Tunisko čelí nejhorší politické krizi za posledních deset let poté, co prezident Kaís Saíd v neděli odvolal premiéra Hišáma Mašíšího a pozastavil na třicet dní fungování parlamentu. V pondělí hlava státu odvolala další členy kabinetu, ministra obrany a ministra spravedlnosti, a vyhlásila nová striktní opatření, uvedla agentura Reuters. Parlament obklíčila vojenská vozidla a před jeho sídlem demonstrovali sympatizanti prezidenta i odpůrci jeho počínání. Podle části tuniských stran, včetně největší An-Nahdy, je Saídovo počínání v rozporu s ústavou.
Tuniský prezident odvolal další členy vlády a oznámil striktní opatření
Události: Tuniský prezident po protestech odvolal premiéra (zdroj: ČT24)
V pondělí večer prezident podle Reuters vyzval obyvatele Tuniska, aby zachovali klid a nedemonstrovali. Odmítl, že by svými kroky porušil ústavu. Oznámil, že v zemi bude do konce srpna platit zákaz nočního vycházení od 19:00 do šesti ráno. Výjimku budou mít jen cesty za lékařem či zaměstnanci v nočních provozech. V Tunisku začíná platit zákaz shromažďování tří a více osob na veřejných prostranstvích. V úterý a ve středu bude také přerušen chod státních úřadů, vynucená pauza by ale mohla být prodloužena.
Prezident Saíd v neděli večer oznámil, že se rozhodl odvolat premiéra a na třicet dní pozastavit fungování parlamentu a že se ujme výkonné moci s pomocí nového předsedy vlády. Dále ohlásil, že dohled nad řešením pandemie převezme armáda. Současně důrazně varoval občany před jakýmikoliv násilnými akcemi, armáda je podle něj připravena střílet.
Později Saíd pověřil šéfa prezidentské bezpečnostní jednotky Chálida Jahjávího řízením ministerstva vnitra. Odvolaný premiér Mašíší je podle bezpečnostních zdrojů doma a nebyl zatčen. Počínání prezidenta nepřímo podpořila největší odborová centrála v zemi UGTT, podle které jsou prezidentovy kroky v souladu s ústavou.
S tím rozhodně nesouhlasí předseda parlamentu a šéf islamisticko-konzervativní strany An-Nahda, která má v roztříštěném parlamentu nejvíce křesel, Rašíd Ghannúší. Podle něj chce prezident Tunisko přeměnit z demokratické země, kde vládne parlament, na autoritářský a prezidentský režim. „Saíd vede zemi do katastrofy,“ uvedl Ghannúší. Příznivci jeho strany se obávají, že se v Tunisku zopakuje scénář z Egypta, kde v roce 2013 ozbrojené složky odstranily vládu Muslimského bratrstva a v čele země stanul ministr obrany Abdal Fattáh Sísí.
Vojáci vstoupili i do sídla vlády a bránili vládním zaměstnancům ve vstupu. Katarská televize Al-Džazíra oznámila, že policisté vnikli do její redakce v Tunisu a požádali všechny zaměstnance, aby odešli. Podle novinářů neměli příkaz k domovní prohlídce a řekli, že jednají na pokyn soudce. Al-Džazíra tvrdí, že novináři museli odevzdat telefony a nedostali možnost vzít si osobní věci. Policie vybavení redakce zabavila. Organizace Novináři bez hranic postup tuniské policie kritizovala.
Potyčky u parlamentu
Podle svědků, na které se odvolává agentura Reuters, se poblíž vojenskými vozidly obklíčeného parlamentu shromáždili lidé a krok armády za zpěvu státní hymny slavili. Na záběrech státní televize, která je podle místních médií také v armádním obležení, přišel Saíd v jednu chvíli dav pozdravit. K parlamentu ale přišli i příznivci Ghannúšího a oba tábory pak na sebe navzájem začaly házet kamení. Podle Reuters jsou na místě zranění.
Kromě metropole vyšly i v dalších městech do ulic davy lidí, aby prezidentův krok oslavily. Přesnou míru lidové podpory Saídova kroku nicméně nebylo možné odhadnout, podotýká Reuters.
Dříve během neděle stovky lidí protestovaly na mnoha místech země proti vládě a její neschopnosti řešit epidemickou situaci. V hlavním městě policie použila pepřový sprej poté, co demonstranti házeli kamení. Volali po odstoupení premiér Mašíšího a rozpuštění parlamentu. Stovky lidí přišly protestovat i do měst v provinciích Gafsa, Sídí Bú Zíz, Munastír a Nabeul. V Súse se pokoušeli dostat do sídla strany An-Nahda, v Túziru sídlo strany zapálili.
