Východočeské muzeum v Pardubicích získalo do svých sbírek zápisník Alfréda Bartoše, velitele paraskupiny Silver A a jedné z klíčových postav československého domácího odboje za druhé světové války. Instituci ho darovala Adéla Šobíšková z Prahy, jejíž rodina ho vlastnila od devadesátých let.
„Získali jsme zápisník a další dokumenty od Josefa Vokáče, kamaráda mého dědečka ve Strašnicích. Byl to vdovec po sestřenici pana Bartoše. Byl bezdětný, ve stáří se o něj moje maminka starala,“ přiblížila Šobíšková.
Součástí dochovaných osobních dokumentů je také průkaz z doby pobytu v Anglii a také průkazka Červeného kříže a propustka, která Bartoše opravňovala k pohybu v okruhu třiceti mil od jeho domovské anglické základny.
Původní majitel si výslovně přál, aby s dokumenty bylo zacházeno s úctou a neskončily někde zapomenuté v krabici. Když se je rodina v devadesátých letech pokusila nabídnout pražskému vojenskému muzeu, nedovedli jim tam slíbit, že věci neskončí na dlouhá léta v šuplíku. A tak rodina dlouhá léta nezkoušela dál vzácné artefakty nabízet.
Muzeum vybrala umělá inteligence
„Až v poslední době mě napadlo, že bych je mohla darovat nějakému muzeu. Zeptala jsem o radu AI, které muzeum by si jich vážilo. Na první dobrou navrhlo Východočeské muzeum a historika Jana Tetřeva,“ řekla Šobíšková.
Východočeské muzeum dlouhodobě spravuje jednu z nejvýznamnějších sbírek předmětů spojených se skupinou Silver A. Patří mezi ně například frak Josefa Valčíka z období, kdy pracoval jako číšník v pardubickém hotelu Veselka, nebo kombinéza Jiřího Potůčka, v níž seskočil do protektorátu Čechy a Morava. „Před paravýsadkem musel osobní věci nechat Bartoš v Anglii. Ty se po válce vydávaly příbuzným,“ poznamenal historik Tetřev.
Deník odhalil osobnost odbojáře i bonvivána
Zápisník o velikosti dnešního menšího mobilního telefonu má šestnáct listů, které Bartoš zcela nebo částečně popsal. Dva listy zůstaly čisté. Bartoš si zapisoval soupisy knih, které přečetl, komentoval politické dění, psal si adresy a kontakty na významné odbojáře a politiky až po adresy žen, s nimiž se seznámil.
Bartoš byl podle Tetřeva pohledný muž. „Hrdinové žijí i své životy, Bartoš si dovedl užívat života. Díky zápisníku ho poznávám jako vlastence, který odešel bojovat za vlast. Byl to člověk, který věděl, do čeho jde, obětoval mladý život,“ řekl Tetřev.
Náčrtky, mapky a poznámky
Vedle kontaktů obsahuje zápisník také náčrtky a mapky, praktické poznámky k pohybu v okupované vlasti či instrukce, jak se chovat po vysazení do protektorátu. Zachycuje tak svět, v němž se budoucí velitel Silver A pohyboval krátce před jednou z nejnebezpečnějších misí československého odboje.
Tříčlenná skupina zajišťovala spojení s Londýnem a pomáhala s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Všichni tři tragicky zahynuli za války.
Bartošovy dokumenty lidé uvidí ve výstavní části pokladny muzea od 13. července, kde budou i jiné akvizice z poslední doby.
- Členové výsadkové skupiny Silver A (Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček) navázali první spojení s exilovou vládou v Londýně z území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava 9. ledna 1942.
- Úkolem parašutistů bylo zajistit rádiové spojení s Londýnem pomocí vysílačky s krycím názvem Libuše a vytvořit středisko, které bude koordinovat činnost dalších paravýsadkářů.
- Měli také kontaktovat štábního kapitána Václava Morávka z odbojové skupiny Obrana národa (tzv. Tři Králové) a jeho prostřednictvím pak agenta A-54 Paula Thümmela – německého informátora exilové československé vlády.
- Vysílačka Libuše se kvůli bezpečnosti musela několikrát přestěhovat, kromě Bohdanče vysílala z Ležáků nebo Bohdašína.
- Josef Valčík na základě rozkazu odešel do Prahy, kde se připojil ke skupině Operace Anthropoid a pomáhal připravit atentát na Heydricha.
- Po atentátu se ukrýval s dalšími parašutisty v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde 18. června 1942 spáchal sebevraždu.
- Ve stejnou dobu se podařilo gestapu zjistit adresy bytů, které používal Alfréd Bartoš. Poté, co Bartošovi došlo, že gestapu nemůže uniknout, spáchal také sebevraždu.
- Jiří Potůček vysílal až do 26. června v obci Končiny, kde se ukrýval. 30. června 1942 se mu podařilo prostřílet z obklíčení gestapa. Nenašel však nový úkryt a 2. července 1942 ho ve spánku zastřelil český četník.
Zdroj: ČT24/Wikipedia
