Šéf Bílého domu Donald Trump na sociální síti Twitter napsal, že je čas, aby Spojené státy plně uznaly Golanské výšiny za izraelské území. Dodal, že jde ze strategického a bezpečnostního hlediska o klíčové území pro Izrael i stabilitu celého regionu. Izrael syrské území obsadil na konci šestidenní války v roce 1967. Mezinárodní společenství anexi neuznává.
Je čas uznat Golanské výšiny za izraelské území, napsal Trump
„Po 52 letech je čas, aby Spojené státy plně uznaly izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami, které mají zásadní strategický a bezpečnostní význam pro Izrael a stabilitu regionu,“ napsal Trump na Twitteru.
Netanjahu děkuje
Izrael o americké uznání svých nároků na tuto spornou oblast podle agentury Reuters v poslední době usiluje diplomatickou cestou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpovi za jeho podporu izraelských nároků poděkoval.
„Děláte dějiny,“ sdělil Netanjahu podle oznámení svého úřadu v telefonátu s Trumpem. Poděkoval také na Twitteru slovy: „V době, kdy chce Írán využít Sýrii jako základnu ke zničení Izraele, prezident Trump odvážně uznává izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami. Děkujeme, prezidente Trumpe.“
Otázka území, které Izrael obsadil za války v roce 1967 a následně část vyklidil a druhou anektoval, se dostává do pozornosti krátce před návštěvou premiéra Benjamina Netanjahua v USA, která začne v neděli. Světové společenství izraelský nárok na Golanské výšiny neuznává a označuje je za okupované území.
- Původně syrské území o rozloze 1800 kilometrů čtverečních obsadil Izrael na samém konci Šestidenní války v červnu 1967. Dobytí Golan původně nebylo v plánu, generální štáb se pro ně rozhodl po nečekaně rychlé porážce arabských armád.
- O šest let později se Sýrie Golanské výšiny neúspěšně pokusila získat zpět při Jomkipurské válce. Strategické území Izrael zákonem z roku 1981 anektoval, byť tento krok až dosud žádný stát neuznal.
V Izraeli je právě v těchto dnech šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Když se ho novináři ptali na Golany, odpovědi se vyhnul. Sdělil pouze, že to, že USA minulý týden ve zprávě ministerstva zahraničí o lidských právech z oddílu týkajícího se Golanských výšin vyčlenily termín „Izraelem okupované“, byl záměr.
„Eroduje mezinárodní konsenzus o neměnnosti hranic. Blízký východ je územím, kde je mnoho hranic umělých a sporných. Je otázkou, zda toto nebude začátkem většího zpochybňování integrity jednotlivých států,“ okomentoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Trumpova administrativa se v politice vůči Izraeli odchyluje od praxe předchůdců. Trump předloni uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a vloni tam USA přesunuly z Tel Avivu velvyslanectví. Očekává se, že po izraelských volbách, které se budou konat 9. dubna, USA zveřejní nový blízkovýchodní plán k řešení izraelsko-palestinského konfliktu.