Kaís Saíd

Znovuzvolení tuniského prezidenta Kaíse Saída znamená konec demokratizace v zemi, varují média po nedělním hlasování, jehož férovost Saídovi kritici zpochybňují. Saíd, který je hlavou státu od roku 2019, čelí kritice ze strany nezávislých pozorovatelů a lidskoprávních organizací, podle kterých zničil mnoho demokratických výdobytků v zemi. Právě v této severoafrické zemi odstartovalo skoro před čtrnácti lety takzvané arabské jaro. I přes autoritářské tendence si ale evropští politici Saída vybrali jako jednoho z partnerů v boji proti migraci do Evropy, upozorňuje deník Le Monde.

Tunisko je jedinou arabskou zemí, které se po lidových povstáních z roku 2011 podařilo zbavit se diktatury a zavést pluralitní systém. Čtyři tamní organizace za to dokonce v roce 2015 dostaly Nobelovu cenu míru. Nyní, měsíc před prezidentskými volbami, byli tři kandidáti diskvalifikováni. A jednoho ze dvou zbývajících soupeřů stávající hlavy státu Kaíse Sahída úřady obvinily z volebního podvodu.

Opoziční Fronta národní spásy v Tunisku (NSTF) vyzvala tuniského prezidenta Kaíse Saída k odchodu z funkce. Prezident podle ní po parlamentních volbách s účastí pod devět procent ztratil legitimitu. Informovala o tom agentura Reuters. Volby bojkotovala většina opozičních politických stran, podle kterých bylo hlasování vyvrcholením snahy prezidenta o přechod k nedemokratické vládě.

Tunisko se po roce a půl dočká nového parlamentu. Volby, které se konají 17. prosince, však bojkotuje většina politických stran. Vyjadřují tak nesouhlas s postupem prezidenta Kaíse Saída, který v údajné snaze dostat zemi z krize nejprve provedl „ústavní převrat“, když rozpustil parlament a vládu, a poté si pojistil novou ústavou takřka neomezenou moc. Rodiště arabského jara, které sloužilo jako jediný vzor úspěšného přechodu k demokracii, se tak zmítá v hluboké ekonomické a politické krizi. Tisíce frustrovaných Tunisanů se letos pokusily dostat na lodích do Evropy. Rozčarování z arabského jara dvanáct let od začátku protestů pociťuje celý Blízký východ. Myšlenka demokratizace v regionu pomalu ale jistě umírá.

Tunisané v pondělním referendu, které provázela slabá účast, velkou většinou podpořili změny ústavy posilující prezidentské pravomoci. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu provedeném na základě dotazování u hlasovacích místností. Prezident Kaís Saíd, který právě před rokem rozpustil parlament v zájmu ukončení politické krize a převzal většinu pravomocí, vyzýval občany k účasti. Opozice, včetně donedávna nejsilnější parlamentní strany An-Nahda, vyzvala k bojkotu.

Tuniský prezident Kaís Saíd jmenoval novou premiérkou Nadžlu Búdinovou a pověřil ji sestavením vlády, informuje agentura AFP. V čele kabinetu severoafrické země tak vůbec poprvé stane žena. Nová vláda vyvstává po letní krizi, kdy prezident v červenci pozastavil činnost parlamentu, odvolal premiéra a ujal se řízení exekutivy, což kritici hlavy státu označili za puč.

Tuniský prezident Kaís Saíd se rozhodl prodloužit pozastavení činnosti parlamentu až do odvolání, uvedly tiskové agentury s odkazem na oznámení prezidentské kanceláře, vydané v noci na úterý. Šéf státu současně prodloužil dobu, po kterou neplatí imunita zákonodárců.

Tuniský prezident Kaís Saíd ve středu odvolal z funkce ředitele státní televize a na jeho místo jmenoval dočasného zástupce, uvedla s odvoláním na prohlášení prezidentské kanceláře agentura Reuters. Odvolání ve středu odpoledne předcházel incident, kdy byl zástupkyni syndikátu novinářů SNTJ a lidskoprávnímu aktivistovi odepřen vstup do budovy televize, přestože byli pozvání jako hosté televizního pořadu. Do vysílání se nakonec později dostali. Saíd také prohlásil, že asi 460 lidí podle něj připravilo zemi o 13,5 miliardy dínárů (103 miliard korun). Je prý ochoten to „právně“ vyřídit, pokud dotyční peníze vrátí.

Tuniská justice začala vyšetřovat dvě největší parlamentní strany kvůli podezření z přijetí peněz ze zahraničí na volební kampaň v roce 2019. Oznámila to s odvoláním na justiční zdroj v Tunisku agentura Reuters. Jde o strany An-Nahda a Srdce Tuniska, které kritizovaly nedělní rozhodnutí prezidenta odvolat premiéra a pozastavit činnost parlamentu, ale podle Reuters s tím vyšetřování nesouvisí.

Situace v Tunisku se po odvolání premiéra a pozastavení činnosti parlamentu zklidnila. Agentura DPA oznámila, že budovu zákonodárného sboru a vládní instituce stále střeží armáda. Prezident Kaís Saíd nařídil dvoudenní přerušení práce veřejných úřadů a do konce srpna má platit zákaz nočního vycházení. Hlavní parlamentní strana An-Nahda, která prezidentův krok hodnotila v pondělí jako puč, vyzvala své stoupence ke klidu.

Tunisko čelí nejhorší politické krizi za posledních deset let poté, co prezident Kaís Saíd v neděli odvolal premiéra Hišáma Mašíšího a pozastavil na třicet dní fungování parlamentu. V pondělí hlava státu odvolala další členy kabinetu, ministra obrany a ministra spravedlnosti, a vyhlásila nová striktní opatření, uvedla agentura Reuters. Parlament obklíčila vojenská vozidla a před jeho sídlem demonstrovali sympatizanti prezidenta i odpůrci jeho počínání. Podle části tuniských stran, včetně největší An-Nahdy, je Saídovo počínání v rozporu s ústavou.

Tuniské pořádkové síly použily vodní děla k rozehnání protestujících u parlamentu, informovala agentura Reuters. Podle ní šlo o největší demonstraci proti nerovnosti a policejnímu násilí, které tento měsíc v Tunisku vypukly. Stovky demonstrantů pochodovaly k sídlu zákonodárného sboru ze čtvrti Ittadhámin, kde se už přes týden mladí lidé v noci střetávali s policisty. V blízkosti parlamentu policie umístila zátarasy, aby pochod zastavila. Poslanci mezitím debatovali o rekonstrukci vlády.

V tuniské metropoli v pondělí pod záštitou OSN započala mírová jednání znesvářených libyjských frakcí, informuje agentura AP. Rozhovory, které navazují na dohodu o trvalém příměří v Libyi z minulého měsíce, mají ukončit politický chaos, který zemi zachvátil po svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, a připravit cestu k prezidentským a parlamentním volbám.

Rozhodující druhé kolo prezidentských voleb v Tunisku zřejmě jasně vyhrál univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd. Uvádí to odhad společnosti Emrhod zveřejněný po uzavření volebních místností. Saíd porazil mediálního magnáta Nabíla Karúího.