V lesích vrcholí sezona lovu trofejní zvěře, myslivci tak regulují počty přemnožených druhů. Černá a spárkatá zvěř hospodářům působí obrovské škody na stromech a polích, podle odhadů ministerstva zemědělství ročně až za pět miliard korun. Například divočáci se za potravou stahují už i do rušného města, přibývá i srážek se zvěří. Resort proto připravuje novelu zákona o myslivosti. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) ji chce poslat kolegům k posouzení do konce října.
Divočáci sbírají odvahu, troufnou si skoro až do centra města. Přibývá i nehod se zvěří
6 minut
Události: Regulace přemnožené zvěře
Myslivci momentálně loví hlavně vzrostlé kusy, to se během roku smí jen v omezenou dobu. Právě teď se střelba ozývá nejčastějí, houbaři by se tak večer měli lesům raději vyhýbat. Místa jsou kvůli hrozícímu nebezpečí obvykle označená cedulemi.
„Jakmile je už jednou ta kulka vypuštěná ze zbraně, tak už ji nikdy nejde vzít zpátky. Proto apeluju na všechny, aby se snažili chodit do lesa za světla,“ uvedl vrchní lovčí Loketských městských lesů Jaroslav Adámek.
Jen na západě Česka odloví myslivci během sezony tisíce kusů zvěře. Jenže podle kritiků současných pravidel myslivosti a hospodaření v lesích je to málo. „Neúměrně vysoké stavy spárkaté zvěře, zejména jelení, dančí, srnčí a jelen sika jsou na Plzeňsku důvodem, proč není možné v současné situaci obnovit lesy. Protože většinu malých listnáčů a jedliček ta zvěř spase,“ upozornil Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Resort chystá jednání s myslivci i lesníky
S regulací množství černé a spárkaté zvěře by měla pomoci novela zákona o myslivosti, kterou připravuje ministerstvo zemědělství. Vlastníkům lesů i zemědělcům by měla usnadnit lov.
Názory myslivců na připravovanou novelu zákona ale nejsou jednotné. Ministr s nimi chce o změnách ještě jednat. „Chci připravit v poslanecké sněmovně seminář nebo kulatý stůl za účasti odborné veřejnosti, Českomoravské myslivecké jednoty i zástupců vlastníků lesů,“ uvedl Výborný.
V prosinci by úpravy měla dostat na stůl vláda. Podle odhadů ministra by novela mohla platit od 1. ledna 2025.
Stovky tisíc kusů zvěře
Honitební pozemky mají skoro sedm milionů hektarů, jsou tak na více než 87 procentech plochy státu. Zvěř mohou lovit držitelé platných loveckých lístků, kterých je zhruba 89 tisíc kusů.
Kolik je v Česku zvěře, je ale obtížné zjistit. Myslivci na jaře evidovali nejvíc srnčí zvěře, a to téměř tři sta tisíc kusů. Podle nich bylo v Česku také asi šedesát tisíc divokých prasat, 42 tisíc dančí a více než třicet tisíc jelení zvěře. Kromě toho ještě přes třináct tisíc nepůvodního jelena siky.
Ochránci přírody ale tvrdí, že čísla jsou podhodnocená. Podle Hnutí DUHA je na našem území až třikrát víc jelenů evropských, než udávají myslivci. Stav jelena siky je podle nich dokonce čtyřnásobný, což by znamenalo, že v lesích je jich 33krát víc, než povoluje zákon.
Plzeň v obležení divočáků
Také divoká prasata jsou přemnožená, své o tom vědí například obyvatelé Plzně. Divočáci se tam klidně dostanou na dohled od centra města. Zmapovat jejich noční vycházky po městě za potravou teď pomáhá dron s termokamerou.
Divoká prasata trápí Plzeň už několik posledních zim. Například loni rozryla fotbalové hřiště na Košutce. Na svém ranči na Skrvňanech s nimi má zkušenost i Michaela Jägerová. „Všechno to rozryli, komplet. Jedna velká a osm až devět malých,“ řekla.
