Při pokusu překonat Středozemní moře zemřelo několik desítek migrantů, uvádějí přeživší

Až šedesát lidí zemřelo při pokusu překonat Středozemní moře mezi Libyí a Itálií, tvrdí přeživší migranti, které ve středu zachránila po sedmi dnech na moři loď neziskové organizace, informovala agentura Reuters. Organizace SOS Méditerranée zachránila pětadvacet lidí ve velmi špatném stavu, dva z nich upadli do bezvědomí a byli helikoptérou dopraveni do sicilské nemocnice.

„Po třech dnech selhal motor jejich plavidla, které zůstalo bez pohonu i bez vody a jídla dalších několik dní. Přeživší tvrdí, že během cesty zemřelo nejméně šedesát lidí, včetně žen a minimálně jednoho dítě,“ informovala organizace SOS Méditerranée.

Zásahy u dalších plavidel

Mluvčí SOS Méditerranée Francesco Creazzo uvedl, že všichni přeživší jsou muži, z toho 12 nezletilých a dva z nich jsou ještě dětmi. Pocházeli ze Senegalu, Mali a Gambie. Creazzo řekl, že přeživší jsou traumatizováni a nejsou schopni podat úplnou výpověď o tom, co se během plavby stalo. Humanitární organizace se často spoléhají na svědectví přeživších, když uvádějí počty mrtvých a pohřešovaných, u nichž se předpokládá, že na moři zahynuli, uvádí agentura AP.

Loď Ocean Viking s lékařským vybavením po záchraně 25 lidí z tohoto člunu zasahovala ještě u dvou dalších potápějících se plavidel. Ve středu večer na příkaz italského námořnictva zachránila 113 lidí. Ve čtvrtek, po cestě do záchytného přístavu, vzala na palubu ještě dalších 88 lidí z přetíženého plavidla v nouzi. Na palubě je „celkem 21 žen, zhruba 30 nezletilých bez doprovodu a čtyři děti do čtyř let“, uvedla SOS Méditerranée podle AFP. Zbytek zachráněných tvoří dospělí muži.

Velmi nebezpečná trasa

Středozemním mořem vede jedna z nejnebezpečnějších tras, kterou se mohou migranti vydat. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na této trase zemřelo od začátku roku 2024 už 226 lidí.

Vlády Itálie a dalších zemí Evropské unie se snaží omezit počet migrantů, kteří se vydávají na cestu ze severní Afriky do Evropy. Nabídly Libyi a Tunisku finance a prostředky k tomu, aby zastavily vyplouvání lodí s uprchlíky ze svých přístavů. Italská premiérka Giorgia Meloniová si stanovila jako svou prioritu snížit počet migrantů tolik, jak jen to bude možné, píše agentura APA.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled