznačně říct. „Jsou lokality, kde se vyskytne několik samic, které mají selata. Takže první rok ta divoká prasata lidé ani nezaznamenají. Další rok, pokud se do populace nezasáhne, je její početnost dvojnásobná,“ podotkl.

Podle něj nestačí jen vědět, kde se zvířata vyskytují. „Musíme rozumět i rizikům a tomu, jak situaci vnímá veřejnost. Teprve pak je možné nastavit funkční management,“ zdůraznil Drimaj. Nová doporučení by podle vědců mohla městským částem pomoci s tím, jak škody do budoucna omezit.

Pracovníci lesů se v posledních týdnech pokusili o odchyt prasat do dřevěných klecí, zatím ale neúspěšně. O dalších praktických krocích budou zástupci města teď jednat s Mendelovou univerzitou. „Budeme se snažit spolupracovat s mysliveckým sdružením a zároveň s odborem životního prostředí jednat o tom, jak správně nastavit podmínky tak, aby se zvířata mohla takto volně pohybovat po městě,“ řekl radní pro životní prostředí města Brna Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Vědci sledovali i zdravotní stav zvířat

Součástí projektu bylo také zjišťování zdravotního stavu zvířat. Vědci analyzovali desítky vzorků od různých druhů. U přibližně třiceti zvířat zjistili alespoň jeden patogen, nejčastěji parazitickou nebo bakteriální infekci. „Přítomnost patogenů je v přírodě běžná. Neznamená to automaticky riziko pro člověka. Klíčové je tato rizika znát a řídit,“ uklidnil řešitel projektu Omar Šerý z Ústavu biochemie Masarykovy univerzity.

Tříletý výzkum realizovaly Mendelova univerzita v Brně, Masarykova univerzita a společnost SocioFactor. Jeho unikátnost spočívala v propojení biologické, veterinárně-zdravotní a sociologické části bádání. Biologická část mapovala výskyt a chování zvířat ve městech, druhá se zaměřila na zdravotní aspekty a rizika a sociologická sekce zkoumala, jak veřejnost přítomnost zvířat ve městě vnímá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 21 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 23 hhodinami

Příhraniční obce chtějí pitnou vodu od sousedů

Období sucha prohlubují v některých příhraničních regionech nedostatek vody. Zdroje na druhé straně hranice jsou přitom dostatečné, a města proto plánují propojit své vodovodní sítě. Spolupráci připravují polská Kudowa-Zdrój s Náchodem a rakouský Gmünd s Českými Velenicemi.
včera v 06:00

Při nehodě dvou aut na Brněnsku zemřeli dva lidé, čtyři se těžce zranili

Při nehodě dvou osobních aut u Pohořelic na Brněnsku zemřeli v sobotu vpodvečer dva lidé, další čtyři se těžce zranili. Silnice 53 byla v místě havárie několik hodin uzavřená, policie dopravu odkláněla. Nyní už je silnice otevřená.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

Účastníci pochodu Pride upozorňují na trvající nerovnosti i společenskou atmosféru

Prahou v sobotu prošly desítky tisíc lidí, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, pokračuje program až do večerních hodin. I kvůli nedávnému útoku na podobnou akci v Berlíně dohlížely na pražský průvod stovky policistů a antikonfliktní tým.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

VideoDomovu Mutice hrozí maximální pokuta. Neregistrovaná péče by mohla být trestná

Provozování nelegálních domovů pro seniory by mohlo být trestným činem. Nyní hrozí nanejvýš pokuta za poskytování služeb bez potřebné registrace. V mnoha případech provozovatelé pokutu řeší insolvencí a založí novou firmu. „Pak podnikají směle dál,“ popisuje náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlová (Naše Česko). Podle zástupce ombudsmanky existují v Česku nelegálních zařízení desítky. Změnu chystá ministerstvo práce a sociálních věcí i na základě stále prověřovaného případu z Táborska, na který upozornila ČT. Krajský úřad Domovu Mutice zřejmě udělí maximální pokutu dva miliony korun.
8. 8. 2026

Demolici vyhořelé budovy ve Zlíně urychlilo částečné zřícení

Demolici vyhořelé výškové budovy v někdejším továrním areálu ve Zlíně, která pokračovala druhým dnem, v sobotu urychlilo zřícení její části. Trosky spadly na zem ve chvíli, kdy demoliční bagr hydraulickými nůžkami svrchu odstřihával zničená patra domu. Trosky se zřítily dovnitř prostoru, nikomu se nic nestalo, uvedl ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt. Práce speciálního stotunového bagru to zastavilo, po jejich odklizení bude na místě v neděli znovu pokračovat.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

Řeky vysychají a podzemní vody ubývá. Hydrolog: Klíčem je zadržování vody

Řeky hlásí rekordně nízký průtok, ubývají zásoby podzemních vod. Řada obcí a měst už přistupuje k opatřením. „Musíme se soustředit zaprvé na pitnou vodu, protože pokud teď neuděláme nic z hlediska rozmnožení zásob pro pitné účely, tak za dvacet let otočíme kohoutkem a třeba nepoteče,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Krajina je dle něj stále schopna vodu zadržovat, avšak je nutné učinit vhodná opatření.
8. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.