Ve čtvrtek večer hledala prasata potravu i na Valše, kde si vybrala městský trávník. „Mohla tady být v noci na dnešek, maximálně včera. Je to čerstvé,“ popsal v pátek myslivecký hospodář ze Správy veřejného statku města Plzně Milan Sekáč.
Odstřel ve městě
Plzeňský magistrát nyní rozhodl, že takovým škodám na majetku bude chtít předcházet vypsáním zástřelného pro myslivce. Ale také postavením vlastní střelecké družiny, která bude smět střílet i uvnitř města.
„Odchyt nepřichází v úvahu. I ta střelba na nehonitebních pozemcích, kdy se běžci a cyklisti pohybují po městě hluboko do noci, tak je dost riskantní a složitá věc,“ řekl náměstek primátora Aleš Tolar (nestr.).
„Podmínky (pro odstřel) budou obsahovat čas – od kolika do kolika hodin. Bude tam i směr, kam mají střílet, aby nedošlo k ohrožení obyvatel,“ vysvětlil Sekáč.
Pouze odstřel divočáků ale problém nevyřeší. Podle předsedy Dobrovolného ekologického spolku Plzeň Karla Makoně by pomohlo, kdyby divočáci ve městech nenacházeli potravu. To znamená, že například i lidé by se měli chovat zodpovědněji a nevyhazovat zbytky potravin tam, kam nepatří.
Sezona rozrytých městských trávníků teprve začíná. Blíž k lidem se ale divočáci ve velkém budou stahovat až s prvními mrazíky, právě v tu chvíli zamíří hlavně ke kompostům a popelnicím.
Přibývá i srážek se zvěří
O tom, že je zvěř přemnožená, vědí své i řidiči. Přibývá totiž i srážek se zvěří na silnicích. Od začátku roku je takových nehod už osm tisíc. Nejčastěji k nim dochází na jaře a potom také na podzim.
Například na Českolipsku vyjížděli policisté ke střetům se zvěří letos už 350krát. Poslední případ se stal ve čtvrtek, kdy došlo ke srážce s divočákem. „Jel jsem z Mimoně na Noviny. Za druhým autem jsem jel asi 50 metrů a mezi nás se nacpalo divoké prase,“ popsal účastník nehody Petr Klápště.
Policisté i myslivci se shodují na tom, že by si řidiči měli dávat pozor hlavně na silnicích prvních tříd, které jsou obklopené lesy. Právě na nich dochází ke střetům nejčastěji. „Přeci jenom je to rychlostnější silnice, a tam ten střet se zvěří je na každodenním pořádku,“ řekl místopředseda okresního mysliveckého spolku v České Lípě Jaroslav Křupala.
Nejčastěji se tak děje v příhraničí, tedy v severních a severozápadních Čechách, ale také na Pardubicku či v okolí Ostravy.
Sražená zvěř se musí oznámit
„Pokud už zvěř vidím a stojí na krajnici, tak je důležité nemít puštěná dálková světla, ta zvěř akorát oslní. V každém případě ale nestrhávám volant doleva či doprava, protože ty následky mohou být mnohem horší než nějaký ťukanec se zvěří,“ vysvětlil vedoucí dopravního inspektorátu Policie v České Lípě Martin Markl.
Srážku se zvěří by měli řidiči hlásit policii, která sepíše protokol a přivolá myslivce. „Zvěř (po srážce) není poživatelná, protože není řádně myslivecky ulovená, takže s ní musíme nakládat tak, jak nám nakládá veterinární zákon. Takže buď ji zakopat nebo ji převézt do kafilérie,“ sdělil Křupala.
Za uplynulý rok evidují pojišťovny po srážkách se zvěří škody za skoro tři čtvrtě miliardy korun. V posledních deseti letech se částka ztrojnásobila. „Na té rostoucí částce se projevuje škodní inflace, kterou ve škodách pozorujeme celkově, takže potom narůstá i ta celková průměrná výše při střetu se zvěří,“ vysvětlil pojistný matematik z České kanceláře pojistitelů Petr Jedlička.
