Tuniská policie rozháněla demonstranty u parlamentu vodním dělem

Tuniské pořádkové síly použily vodní děla k rozehnání protestujících u parlamentu, informovala agentura Reuters. Podle ní šlo o největší demonstraci proti nerovnosti a policejnímu násilí, které tento měsíc v Tunisku vypukly. Stovky demonstrantů pochodovaly k sídlu zákonodárného sboru ze čtvrti Ittadhámin, kde se už přes týden mladí lidé v noci střetávali s policisty. V blízkosti parlamentu policie umístila zátarasy, aby pochod zastavila. Poslanci mezitím debatovali o rekonstrukci vlády.

„Vláda, která jen používá policii, aby se chránila před lidem, už nemá legitimitu,“ uvedl nezaměstnaný demonstrant Salím bin Saláh.

Protesty propukly na desáté výročí pádu režimu autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího. Ten odstoupil 14. ledna 2011 po několikatýdenních protivládních protestech, které byly na začátku takzvaného arabského jara a které přinesly Tunisku demokracii. Hospodářský pokles a politická paralýza ale mnohé Tunisany přiměly změnit pohled na výsledky tohoto povstání.

Premiér Hišám Mašíší v úterý v parlamentu navrhl nové složení kabinetu. V pondělí přitom prezident Kaís Saíd takový krok odmítl, protože by podle něj byl protiústavní.

Politický pat trvá v zemi od předloňských voleb

Patová politická situace v Tunisku panuje od voleb z roku 2019, což ztěžuje schopnost vlády řešit horšící se ekonomické problémy, a to jak v souvislosti se zahraničními věřiteli, tak u hlavních odborových svazů, které požadují rozsáhlé reformy. Loni, kdy udeřila pandemie covidu-19, tuniská ekonomika klesla o více než osm procent. Fiskální deficit vzrostl nad 12 procent hrubého domácího produktu (HDP) a veřejný dluh překonal 90 procent HDP.

K nočním střetům mezi demonstranty a policií postupně tento měsíc přibyly také denní demonstrace, na nichž se objevily slogany volající po pádu režimu.

Na úterní demonstraci lidé skandovali hesla proti bezpečnostním složkám. Jejich hněv zesílila pondělní smrt jednoho mladíka, který podle jeho rodiny zemřel, když ho zasáhla lahev se slzným plynem. Někteří opoziční zákonodárci opustili parlament, aby se připojili k protestu.

„Mašíší to tu proměnil v policejní stát… Není práce, není rozvoj, nejsou investice… Jen policie proti lidem,“ uvedl demonstrant Imád, který nechtěl uvést své příjmení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...