Prezident: Nejchoulostivější okamžiky tuniských dějin
Prezident se k překvapivému odvolání předsedy vlády a měsíčnímu pozastavení činnosti parlamentu odhodlal po krizovém zasedání s armádními veterány a šéfy bezpečnostních složek, uvedla agentura DPA. „Zažíváme nejchoulostivější okamžiky tuniských dějin,“ řekl Saíd ve video projevu, během kterého seděl v čele stolu po boku vojenských představitelů a dalších činitelů. „Jednáme v souladu s právním rámcem,“ dodal.
Islamisticko-konzervativní strana An-Nahda, jež má v parlamentu nejvíce křesel, krok hlavy státu označila za „puč proti revoluci“. Zjevně tak odkazovala na masové protesty, které v roce 2011 přivedly k pádu režim autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího. Sesazený premiér Mašíší se k vývoji událostí dosud nevyjádřil.
Armáda podle Reuters zabránila vstoupit do budovy parlamentu předsedovi Ghannúšímu, který předtím deklaroval, že parlament se sejde na znamení odporu proti Saídovu postupu. Současně lidi vyzval, aby vyšli do ulici a „státní převrat“ zastavili. Podle Reuters tím stoupá nebezpečí fyzických střetů mezi přívrženci obou znesvářených politických táborů.
Mezinárodní reakce: Obavy a pokles hodnoty dluhopisů
Země světa a mezinárodní organizace vyzvaly k řešení problémů v dialogu a bez násilí. Podle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové situace v Tunisku vzbuzuje obavy, mluvčí vyzvala k dodržování demokratických zásad. Francie, která má s Tuniskem tradičně silné vztahy, uvedla, že doufá v návrat k normálnímu fungování institucí v co nejkratší době.
Mluvčí německého ministerstva zahraničí Maria Adebahrová řekla, že Německo doufá, že se Tunisko „co nejrychleji vrátí k ústavnímu pořádku“. „Hluboké znepokojení“ děním v Tunisku vyjádřilo turecké ministerstvo zahraničí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Moskva „doufá, že není ohrožena stabilita a bezpečnost Tuniska ani jeho národ“. Bývalý tuniský prezident Muhsín Marzúkí vyzval politiky, aby spolu mluvili. „V noci jsme učinili velký krok zpět, vracíme se k diktátorskému režimu,“ napsal na Facebooku.
Evropská unie vyzvala všechny politické aktéry k dialogu a řešení bez násilí. „Všechny neshody by měly být řešeny dialogem,“ zdůraznil mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Také Liga arabských států vyzvala k rychlé obnově pokoje a stability v zemi.
Též bývalý tuniský prezident Muhsín Marzúkí vyzval politiky, aby spolu mluvili. „V noci jsme učinili velký krok zpět, vracíme se k diktátorskému režimu,“ varoval na facebooku. Podle Turecka, které podporuje An-Nahdu, nemá Saídovo počínání oporu v ústavě.
Na situaci v Tunisku zareagovaly také finanční trhy. Tuniské státní dluhopisy denominované v dolarech a splatné v letech 2024, 2025 a 2027 zaznamenaly citelný pokles, u prvních dvou jde o rekordní denní propad. Cena toho s nejvzdálenější splatností spadla na 86,57 centu, což znamená, že z každého investovaného dolaru teď držitel tohoto cenného papíru dostane zpět kolem 86 centů. Pokles u ostatních dluhopisů je podobný, ukazují záznamy společnosti Tradeweb Markets, která tato data podrobně sleduje.
Roste nezaměstnanost a hroutí se státní služby
Deset let od Jasmínové revoluce, která v roce 2011 po čtvrt století smetla diktaturu prezidenta bin Alího, tak trpí dvanácti milionové Tunisko demokratickou kocovinou. Zakořeněná korupce, nejméně sedmnácti procentní nezaměstnanost, zastaralá ekonomika i politická roztříštěnost dál dusí bývalou francouzskou kolonii. A navíc je tu covid.
Velmi silná vlna koronaviru zasáhla Tunisko v době, kdy se snaží stavět na nohy svou ekonomiku. Rychle přibývá nezaměstnaných a hroutí se státní služby, což podrývá ochotu veřejnosti podporovat demokracii, poznamenává Reuters.
Mašíší minulý týden odvolal ministra zdravotnictví Fauzího Mahdího, když nastal v době muslimského svátku íd al-adhá chaos u očkovacích středisek. Vytvořily se u nich velké fronty, ale pro zájemce nebylo dost vakcín.
„Situace je katastrofální. Počet nových infekcí se pohybuje v tisících denně. Zdravotnický systém je vyčerpaný a pět až deset procent nakažených vyžaduje hospitalizaci,“ uvádí šéf covidového oddělení Hišam Auína.
Země zatím naočkovala jen sedm procent obyvatel. Nové případy překročily osm tisíc denně. Politický a pouliční odpor vůči prezidentskému převratu může ohrozit nejen boj proti nákaze, ale i jednání s Mezinárodním měnovým fondem o klíčové půjčce a hlavně prestiž jediné funkční arabské demokracie.