Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne oznámil, že podá demisi, píše belgický tisk. Ministr totiž v pátek ráno zjistil, že Tunisko požádalo o vydání muže, který podle vyšetřovatelů zabil v pondělí večer v Bruselu dva švédské občany. Prokuratura, za kterou ministerstvo odpovídá, však na žádost více než rok nereagovala a muž, který byl tuniským občanem, zůstal na svobodě. Belgická vláda oficiálně označila pondělní útok za teroristický.
Tunisko loni žádalo Belgii o vydání podezřelého z útoku v Bruselu. Úřady nereagovaly, ministr teď rezignoval
Van Quickenborne zjistil, že ministerstvo spravedlnosti obdrželo v polovině srpna loňského roku z Tuniska žádost o vydání muže, který zřejmě zastřelil toto pondělí dvojici Švédů a dalšího zranil. „Žádost byla předána prokuratuře, ale tam i zůstala,“ řekl ministr.
Šlo podle něj o hrubou a nepřijatelnou osobní chybu, která měla dramatické dopady. „Nehledám žádné výmluvy. Omlouvám se premiérovi a také Švédům,“ řekl podle deníku La Libre ministr.
Žádost o vydání ministerstvo podle stanice RTBF přeposlalo bruselské prokuratuře na začátku září, kdy složku dostal na stůl státní zástupce. Ten ale ze zatím neupřesněných důvodů nekonal. Podle stanice tento státní zástupce v loňském roce dostal přidělených 31 žádostí o vydání do zahraničí a jen v této záležitosti nic nepodnikl.
Podle ministra šlo o obrovskou chybu, a bruselský generální prokurátor Johan Delmulle označil situaci za „politováníhodnou souhru okolností“.
Muž byl v EU nelegálně
Tunisana, o kterém se úřady domnívají, že spáchal pondělní útok, policie vypátrala v úterý ráno a při zadržení ho postřelila. Muž později zemřel v nemocnici. Před činem zveřejnil video, v němž se hlásí k teroristické organizaci Islámský stát (IS), a po činu video s kritikou pálení koránu.
Pětačtyřicetiletý muž přicestoval do Evropské unie v roce 2011, kdy podle italských úřadů připlul na ostrov Lampedusa. Od té doby pobýval na území států EU, i když k tomu neměl oprávnění. V Belgii čelil od roku 2021 nařízení, aby opustil území státu, ale úřady o něm neměly informace. Neúspěšně žádal o azyl v Itálii, ve Švédsku, Norsku a Belgii. Na jeho případě se podle eurokomisařky Ylvy Johanssonové ukazuje malá efektivita deportací migrantů bez povolení z EU.
