Europoslanci ve středu schválili migrační pakt. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o něm v pořadu Události, komentáře uvedl, že situaci v Evropě každopádně zlepší a že neobsahuje povinné relokační kvóty. Opoziční poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) naopak řekla, že v paktu existuje distribuční klíč pro rozdělování migrantů a že Evropská komise může nařídit, aby si je členské státy přerozdělily.
Rakušan soudí, že oproti dnešní době, kdy nemáme dobrou návratovou politiku na vnější hranici a azylové řízení je zdlouhavé, přijetím balíčku deseti legislativních návrhů se situace zlepší.
„Je to základ pro další inovativní řešení migrační politiky. Situaci to zlepší, ale každopádně nevyřeší,“ připustil.
Přerozdělení nám může Evropská komise nařídit, uvedla Mračková Vildumetzová
Poslankyně oponovala tím, že přijatý balíček udává pro Evropu minimální počet migrantů k přerozdělení, a to 30 tisíc. Distribučním klíčem pro každou zemi je její hrubý domácí produkt a počet obyvatel. Z oněch 30 tisíc by tak na Česko připadalo 900 migrantů. Pokud bychom je nepřijali, tak bychom místo toho za každého z nich zaplatili 20 tisíc eur (v přepočtu zhruba 507 tisíc korun).
Dodala, že se o tom má každý rok hlasovat a Evropská komise nám může místo zaplacení nařídit přerozdělení migrantů.
Ani krizový mechanismus neobsahuje povinné přidělení, řekl Rakušan
Rakušan odmítl, že by toto migrační pakt obsahoval. Uvedl, že i v krizovém režimu (kdy se Evropa ocitne pod migračním tlakem) si bude Česko moci samo rozhodnout, jakou formou pomoci přispěje. Tedy vedle přerozdělení buď zaplacením za každého nepřijatého migranta, nebo technickou pomocí. „Ani v krizovém mechanismu není povinné přidělení,“ ujistil ministr.
Mračková Vildumetzová mu oponovala. Připomenula vypjatý loňský rok. Řekla, že pokud by se použil nyní přijatý distribuční klíč, tak na Česko vychází 70 až 80 tisíc migrantů, kteří do EU přišli nelegálně. „A kdybychom se chtěli vyplatit, tak je to 40 miliard korun.“
Do migrační krize se Evropa dostává v posledních letech pravidelně, včetně minulého roku. Za zvlášť vypjatý se všeobecně považuje rok 2015, kdy evropské státy nezvládaly velkou migrační vlnu.
Jak zabránit vstupu nelegálních migrantů do Evropy?
Další část diskuse se věnovala tomu, jak zajistit, aby se do Evropy dostalo co nejméně nelegálních migrantů. „Potřebujeme, aby se ti lidé přes hranici do Evropy nedostali,“ řekla poslankyně. Migrační pakt podle ní řeší důsledek, ne příčinu problému. „Lodě (s nelegálními migranty) prostě nesmí vyplout, a pořád vyplouvají.“
Rakušan na to reagoval, že právě nyní byla v rámci migračního balíčku přijata nová věc, takzvaný „no-entry mechanism.“ Tedy, že člověk, který vstoupí na území EU, dokud neprojde bezpečnostním screeningem, detencí a zjištěním totožnosti, bude brán jako člověk, který nikdy na území Unie nevstoupil. „To je něco, co se teď podařilo prosadit.“
Dodal, že nyní je potřeba přijít s novými koncepty spolupráce s třetími zeměmi mimo EU. Nevpouštět lidi do Unie se podle něj musí dělat systémově a po dohodě s těmito zeměmi. Doplnil, že readmisní dohoda byla uzavřena už s Tuniskem.
Připraveny jsou pak podle ministra koncepty, které počítají s tím, že azylové řízení se uskuteční v těchto třetích zemích a migranti se vůbec do Evropy nedostanou. Průkopníkem těchto snah je podle něj Dánsko.
Existuje specifická přednost pro lodě nevládních organizací?
Vildumetzová naopak uvedla, že nově přijatá pravidla počítají nejen s povinnou solidaritou (tedy s povinností buď migranty přijmout, nebo se vyplatit nebo poskytnout postiženým zemí technickou pomoc), ale i se specifickou solidaritou pro nevládní lodě, které vozí migranty do Evropy.
„Ty budou mít přednost při zpracování azylových žádostí,“ dodala poslankyně. To považuje za přímou pobídku k tomu, aby nelegální migranti jezdili po moři lodí s příslibem, že „budou vyřízeni rychleji“.
Oba diskutující často reagovali v diskusi na tvrzení toho druhého odmítavým kroucením hlavy.
