Velvyslanectví Eritreje ve Spojených státech podle listu The Washington Post dokázalo získat miliony dolarů na podporu zájmů represivního režimu africké země. Na vládnoucí eritrejskou stranu přitom USA před třemi lety uvalily sankce za vyslání vojáků do sousední Etiopie a přispění k humanitární krizi a krizi v oblasti lidských práv. Ta Eritrea porušuje i u svých občanů – trestá stejnopohlavní vztahy, zneužívá nucenou vojenskou službu nebo provádí razie proti odpůrcům režimu.
Navzdory sankcím tečou autoritářskému eritrejskému režimu ze zámoří miliony
The Washington Post (WP) uvádí, že na začátku tohoto roku se asi sto Eritrejců žijících po celých Spojených státech účastnilo Zoom telefonátu, který spolupořádali úředníci eritrejského velvyslanectví. Cílem bylo získat peníze na podporu boje „jejich země proti odpůrcům“, jak vyplývá ze záznamu hovoru, který pořídil jeden z účastníků a poté ho poskytl WP.
Březnový telefonát byl součástí pokračujícího koordinovaného úsilí Eritreje o získání finančních prostředků po celých Spojených státech. „Musíme mobilizovat naše lidi,“ prohlásil chargé d'affaires eritrejského velvyslanectví Berhane G. Solomon. „Naše plány se musí prosadit v každém městě,“ dodal. Mezi účastníky výše popsaného setkání byli také zástupci eritrejských neziskových skupin se sídlem v USA.
Není zcela jasné, zda získávání peněz tímto způsobem ve prospěch Eritreje porušuje zákony USA. Odborníci na sankční právo a pravidla upravující činnost zahraničních agentů však míní, že tyto praktiky si zaslouží bližší prozkoumání – včetně role neziskových skupin, které se připojily k Eritreji v jejím úsilí o získání peněz ve Spojených státech.
Americké sankce
Ministerstvo financí USA v roce 2021 na eritrejskou nevolenou vládnoucí stranu Lidová fronta za demokracii a spravedlnost (PFDJ), která je v africké zemi u moci od získání nezávislosti před třemi desetiletími, a také na tamní armádu uvalilo hospodářské sankce. Eritrejští vojáci se během nedávné války v Etiopii dopouštěli sexuálních útoků, zabíjeli civilisty a blokovali humanitární pomoc. Armádě velí a kontroluje ji eritrejský prezident Isaias Afwerki, jenž stojí také v čele vládnoucí PFDJ. Proto byly uvaleny sankce i na ni, neboť USA ji považují za odpovědnou za zvěrstva páchaná právě armádou.
To však PFDJ nezabránilo v tom, aby v posledních letech nadále úzce spolupracovala s velvyslanectvím a eritrejskými neziskovými skupinami ve Spojených státech a jejich prostřednictvím dál nezískávala finanční prostředky, jak dokládá i zmíněný skupinový telefonát přes aplikaci Zoom.
Podle zákonů USA je shromažďování peněz jménem subjektu, na který se vztahují sankce, nezákonné, pokud ministerstvo financí neudělí výjimku. V případě Eritreje je pod sankcemi vládnoucí strana, nikoli vláda, tyto dvě entity však zároveň nelze oddělit, jelikož PFDJ vládu kontroluje.
Američtí právní experti oslovení WP upozornili, že úzká a nezveřejněná koordinace mezi zahraniční vládou, vládnoucí stranou a americkými neziskovými organizacemi by mohla být v rozporu se sankcemi USA a dalšími zákony, které vyžadují, aby subjekty prohlašovaly, že zastupují zahraniční zájmy, a zároveň zakazují neziskovým organizacím zapojovat se do politických aktivit.
Během skupinového hovoru jeho účastníci diskutovali o několika návrzích, jak rozšířit úsilí o získávání financí nad rámec sbírek – včetně nové daně pro eritrejské emigranty v USA a donucení eritrejských církví v zámoří, aby odevzdávaly více peněz.
Eritrejští představitelé během telefonátu upřesnili, že peníze by v tomto případě financovaly soudní spor ve Spojených státech namířený proti demonstrantům, kteří protestovali proti zneužívání moci eritrejskou vládou. Podobné protesty navíc občas vyvolávají pouliční rvačky mezi příznivci a odpůrci kabinetu.
