Situace v Tunisku se po odvolání premiéra a pozastavení činnosti parlamentu zklidnila. Agentura DPA oznámila, že budovu zákonodárného sboru a vládní instituce stále střeží armáda. Prezident Kaís Saíd nařídil dvoudenní přerušení práce veřejných úřadů a do konce srpna má platit zákaz nočního vycházení. Hlavní parlamentní strana An-Nahda, která prezidentův krok hodnotila v pondělí jako puč, vyzvala své stoupence ke klidu.
Odvolaný tuniský premiér předá odpovědnost nástupci, šéf největší parlamentní strany vyzývá ke klidu
Odvolaný premiér Hišám Mašíší v pondělí večer oznámil, že nehodlá situaci nijak komplikovat a předá odpovědnost svému nástupci. Oznámil také, že se vzdá odpovědnosti ve prospěch „bezpečí všech Tunisanů“. Saíd má nového premiéra teprve jmenovat a v pondělí oznámil, že vymění i ministry obrany a spravedlnosti.
Mašíší byl ve funkci od loňska a stály za ním dvě nejsilnější parlamentní strany An-Nahda i Srdce Tuniska (Kalb Túnis). Stejně jako ony měl neshody se Saídem, který zvítězil jako nezávislý kandidát v roce 2019 v prezidentských volbách. Saíd například v lednu odmítl uvést do funkcí skoro polovinu vybraných ministrů.
Islamisticko-konzervativní An-Nahda označila nedělní prezidentův krok za puč a změny, které Saíd nařídil, odmítla uznat. Ve svém úterním prohlášení ale vyzvala k politickému dialogu, který pomůže krizi ukončit. Stoupence požádala, aby neobnovovali protesty. V pondělí její šéf Raší Ghannúší naopak vyzýval všechny, aby vyšli do ulic.
Podle agentury Reuters sice část stranického vedení stále stojí o vyvíjení tlaku prostřednictvím demonstrací, ostatní se chtějí vyhnout dalšímu vyhrocování situace. Prostranství před parlamentem bylo v úterý prázdné, příznivci An-Nahdy odtud odešli v pondělí večer.
USA i EU vyzývají k zachování demokracie
Situaci v Tunisku sleduje mnoho zemí. Šéf americké diplomacie Antony Blinken Saída vyzval, aby „udržoval otevřený dialog se všemi politickými aktéry a tuniským lidem“, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Blinken nabádal prezidenta Saída, aby „respektoval demokratické principy a lidská práva, která jsou základem vládnutí v Tunisku“. Spojené státy budou situaci v severoafrické zemi dále sledovat.
Blinken rovněž přislíbil americkou podporu tuniské ekonomice a boji proti pandemii covidu-19, což byl klíčový prvek v propuknutí demonstrací, které prezidenta Saída přiměly k přerušení činnosti parlamentu. Už předtím americká diplomacie vyzvala Tunisko, aby nepromarnilo křehký pokrok, jakého dosáhla mladá demokracie. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že je zvláště znepokojeno situací médií. Stalo se tak poté, co úřady bez vysvětlení a bez opory v zákonech uzavřely pobočku katarské televize al-Džazíra.
EU naléhá na obnovu institucionální stability. „Vyzýváme k obnově činnosti parlamentu a k vyhnutí se násilí. Prioritou je zachování demokracie a stability,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ujistil Tunisko podporou Unie a jejích členských zemí v době pandemické krize.
Saíd se k odvolání Mašíšího a pozastavení práce zákonodárců odhodlal po předchozích rozsáhlých protestech, na nichž Tunisané požadovali odstoupení vlády a rozpuštění parlamentu. Vyjadřovali tak nespokojenost s neschopností institucí řešit epidemii.
Právě v Tunisku začaly na přelomu let 2010 a 2011 revoluční události označované později jako arabské jaro a Tunisko se považuje za jedinou zemi, která úspěšně nastavila demokratické principy.
