Tunisko je jedinou arabskou zemí, které se po lidových povstáních z roku 2011 podařilo zbavit se diktatury a zavést pluralitní systém. Čtyři tamní organizace za to dokonce v roce 2015 dostaly Nobelovu cenu míru. Nyní, měsíc před prezidentskými volbami, byli tři kandidáti diskvalifikováni. A jednoho ze dvou zbývajících soupeřů stávající hlavy státu Kaíse Sahída úřady obvinily z volebního podvodu.
Oficiálně kampaň před říjnovými volbami ještě ani nezačala, ale Tunisko je ve varu. Volební komise neuposlechla správní soud a neodvolala diskvalifikaci tří prezidentských kandidátů. „Je to naprostý převrat spáchaný proti vůli voličů, státním institucím a jasnému verdiktu správního soudu,“ míní politický aktivista Hičem Adžbouní.
Opozice tvrdí, že volební komise není nezávislá, jak má v názvu, a snaží se pouze zajistit znovuzvolení současného prezidenta Saída. Komise to odmítá. Nyní ale na regulérnost nadcházejících voleb vrhá pochybnost i krok policie a prokuratury. Ve vazbě totiž tento týden strávil čtyři noci jeden ze dvou zbývajících prezidentových rivalů, Ajáší Zammál, který je obviněn z falšování podpisů na své kandidátní listině.
„Omezení uvalená na mou osobu mají za cíl bránit mi v práci a odvádět mou pozornost, abych se nemohl soustředit na vedení kampaně,“ prohlásil Zammál.
Iluze nového arabského jara se rozplynula
Bývalý profesor ústavního práva prezident Kaís Saíd byl přitom před pěti lety sám demokraticky zvolen, v druhém kole víc než 72 procenty hlasů. Paradoxně ho drtivě podpořili mladí Tunisané. Tehdy kandidoval jako nezávislý a prakticky nevedl kampaň.
Iluze nového arabského jara, obnovy demokracie, se ale rozplynula. Saíd začal před třemi lety po masových protestech vládnout pomocí dekretů. Rozpustil parlament a odvolal premiéra, prosadil i novou ústavu upevňující moc prezidenta.
Ospravedlňoval to potřebou prolomit politickou paralýzu a ekonomický úpadek po pandemii. Ten ale pokračuje a Saídovo působení diktaturu připomíná stále víc. Loni prohlásil, že zemi nepředá lidem, kteří nejsou vlastenci.