Americké ministerstvo zahraničí obvinilo Eritreu ze svévolného zatýkání, mučení a poprav svých občanů, z rozsáhlého omezování svobody projevu a náboženského vyznání a ze zločinů proti lidskosti, včetně hromadného znásilňování a masového zabíjení civilistů během války v Etiopii. Eritrejská vláda všechna obvinění popírá.
Miliony dolarů ze sbírek
Předchozí sbírky, které se často konaly v rámci eritrejských kulturních festivalů v různých amerických městech, ale i na internetu a na benefičních večeřích, vynesly miliony – včetně čtyř milionů dolarů (asi 96 milionů korun), které měly být podle řečníka ze zmíněné schůzky přes Zoom určeny na pomoc Eritreji po covidové pandemii. Už dříve bylo vybráno asi 2,5 milionu dolarů (60 milionů korun), podle eritrejských státních médií na léčbu rakoviny.
Podle příspěvků na Facebooku propagujících festivaly a komentářů moderátorů na benefičních akcích směřují vybrané příspěvky často prostřednictvím neziskových organizací na eritrejské velvyslanectví. Není ale jasné, jak jsou tyto finanční prostředky použity, píše WP. Podle bývalého ministra zdravotnictví Assefawa Tekesteho a bývalého náměstka ministra financí Kubroma Dafla Hosabaye Eritrea nikdy nezveřejnila státní rozpočet a resorty prý na své vlastní rozpočty nedohlížejí.
Válka v Tigraji
Eritrea se účastnila nedávné občanské války v severním regionu Etiopie Tigraji, která začala v listopadu 2020. Tehdy do oblasti, kterou vedla Tigrajská lidově osvobozenecká fronta (TPLF), vyslal etiopský premiér Abiy Ahmed federální armádu a obvinil tamní úřady z organizování útoků na vojenská zařízení.
Eritrejská armáda vstoupila do Tigraje, aby podpořila etiopské vládní síly. Během dvouletého konfliktu byli eritrejští vojáci obviněni ze zneužívání civilistů, docházelo k masakrům, znásilňování nebo rabování, v důsledku čehož byl režim před třemi roky sankcionován Spojenými státy.
Etiopská vláda podepsala mírovou dohodu s TPLF předloni v listopadu, Eritrea se však jednání neúčastnila. O dva měsíce později USA oznámily, že eritrejské jednotky zahájily „stahování“ z Tigraje, ale zpráva OSN z března 2023 jej označila za „velmi pomalé a z velké části neúplné“. Vzhledem k tomu, že přístup do Tigraje je omezen, není možné nezávisle ověřit, zda eritrejské síly region opravdu opustily.
Kvůli násilné a brutální okupaci regionu eritrejskou armádou hrozí podle serveru Catholic Herald v Tigraji zánik irobské katolické menšiny. Jedná se o minoritu, která žije po staletí na venkovském a hornatém území právě na hranici mezi Etiopií a Eritreou.
Eritrejská okupační vojska tam zahájila proces násilné asimilace s tím, že zavedla používání jazyka tigriňa, jenž je zároveň převládajícím jazykem používaným v Eritreji, nebo brannou povinnost. Lidé byli zatýkáni bez soudu a následně mizeli podle způsobů srovnatelných s těmi, které v Eritreji již čtvrtstoletí panují za vojenské diktatury Isaiase Afewerkiho.
Potlačování lidských práv
Ten vládne Eritreji již třicet let a od jeho nástupu se v zemi nekonaly žádné volby. Nikým nevolený prezident zároveň odmítá uplatňovat ústavu z roku 1997, která zaručuje občanská práva a omezuje výkonnou moc. V zemi neexistuje svobodný tisk ani občanská společnost, které by výkonnou moc kontrolovaly.
Eritrea potlačuje základní práva svých občanů, včetně těch na svobodu názoru, náboženského vyznání a projevu. Vláda také zneužívá časově neomezenou nucenou vojenskou službu a brannou povinnost a příbuzné údajných dezertérů a těch, kteří se odvodu vyhýbají, kolektivně trestá.
Východoafrická země dále kriminalizuje vztahy mezi osobami stejného pohlaví, za což hrozí až sedm let odnětí svobody. Dochází také k raziím a svévolnému zatýkání odpůrců režimu, kteří jsou následně drženi v otřesných podmínkách.
