V Tunisku pokračují protivládní protesty. Policie znovu použila slzný plyn a od vypuknutí nepokojů počátkem týdne zadržela přes 500 lidí. Podle úřadů jde hlavně o vandaly a žháře. Demonstranti vycházejí do ulic kvůli vynucenému zdražení benzinu, zboží a služeb. Špatná ekonomická situace v zemi trvá od revolučního roku 2011.
Protestní akce pokračovaly ve středu večer už čtvrtým dnem a tuniská policie zasahovala v pěti městech země. Slzný plyn znovu použila proti davu v Tunisu a čtyřicet kilometrů vzdálené Tiburbě, kde při pondělní demonstraci zemřel jeden člověk.
„Už se tu nedá vyžít,“ řekl deníku The New York Times 27letý demonstrant z Tiburby, kde podle něj panuje bída a nedostatek práce.
Jen za posledních 24 hodin bylo zadrženo na 300 demonstrantů. Několik desítek osob utrpělo zranění. Tuniské úřady uvádějí, že zraněno bylo 58 členů bezpečnostních sil, u civilistů přesné údaje nejsou k dispozici. V dalších asi pěti městech demonstrace probíhaly nenásilně.
Ministerstvo vnitra oznámilo, že ve vazbě skončili žháři, rabující lidé a zloději. Při minulých nepokojích na některých místech demonstranti zablokovali silnice hořícími pneumatikami a zaměřili se na obchody, sklady a banky. Armáda byla nucena poslat posily do mnoha měst k ostraze veřejných budov a bank.
V jednom z menších měst u hranice s Alžírskem byla údajně zapálena hlavní policejní stanice. Mluvčí ministerstva vnitra přesto uvedl, že „intenzita násilí se oproti minulým dnům snížila“. Na pátek jsou ale plánovány velké protestní akce, napsal zpravodajský web BBC.
Tuniská vláda opakovaně odsuzuje násilný charakter protestů a občany varovala, že výtržnosti nebude tolerovat.
Premiér Júsuf Šáhid se pokoušel občany uklidnit a ve středu navštívil Tiburbu. Zašel mimo jiné na policejní stanici, již při minulých protestech lidé zapálili. Přivítal ho ale rozzlobený dav žádající výměnu místního policejního velitele.
„Protestující z okrajových oblastí jsou úřady a velkými médii zobrazováni jako výtržníci a zločinci,“ řekla Olfa Lamloumová, která má na starosti Tunisko v neziskové organizaci International Alert, jejímž cílem je hledání mírových řešení konfliktů. Tito Tunisané ale podle ní vyjadřují „opravdovou sociální beznaděj“. Lamloumová se obává, „že je prezentován stejný narativ jako před revolucí“.
Úspěšné arabské jaro, které ve skutečnosti není tak úspěšné
Tunisko je mnohdy označováno za jediný případ úspěšného přechodu k demokracii v rámci revolucí arabského jara. Od sesazení autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího se však v čele státu vystřídalo devět vlád a žádná z nich se nedokázala vypořádat s vážnými ekonomickými problémy včetně vysoké nezaměstnanosti, ale také rozbujelou korupcí a teroristickými hrozbami.
Změny roku 2011 zamávaly se zahraničními investicemi a příjmy z turistického ruchu, které tvoří přibližně osm procent tuniského HDP. Tyto trendy v roce 2015 prohloubily dva velké útoky v turistických destinacích.
Před rokem přistoupil Mezinárodní měnový fond výměnou za ekonomické reformy na program čtyřleté finanční pomoci Tunisku v celkové výši asi 2,8 miliard dolarů (60 miliard korun).
Tunisanům se nelíbí úsporná opatření
Opozice nyní žádá, aby se vláda vzdala plánovaného rozpočtu na rok 2018, který považuje za nespravedlivý. Kabinet přišel s plánem omezit do roku 2020 výdaje na platy státních zaměstnanců na 12,5 procent HDP ze současných 15 procent.
Od 1. ledna pak vstoupilo v platnost zvýšení cen benzinu a dalšího zboží, rovněž narostla daň z přidané hodnoty a další příspěvky do státního systému sociálního zabezpečení.
